poradna V minulém vydání Profitu jste se v článku "Vstup do Unie ukáže, co váš podnik dokáže" zmínili, že vstup do podnikání, zejména do řemeslných živností, je mimo jiné podmíněn i složením mistrovských zkoušek a získáním titulu mistr.
poradna
V minulém vydání Profitu jste se v článku „Vstup do Unie ukáže, co váš podnik dokáže“ zmínili, že vstup do podnikání, zejména do řemeslných živností, je mimo jiné podmíněn i složením mistrovských zkoušek a získáním titulu mistr. A protože čeští podnikatelé v drtivé většině nemají obdobnou kvalifikaci, nebudou moci ani po vstupu ČR do Evropské unie v těchto státech podnikat. Můžete napsat, jak taková zkouška například v Německu vypadá, jaká kritéria musí uchazeč o mistrovský titul splňovat?
Pavel Prokop, Ostrava
Mistrovská zkouška má prověřit, zda má uchazeč předpoklady pro samostatné podnikání, i když samozřejmě ne každý, kdo získá mistrovský titul, musí podnikat. Vyžaduje se rovněž tehdy, když se pracovník uchází o některou z vedoucích pozic v průmyslových podnicích i ve veřejných službách. Úspěšné složení mistrovské zkoušky se požaduje například po vedoucím provozovny, odborném poradci, stejně jako po učiteli odborné školy pro podnikovou praxi. Mistrovská zkouška se považuje za potvrzení vyšší úrovně kvalifikace a může vést ke zvýšení platu. Složení zkoušky má i společenský význam - titul Meister, tedy mistr, je v Německu chráněn zákonem a má v zemi stále značnou prestiž, posiluje také sebevědomí pracovníka. Proč bez mistrovské zkoušky nelze v řemeslech podnikat? Prověřuje totiž i další znalosti a schopnosti, než je „jen“ dokonalé ovládání činnosti příslušející určitému povolání - sebelepší řemeslník totiž ještě nemusí mít předpoklady být i dobrým samostatným podnikatelem. Cílem mistrovské zkoušky je tedy ověřit, zda je kandidát schopen samostatně vést živnost a vychovávat učně. Proto se při zkouškách prověřují vedle odborných znalostí také vědomosti o podnikové ekonomice, obchodu a právu, ale rovněž nezbytné pedagogické schopnosti. Provádění mistrovských zkoušek určuje živnostenský řád. Spolkový ministr hospodářství je oprávněn vydávat Podklady pro jednotné mistrovské zkoušky, které obsahují odborný profil mistra příslušného oboru. Obecné záležitosti zkoušek (členění, obsah, podmínky pro uznání vědomostí a dovedností atd.) vymezuje Nařízení o společných požadavcích při mistrovských zkouškách v řemeslech. Každá řemeslná komora vydává vlastní řád, který zajišťuje, že jednotlivosti zásad vymezujících přístup ke zkouškám a zkušební postupy jsou ve všech oborech stejné. Ke zkoušce se může přihlásit každý, kdo je vyučen v oboru a má minimálně tříletou profesní praxi. Zkouška se skládá ze čtyř částí. První a druhá se přímo týkají oboru (první prověřuje, zda kandidát dokonale ovládá činnosti příslušející určitému povolání, druhá část pak prověřuje jeho potřebné odborné vědomosti), třetí a čtvrtá část mají nadoborový charakter a jsou stejné pro všechny obory (třetí část prověřuje, zda kandidát má požadované znalosti o podnikové ekonomice, obchodu a právu, čtvrtá část pak zjišťuje nezbytné pedagogické vědomosti). Na zkoušku lze připravovat v různých mistrovských kurzech, které nabízí řada institucí, zřízených při komorách, okresních sdružení řemesel, při spolkových a zemských ústřednách cechů, při odborných školách atd. A doba trvání této přípravy? Mistrovské kurzy, které pořádá Akademie řemesel a služeb při HK ČR, jsou organizovány ve spolupráci s německými partnerskými řemeslnickými organizacemi, s jejich mistrovskými školami a podle jejich osnov - tyto kurzy trvají čtyři semestry, tedy dva roky. Složením mistrovské zkoušky ale v Německu vzdělávání řemeslníků nekončí. Stejně jako v celé Evropské unii i v SRN se stále více klade důraz na nezbytnost celoživotního vzdělávání. Ti, kdo složili mistrovskou zkoušku, mohou být přijati ke studiu ekonomiky živnosti nebo i ke studiu na odborné vysoké škole. Zdůrazňuje se ale, že své znalosti, dovednosti je každopádně vhodné neustále doplňovat různými vzdělávacími aktivitami, při nichž se mistři (ale samozřejmě i další pracovníci) seznamují i s novými technologiemi, novými nástroji či materiály v oboru atd.
