Dne 1. září 2008 vstoupí v účinnost zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Nový předpis nahradí v současnosti platnou právní úpravu, jíž je zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti č. 61/1996 Sb. Novou regulaci si vyžádala harmonizace českého práva s legislativou Evropské unie, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU č. 2005/60/ES, rovněž známou jako třetí směrnice proti praní peněz.
Nový zákon nevnímají všichni jednoznačně příznivě. Již v průběhu legislativního procesu jej podrobila kritice liberální veřejnost, pro kterou znamená další zásah do práva na soukromí, i některé subjekty finančního odvětví. Pro ně znamená nutnost zavedení nových identifikačních a kontrolních mechanismů.
Snížení finanční hranice
Zákon částečně přejal starou právní úpravu, přinesl však i mnoho změn a novot. Mezi nejzávažnější změny patří snížení hranice částky peněžní transakce z původních patnácti tisíc na tisíc eur. Při dosažení této hranice musejí takzvané povinné osoby učinit identifikaci klienta. Povinnými osobami jsou například banky, pojišťovny, směnárny, kasina, v některých případech však i notáři, advokáti a soudní exekutoři. Nově, nad rámec původního zákona, jsou za povinné osoby pokládáni například i poradci ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie či fúzí, nebo poskytující služby, jež spočívají v zakládání společností, poskytování sídla nebo jednání jako statutární orgán.
Identifikace klienta
Identifikací se stejně jako doposud rozumí zjištění totožnosti klienta, respektive osoby jednající za něho jako právnickou osobu, na základě údajů obsažených v průkazu totožnosti. Nový zákon upřesňuje pravidla pro identifikaci klienta. Stanovuje, že první identifikaci klienta je nutné provést za jeho fyzické přítomnosti. Při dalších obchodech je však možné jeho totožnost ověřit, aniž by byl přítomen - a to jiným vhodným způsobem. V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech s klientem je povinné osobě uloženo průběžně kontrolovat, zda se identifikační údaje klienta nezměnily. Nová úprava rovněž široce vymezuje zákonné výjimky, při nichž není nutné provádět identifikaci klienta.
Dílčí novinkou, kterou přináší zmíněný předpis, je možnost takzvaného převzetí identifikace klienta. Doposud musela povinná osoba provést identifikaci osobně nebo požádat o její provedení notáře či obecní úřad. Nově bude povinná osoba oprávněna převzít identifikaci, kterou již v minulosti provedla jiná úvěrová nebo finanční instituce, například banka, pojišťovna, směnárna a další subjekty vymezené zákonem. V tomto případě již povinná osoba nemusí identifikaci provádět znovu.
Politicky exponované osoby
Další výraznou změnou je zákonný požadavek, že při obchodech o hodnotě patnáct tisíc eur a vyšší musí povinná osoba provést takzvanou kontrolu klienta (dle terminologie směrnice „hloubkovou kontrolu“). Tím se rozumí zkoumání okolností obchodu - především získaní informací o jeho účelu a zamýšlené povaze, ověření zdrojů peněžních prostředků určených na něj, průběžné sledování jeho průběhu a podobně. Povinným osobám je v takovém případě uložena také povinnost zjistit totožnost majitele klienta jako právnické osoby. Tedy totožnost toho, kdo se skutečně skrývá za plánovaným obchodem.
Norma nově definuje takzvané politicky exponované osoby. Stručně řečeno, jde o osoby ve významných veřejných funkcích - prezident, ministr, poslanec, senátor, vysoký důstojník v ozbrojených silách, velvyslanec a podobně. Důležité je zmínit, že tato úprava se týká pouze zahraničních osob - tedy těch s bydlištěm mimo ČR nebo lidí vykonávajících významné veřejné funkce v zahraničí. Rovněž sem patří jednotlivci, kteří jsou k těmto osobám v blízkém příbuzenském či obdobném vztahu či jež s nimi společně podnikají. Politicky exponované osoby podléhají přísnějšímu režimu. Je u nich například nutné provádět kontrolu i v rámci obchodů o nižší hodnotě než patnáct tisíc eur, nevztahují se na ně výjimky s povinností identifikace a tak dále.
