„Všichni víme, že v odpadovém hospodářství se potkávají subjekty se zcela protichůdnými názory i zájmy,“ krčí rameny Dominika Pospíšilová, mluvčí ministerstva životního prostředí. Takový je oficiální postoj resortu k tomu, co se v minulých týdnech stalo v meziresortním připomínkovém řízení. Jakmile tam dorazily návrhy nových zákonů o odpadech, strhl se téměř uragán, jehož výsledkem je rekordních tři tisíce připomínek. Ministerští úředníci tak mají plno práce, aby stovky a stovky otazníků vyřešili a případně je zahrnuli do finální verze zákonů. „Konečnou podobu legislativního odpadového balíčku, který předložíme vládě, proto nelze předjímat,“ ví Pospíšilová.
A i když tedy ministerstvo životního prostředí, které dlouhodobě vede exředitel Lovochemie Richard Brabec (ANO), tvrdí, že poslední vývoj je v pořádku, podle kritiků masivní příval připomínek dokázal, že resort mnohaletou přípravu důležitých zákonů odbyl.
„Navržené zákony jsou velmi komplikované, nesrozumitelné, dlouhé, byrokratické a v několika případech i retrospektivní.Je zřejmé, že snahou tvůrců bylo postihnout veškeré možné eventuality, které kdy mohou nastat. Výsledek je ovšem zcela opačný,“ stojí v otevřeném dopisu, který Brabcovi už na konci dubna odeslalo devatenáct institucí včetně Sdružení místních samospráv ČR, České asociace odpadového hospodářství či Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin.
Nemotivuje. Bohužel
Jak už týdeník Euro informoval letos v únoru, po řadě ekologických organizací a sdružení získal Brabec dalšího velmi silného oponenta. Tím je Svaz průmyslu a dopravy ČR, jemuž očividně došla trpělivost. Ve své připomínce v meziresortním řízení například uvádí: „Bohužel ministerstvo dostatečně nevyužilo čas na přípravu odpadových zákonů, což nyní bude komplikovat proces doladění verzí pro předložení do dalšího legislativního procesu. Navržená odpadová legislativa je pro jeho uživatele poměrně nepřehledná, je zbytečně obsáhlejší a nepoměrně komplikovanější než současná úprava. Společným jmenovatelem a závažným problémem nové odpadové legislativy je naprostá absence prováděcích předpisů a vyhlášek.“
Spalovny ANO či NE? Přečtěte si polemiky:
Se zásadními připomínkami k zákonům se ozvaly i další organizace a třeba i hejtmanství. Například radě Moravskoslezského kraje vadí, že právě hejtmanství by měla mít povinnost hradit náklady za odstranění odpadů, přestože k nim nemíří poplatek za skládkování.
„Norma bohužel nemotivuje k navýšení kapacity recyklace v ČR a k následnému využití odpadů jako druhotné suroviny. V rámci balíku nové odpadové legislativy by měly být doplněny do souvisejících dotčených zákonů konkrétní nástroje podpory recyklace,“ upozorňuje zase Hospodářská komora ČR.
Jako v roce 2016?
Jedním z těch, kdo jde v této věci dlouhodobě proti uvažování ministerstva životního prostředí, je Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Její výkonný ředitel Petr Havelka týdeníku Euro už dříve řekl, že resort Richarda Brabce jako by nereagoval na to, co se děje v EU. „Evropa jasně sdělila priority k roku 2035. Jednak odklon od skládek, kde by mělo končit jen deset procent komunálního odpadu, a pak zvýšení míry recyklace na 65 procent. To se ale neudělá ve spalovně,“ tvrdí Havelka.
Pro ministerstvo životního prostředí se i proto stal jedním z největších obtěžovatelů. Resort o ČAOH třeba říká, že se koncept nové odpadové legislativy snaží rozbít jen proto, aby zamezila omezení skládkování. „Protože skládkování je v Česku velmi lukrativní byznys,“ reaguje Petra Roubíčková, mluvčí Richarda Brabce.
I přes obrovské množství připomínek ministerstvo čeká, že letos na podzim předloží finální návrhy zákonů kabinetu, aby mohly fungovat od 1. ledna 2021. Dlužno dodat, že podobné očekávání měl Brabcův resort i v létě roku 2016. Legislativní rada vlády tehdy ovšem návrhy odpadových zákonů třikrát vrátila k dopracování a ministerstvo pak raději úplně zmlklo.
| Odpadové zákony |
|---|
| Trojice navržených opatření - zákon o odpadech, zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novelu zákona o obalech - má vylepšit způsob nakládání s odpady v České republice a přiblížit systém normám EU. Zákon o odpadech mimo jiné počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu, v roce 2029 by měl dosáhnout 1850 korun za tunu. Doposud činil pět set korun za tunu. Nově by umožňoval skládkovat jen deset procent komunálního odpadu. Při zvýšených poplatcích chce MŽP obce motivovat ke třídění takzvanou třídicí slevou ze skládkovacího poplatku. Pokud obec separačních cílů dosáhne, má platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad.
Kritici ale upozorňují, že ministerské návrhy nepodporují recyklaci komunálního odpadu (v roce 2025 má podle EU činit 55 procent), ale naopak upřednostňují výstavbu nových spaloven. |
Dále čtěte:
Lobbisté u popelnic. Zákon o nakládání s odpady budí obrovský rozruch už dekádu
Skládka Česko. Byznys se zpracováním odpadů čeká prudký rozvoj
Pět korun za plechovku. Zálohovat se budou možná i hliníkové obaly
Jak se zbavit plastového odpadu: Američané z něj vyrábějí palivo
Němci řeší, kam s odpadovými kaly. Zvažovali i bývalé uranové doly v Česku
Toxický byznys: nelegální obchod s odpadem kvete, úřady ale nevidí důvod k panice
