Americká ekonomika
Federální výbor pro operace na volném trhu (FOMC), který je americkou obdobou zdejší bankovní rady ČNB, řádně zamíchal kartami na dluhopisových trzích. Rozhodl se podpořit skomírající oživení v USA tím, že z výnosů splátek z cenných papírů jištěných hypotékami bude dále nakupovat státní dluhopisy se platností dvou až deseti let. Tento krok lze považovat za pokračování takzvaného kvantitativního uvolňování a monetizace státního dluhu tiskem peněz. „Bohužel je to však pouze důkaz toho, jak bezradný je Fed v této situaci. To, že se na řešení problému vydá více než bilion dolarů, který je takto k dispozici, problém skomírání ekonomiky nevyřeší, a přesto je jedinou další odpovědí Fedu dát na jeho řešení ještě více peněz,“ říká Mads Kofoed, tržní stratég Saxo Bank.
Výsledkem může být odliv zdrojů ze soukromého sektoru, což by americkou ekonomiku poslalo do ještě větších potíží. Úrokové sazby jsou na dlouhodobých minimech, a přesto se tato skutečnost neodráží v úvěrovém apetitu privátní ani korporátní sféry. Snižování sazeb tedy nepomůže, protože problémem není neadekvátní nabídka. Bankovní systém sice má vysoké rezervy, nicméně chybějící poptávka naznačuje, že Američané se již nechtějí více zadlužovat.
Domácnosti i firmy nyní opravují svoje rozvahy a jakákoli další nabídka peněz, které je možno si půjčit, to nezmění. „Proto bude z krátkodobého hlediska posun v politice velmi pravděpodobně nevýznamný. Když se však podíváme dopředu, problémem je to, že opatření Fedu zvyšují vládní deficitní výdaje, což vytahuje zdroje z produktivního podnikání,“ tvrdí Kofoed. Na celé věci je nejzajímavější rozporuplné chování Fedu v posledním roce a půl. Ještě relativně nedávno jeho šéf Ben Bernanke aktivně moderoval diskusi o „exit strategy“ a odsávání natištěných peněz ze systému. Dnes již hovoří o pravém opaku a další výrobě peněz.
