Menu Zavřít

Tipy v showbizu

27. 8. 2004
Autor: Euro.cz

Film, podle nějž se zatýkalo • Druhý pokus • Formani a Prazdroj • Utajený Lars von Trier

Video

Skinhead Russel Crowe

Mezi filmy, jež se v těchto dnech objevily ve videopůjčovnách, stojí za pozornost kousek z roku 1992 s mnohoznačným názvem Romper Stomper. Russel Crowe, který se v posledních letech zabydlel v rolích charismatických klaďasů (Gladiátor, Master and Commander), v něm ztvárnil jednu z nejodpudivějších postav své kariéry. Romper Stoper je příběhem skinheada Handa, který s partou podobně smýšlejících neonacistických hrdlořezů terorizuje asijské přistěhovalce na předměstí Melbourne. Kolem drsného filmu Geoffreye Wrighta se v době jeho uvedení do kin strhl nebývalý poprask. Wright, stejně jako kdysi Stanley Kubrick se svým Mechanickým pomerančem, čelil nařčení z oslavy násilí a propagace fašismu, tehdejší australský premiér označil film za morálně zkažený, politici vyzývali k jeho bojkotu a policie dokonce zatkla několik herců, kteří v něm hráli skinheady. Kina ovšem praskala ve švech. Film totiž autenticky zachytil odvrácenou stranu rostoucího multikulturního podhoubí australských velkoměst, eskalaci násilí a zločinnosti a je jedním z mála filmů, který neukazuje Austrálii jako idylickou zemi jezdců na širých pláních. Kromě toho je Crowe skvělým hercem a postavě Handa vtiskl mrazivě uvěřitelnou podobu.
(Romper Stoper, Austrálie 1992, režie: Geoffrey Wright, na VHS a DVD)

Video

Dejdarovo Panství

Z odváženého producentského počinu Martina Dejdara Panství zůstaly v povědomí většinou jen bulvární zprávy o hercových dluzích, které po filmu zbyly. Je to škoda, protože za filmem je spousta odvedené práce, a přestože nad rámec svého žánru nijak nevynikl, stojí za pozornost už jen kvůli problematickým okolnostem svého vzniku. Můžete se přesvědčit, na čem že si to trojice odvážných českých producentů vylámala zuby, a kromě toho si užít příjemné kostýmní detektivky. Jen pro pořádek: jde o první český film natočený v angličtině včetně role samotného Dejdara a obsazený anglickými herci, počítaje v to i jednu hvězdu. Tou je Peter O´Toole, proslulý už titulní rolí v Leanově Lawrenci z Arábie, známý z komedie Jak ukrást Venuši či naposledy jako král Priamos ve filmu Trója.
(Panství, ČR 1999, režie: Kenneth Berris, na VHS a DVD)

Divadlo

Nachové plachty na suchu

Představení Divadla bratří Formanů Nachové plachty bylo jedním z nejzajímavějších divadelních projektů, který byl v Česku poslední dobou vytvořen. Zvláštní už tím, že se hrála na lodi, dobyla poetická divadelní variace na román Alexandra Grina Prahu i další evropská města, kterými protéká nějaká řeka. Pro města, kterými řeka neprotéká, připravili Formani „suchou“ verzi - a ne v ledajakém stanu: nese jméno La Halle a připomíná starou francouzskou tržnici. Láskyplný příběh dívky Assol, snící o kapitánovi, který k ní připluje pod nachovými plachtami, budou hrát Formani a Kabaret Theatre Dromesko 3.-5., 7.-11. a 17.-18. září v rámci festivalu Divadelní ležení města Plzně ve stanu v areálu Plzeňského Prazdroje.

Literatura

Tajemství zvláštního Dána

Lars von Trier je jedním z hrstky evropských režisérů, kteří zásadně ovlivňují podobu současné světové kinematografie. Jeho filmy (Evropa, Prolomit vlny, Tanec v temnotách či Dogville) je možné buď milovat, nebo zcela odmítat, ale každopádně jen málokoho nechají lhostejným. Režisér Trier si dává záležet, aby se toho o něm mnoho nevědělo. Na českém trhu se ovšem objevila kniha Lars von Trier a jeho filmy, která o jednom z nejoriginálnějších filmařů současnosti neco odhaluje. Přesněji řečeno o inspiračních zdrojích jeho tvorby, způsobu jeho filmového myšlení, filozofickém i rodinném zázemí i neustálém experimentování s formou, kterou osmačtyřicetiletý Dán své příběhy sděluje.

(Kdo Triera nezná, může ještě v kinech stihnout Dogville, drtivý psychologický thriller s Nicole Kidmanovou v hlavní roli, v němž si režisér vystačil pouze s velmi náznakovými „divadelními“ kulisami v jediném ateliéru.)

bitcoin_skoleni

Autorem knihy je filmový kritik Peter Schepelern, který byl po tři roky Trierovým profesorem na katedře filmové vědy. Podává příběh Trierovy tvorby způsobem natolik strhujícím, důkladným a čtivým, že kniha skýtá zážitek i pro teprve potenciálního diváka. Šťastná kombinace výjimečné knihy o výjimečném tvůrci.
(Peter Schepelern: Lars von Trier a jeho filmy, vydal: Orpheus)

  • Našli jste v článku chybu?