Bádensko
Ač příslušné do téže spolkové země, vinařské oblasti Bádenska-Württemberska jsou od sebe striktně odděleny a vystupují zcela samostatně. Baden - co do podmínek nejednotný a stran historie s pohnutými dějinami - je nejjižnější oblastí Německa. Téměř 400 kilometrů se táhnou vinohrady rozmanitou krajinou s mnohočetnými klimatickými anomáliemi. Od Bodamského jezera na jihu až k Mannheimu na severu, západní hranicí se Baden dotýká francouzského Alsaska, se kterým kdysi neúspěšně soupeřilo. Anexí Alsaska začal ústup ze slávy někdejší nejrozsáhlejší výsadby v Německu, který vrcholil v šedesátých letech minulého století, kdy bádenská oblast disponovala ne více než pěti stovkami hektarů. A to v době největšího rozkvětu na konci 19. století dosáhla hektarová výměra viničních tratí čísla 25 tisíc. Renesance oblasti nastala někdy kolem poloviny 20. věku, hlavně díky sdružování vinařů ve vinařské spolky. Dnes se zde vinice znovu rozšířily, porosty révy v osmi suboblastech pokrývají plochu asi 17 tisíc hektarů a průměrná roční produkce vína zde činí asi 1,5 milionu hektolitrů vína.
Vinařské Bádensko nese přívlastek „spořádané“. Je to dáno tradicí, zdejší lid, výrazně religiózní, po léta trpělivě očekával úrodu hroznů a modlil se za její kvalitu. Klidně a odevzdaně. Díky této vlastnosti přijali lidé bez větších bouří i změny v pěstování hroznů, které začala zavádět družstva a spolky. Za své přijali vinaři redukce sklizní, přestali s pěstováním „na množství“ a zaměřili se na kvalitu, disciplinovaně začali přejímat nové trendy. Výsledkem těchto opatření – mimochodem nejpřísnějších v Německu - je surovina dávající ty nejlepší předpoklady pro zrod příjemných, obsažných vín, která se těší oblibě u většiny konzumentů. To spolu s příjemnou cenovou relací činí zdejší vína dobře prodejnými a z vinařství se tak stal obor, v němž našlo uplatnění na třicet tisíc rodin.
Mikroregiony Bádenska se však liší nejen přírodními podmínkami. Například v malé enklávě Kraichgau jižně od Heidelbergu, kde se z bílých odrůd – ostatně jako na většině území oblasti - dává přednost Rulandskému či Burgundskému bílému před ryzlinky, mají tato vína nad jiná výrazné tělo a jsou milovníky hodnocena jako „plnotučná“. Jinde zase, v Ortenau u Baden-Badenu, sice ryzlink pěstují hodně, ale pod místním názvem. Takže se vám tu klidně přihodí, že pijete víno, o kterém se vám chce říci, o jaký jde znamenitý ryzlink, ale na etiketě objevíte zřídkavý a nikde jinde neviděný název – Klingerberger. Anebo poblíž Freiburku, v Markgräferlandu, vás pohostí sklenkou místní speciality v rámci Německa jedinečné. Lehkým, na kyseliny bohatým a svěže působícím bílým vínem z odrůdy Gutedel-Traube. Na více místech se také setkáte s víny odrůdy Nobling, obsažnými, s vyšším podílem cukru.
Přestože ze 75 procent se zde pěstují odrůdy bílé, je oblast předurčena k produkci červených vín. Modrým révám se zde daří znamenitě a zejména Spätburgunder, nebo chcete-li Pinot Noir (plocha rév této sorty je s 3500 hektary největší v Německu), našel v Badenu druhý domov a modré burgundy odtud jsou mezi znalci považovány za nejlepší v zemi. Mezi nimi potom ještě ty ze strání nevysoké vrchoviny Kaiserstuhl. Tam také sídlí vinař, kterého dnes navštívíme.
V Oberbegenu, jednom ze sedmi míst apelace Kaiserstuhl, naleznete hotel Schwarzer Adler. Nic mimořádného dokud nezjistíte, že restauraci hotelu v této požehnané krajině vládne kuchař, který se pyšní „hvězdičkou od Michelinu“. A to vše patří vinaři, o kterém je řeč - Franzi Kellerovi.
„Rebel z Kaiserstuhlu“, jak se mu přezdívá, vedl již od šedesátých let boj za co nejvyšší kvalitu hroznů, a tedy i vín. A to v době, kdy jediným vnímaným ukazatelem zdatnosti vinohradníkovy bylo množství vypěstované suroviny. Lze říci, že to byl právě on, kdo vrátil bádenská vína na přední místa v řadě německé produkce. Dnes šestasedmdesátiletý Franz Keller předal žezlo čtyřicetihektarového rodinného podniku synu Fritzovi, který na rodovou tradici navázal úspěchem Kellerům vlastním. Jeho vína, zejména Pinot Noir, stojí vždy „na bedně“ v pořadí nejlepších německých pinotů a v roce 2000 dosáhla dokonce mety nejvyšší.
Kaiserstuhl je územím velmi přátelským vůči všem odrůdám Pinot. Z nabídky sklepa Keller se seznámíme s vínem Weissburgunder Selection A, ročníku 1997. Již z data „narození“ je patrné, že máme co dělat s pravým aristokratem. Skutečně také již jiskra a barva ryzího zlata o tom přesvědčují. Kytka pak nabízí jedinečnou koncentraci odrůdových prvků s dostatečným podílem vysoké nazrálosti. V ústech se doušek otevře do vějíře chutí, v němž dominuje hroznovito-chlebovitý znak sorty, provázen stopou medové nasládlosti a podpořen zdáli vyladěným sborem kyselin a hořčinky. Poněkud znatelnější je podíl cukru, ale ne natolik, aby zcela opanoval celé spektrum, spíše dokresluje espritní výraz vína. Potvrzením onoho „A“ v názvu, které nahrazuje slovní vyjádření kategorie „výběr“, je až omamující intenzita a dlouhý dozvuk po polknutí.
Vína Fritze Kellera jsou podporou tvrzení, že německé vinařství se vymanilo z letitého návyku a dnes se zde dají objevit vína „oděná“ do moderního hávu tak, jak si žádá konzumentská obec.
