Titul před i za jménem

Vysokoškolské vzdělání v současnosti v Česku nabízí téměř osmdesátka škol a univerzit. A není nutné zůstat jen u prvního titulu. Po krátké praxi lze pokračovat na zhruba dvacítce škol, které nabízejí speciální manažerské vzdělávání MBA i při zaměstnání. Zvýšíte si tím kvalifikaci a lépe najdete i nové místo s vyšším platem.

Foto: Profimedia.cz

Nastoupit do prvního zaměstnání hned po maturitě už u nás není v módě. Stále víc Čechů totiž touží po titulu z vysoké školy nebo jiné formě pomaturitního vzdělávání. Za posledních osm let se počty vysokoškolských studentů téměř zdvojnásobily. Zatímco v roce 2003 studovalo na fakultách tuzemských veřejných i soukromých vysokých škol a univerzit ani ne 250 tisíc studentů, v roce 2010 už se počet studentů podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) těsně přiblížil 400 tisícům. Dá se předpokládat, že ani to však nebude konečné číslo.

Odkud se vzalo MBA

Titul MBA pochází ze zemí, kde má vysokoškolské studium již tradičně dva stupně: bakalářský a magisterský (magistr je anglicky master). Master znamená vyšší stupeň vysokoškolského studia, druhá část názvu vyjadřuje obor studia, v našem případě lze business administration volně přeložit jako podnikové hospodářství a management. V zemích jako USA a Velká Británie je tedy prezenční (denní) studium MBA ekvivalentem našemu studiu inženýrskému na ekonomických vysokých školách a fakultách. To také zohledňuje náš zákon o vysokých školách, který studium MBA nezahrnuje do systému vysokoškolského studia.

 Zdroj: CAMBAS

Na soukromých univerzitách převažují bakaláři

Počty vysokoškolských studentů se v Česku zvyšují mimo jiné i díky tomu, že stále vznikají nové soukromé vysoké školy. K poslednímu dni roku 2003 existovalo na území naší republiky 34 soukromých vysokých škol, které měly od ministerstva školství souhlas k působení. O téměř 10 let později je tento počet ještě o více než desítku vyšší. Podle statistik Ministerstva školství a tělovýchovy ČR (MŠMT) byl od roku 1999 udělen státní souhlas celkem 52 subjektům v oblasti vysokoškolského studia.

Největší skupinou studentstva soukromých škol jsou přitom frekventanti bakalářského studia. Ke konci roku 2010 jich na soukromých vysokých školách studovalo kolem 44 tisíc a tvořili tak valnou většinu všech studujících na soukromých vysokých školách. Magistrů i doktorandů studuje na soukromých školách jen mizivé procento. Získat akreditaci pro tyto stupně vysokoškolského studia je totiž podle expertů mnohem složitější než pro stupeň bakalář. Druhou nejsilnější část studentů soukromých vysokých škol proto tvoří ti v magisterském navazujícím studiu, ve kterém k poslednímu prosinci roku 2010 studovalo 13 481 studentů.

Sítem je první zkouška

Zvláště pro některé obory, na které se dříve dostávali uchazeči jen obtížně a často až po několika letech pokusů, byl vznik soukromých vysokých škol v Česku přínosem. Pro zájemce o studium takovýchto oborů se tím otevřely nové možnosti studia. Týká se to v určité míře kupříkladu psychologie, jazyků, práva, architektonických či uměleckých oborů. Prostřednictvím nových soukromých škol se u nás začaly ale objevovat i netradiční studijní programy, jako je například tvůrčí psaní, oceňování nemovitostí, logistika cestovního ruchu či bezpečnostní a strategická studia.

Kdo má v současnosti zájem o studium na vysoké škole v České republice, na té soukromé má zpravidla vyšší šanci na přijetí. Zatímco na veřejných vysokých školách je častěji „prvním sítem“ už přijímací zkouška, na soukromých školách to bývají zkoušky v prvních semestrech. Hlavní „bariérou“ tak pro řadu uchazečů bývá školné, které se často platí dopředu. U bakalářských oborů se pohybuje okolo 30 až 50 tisíc korun za školní rok. U magisterských to pak bývá zpravidla mezi 40 až 60 tisíci korunami. Bohužel zdaleka ne všechny soukromé vysoké školy nabízejí stipendijní programy.

Česká asociace MBA škol (CAMBAS)

Asociace byla v roce 1998 založena s cílem zajistit kvalitu a prestiž studia MBA. Vznikla za pomoci programu TEMPUS, financovaného Evropskou unií a MŠMT, které požádalo Vysokou školu ekonomickou v Praze, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně a jejich zahraniční partnery o spolupráci a garanci procesu založení. Členem CAMBAS se stávají ty školy nabízející programy MBA, které projdou náročným akreditačním procesem organizovaným asociací za účasti nezávislých hodnotitelů. Pro zájemce o studium MBA i pro pracovníky personálních útvarů podniků je členství v asociaci velice dobrou orientací a vodítkem při výběru vhodné školy ke studiu vlastnímu nebo svých zaměstnanců.

Kontakt na asociaci:

José Martího 2, 162 00 Praha 6,

telefon: +420 235 363 782, fax: +420 235 363 780

e-mail: info@cambas.cz, www: www.cambas.cz

Sen o MBA

Tak jak se u nás zvyšují čísla vysokoškolských studentů, tak rapidně roste i množství těch, kteří se nespokojí jen se základním titulem bakalář či magistr. Řadu vysokoškolsky vzdělaných Čechů stále častěji láká i vidina dvoj- až trojnásobně vysokého příjmu a vyšší šance najít lepší práci. To se jim může splnit, pokud při zaměstnání distančně vystudují na některé z kvalitních škol postgraduální studijní program Master of Business Administration (MBA). Nemusí kvůli tomu ani do ciziny. Některé zahraniční vysoké školy vyučující MBA již mají pobočky i v Česku, a vyučují dokonce v českém jazyce.

Programy MBA bývaly původně orientované spíše na poskytování vzdělávacích programů ekonomicko-manažerského typu pro střední a vrcholový management firem z výrobní i nevýrobní sféry a ze státní správy. O takovéto zvýšení kvalifikace a získání všeobecných znalostí v oblasti managementu proto v minulosti usilovali lidé hlavně z ekonomických oborů. Absolutorium MBA jim umožňovalo lépe najít kvalitní práci v solidní firmě, a to i v horších krizových letech.

V souvislosti s tím, jak se nejen ve světě, ale i u nás před pár lety objevila ekonomická recese, se o studium MBA zajímají i zaměstnanci z jiných oborů. Školy, které MBA studium nabízejí, tak začínají stále častěji svou nabídku studijních programů rozšiřovat i o kurzy pro specialisty z dalších oborů mimo ekonomii. Zvýšený zájem o studium MBA je nyní například mezi lidmi pracujícími v oborech cestovního ruchu, hotelnictví či ve zdravotnictví.

Krize, která zasáhla v posledních letech většinu oborů a firem, se ale nevyhnula ani manažerskému vzdělávání. Ostatně na toto téma vznikla z pera harvardských profesorů nedávno i odborná studie s názvem Přehodnocení studia MBA. Podle ní je stále větší odlišnosti mezi výukou MBA a realitou. Měly by to být nejen nové dovednosti, jako jsou „soft skills“ (například komunikační a prezentační dovednosti), ale především i bližší propojení na zkušenosti z praxe.

Přehled škol, které v ČR poskytují studium MBA 1. Anglo-americká vysoká škola, o. p. s., Anglo-American University (MBA) 2. B.I.B.S., Brno International Business School, a. s. (MBA) 3. Brno Business School – Fakulta podnikatelská VUT (MBA) 4. CEVRO Institut Master of Public Administration (MPA) 5. CMC Graduate School of Business (MBA) 6. Czech Agricultural University The International MBA in Agribusiness (MBA) 7. Czech Management Institut Praha ESMA Barcelona (MBA) 8. Francouzsko-český institut řízení – IFTG VŠE (MBA) 9. Institut pro průmyslový a finanční management (MBA) 10. International Prague University o. p. s. 11. Masarykův ústav vyšších studií ČVUT (MBA) 12. Mezinárodní Pražská Univerzita (MBA) 13. Newport University Czech & Slovak (MBA) 14. Open University Business School (MBA) 15. Pražská mezinárodní manažerská škola při VŠE (MBA) 16. TC Business School (MBA) 17. The Free Swiss University of St. George’s (MBA) 18. U.S. Business School Praha (MBA) 19. University of New York in Prague (MBA) 20. University of Northern Virginia – Prague (MBA) 21. University of Pittsburgh (MBA) 22. Univerzita Jana Amose Komenského Praha s. r. o. (MBA) 23. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta (MBA) 24. Vysoká škola ekonomie a managementu Manažerské centrum (MBA) 25. Vysoká škola finanční a správní (MBA) 26. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. 27. Vysoké učení technické v Brně (MBA) Zdroj: www.vysokeskoly.com// Kvalitní školy MBA u nás i ve světě na tyto požadavky trhu i expertů začaly reagovat tím, že do svých studijních plánů zařadily řešení konkrétních problémů, podporu rozvoje soft skills či více zahraničních stáží. Studenti tak mívají běžně možnost vycestovat na partnerskou univerzitu v cizině. Tam mohou nejen absolvovat další kurzy z oboru či jiné manažerské kurzy, ale i zažít jinou pracovní atmosféru a získat nové kontakty. Studium je možné i v češtině Požadavky na uchazeče u řady MBA škol nejsou vždy až tak náročné. Tedy až na otázku financování studia. Jeho cena se na školách působících v Česku pohybuje zhruba mezi 150 tisíci až 400 tisíci korunami za celý studijní program. Ne vždy ale musí uchazeči peníze příliš řešit. Mnoho firem a organizací studium MBA zatím stále svým zaměstnancům platí nebo na něj přidává alespoň valnou část. Na řadě škol tak uchazeči stačí mít jen ukončené bakalářské vzdělání a zhruba dva až tři roky praxe. Dnes již dokonce ani na všech školách poskytujících MBA v Česku není další podmínkou dobrá znalost anglického či německého jazyka. Mnohde stačí jen pasivní znalost vybraného jazyka, protože se na škole přednáší v češtině. Část škol, zvláště s výukou v cizím jazyce, nicméně úspěšné absolvování specializovaných testů v angličtině požaduje. Nejčastěji se v takových případech jedná o jazykový test typu TOEFL (Test of English as a Foreign Language) či o srovnávací zkoušku uchazečů v ekonomických a obchodních oborech označovanou GMAT (Graduate Management Admission Test). Pro oba typy testů, které se platí, existují jak učebnice, tak i dobré přípravné kurzy. Jak poznat kvalitní školu? Experti i zástupci kvalitních škol, které umožňují získání prestižního titulu MBA, také neustále upozorňují potencionální uchazeče na to, aby si pečlivě vybírali, kde budou studovat. V zahraničí dokonce vycházejí žebříčky prestižních škol MBA. Ani ty však podle některých odborníků nejsou samospasitelné. „Různé žebříčky, uveřejňované čas od času v časopisech nevyjadřují oficiální pořadí, ale pouze mínění daného časopisu či jeho expertů, jiný časopis může mít pořadí jiné. Konečné slovo má firma, která studenty zaměstná,“ domnívá se Milan Malý, předseda České asociace MBA škol čili CAMBAS. Mezi jednotlivými školami jsou ale rozdíly v kvalitě výuky. Zdaleka ne všechny školy, které nabízí studijní program MBA, tak mohou svým absolventům splnit sen o pracovním místě v nadnárodní firmě a vysokém platovém ohodnocení. „Studium MBA není u nás zařazeno do systému vysokoškolského studia a vzniká zde reálné nebezpečí, že jej začnou nabízet bez žádoucí úrovně různí podnikavci, chápající jej především jako stroj na peníze,“ zdůrazňuje Milan Malý. Z postavení studia MBA u nás totiž podle Malého vyplývá, že principiálně není možné, aby MBA titul byl uznán jako ekvivalentní vysokoškolskému titulu, který udělují české vysoké školy. „Výjimkou může být pouze studium MBA prezenční (denní) na vysoké škole v zahraničí, kdy se posoudí, zda obsah předmětů, délka studia, kvalita školy a další kvalitativní atributy odpovídají studiu na naší fakultě potřebnému k získání našeho titulu, v tomto případě inženýra ekonomie.“ Studenti MBA programů se jen málokdy mohou vyvázat z práce a věnovat se pouze studiu. Školy proto tomu přizpůsobují i školní osnovy a rytmus studia. Zhruba dvouletá výuka probíhá většinou o víkendech nebo několikrát ročně v několikadenních cyklech. Velká část je věnována i samostudiu a konzultacím s odborníky školy. Na konci studia na řadě škol musí studenti předložit závěrečnou práci a obhájit ji. Kolik zaplatíte za školné u vybraných MBA studijních programů v ČR (k 24. 11. 2011): |Škola|Cena|
|BBS (UK-MBA)|315 800 Kč za celý program|
|B.I.B.S.|280 000 Kč za celý program|
|ESMA|152 000 Kč v Praze176 000 Kč v regionechza celý program vč. učebnic|
|IPFM|9 500 eur (bez DPH) za celý program|
|MÚVS|321 000 Kč za celý program|
|PIBS|220 000 Kč|
|UNYP|299 000 Kč|
|VŠB|212 000 Kč|
|VŠFS|234 150 Kč nebo 219 150 Kč při platbě najednou|
|AAVŠ|430 000 Kč| Vysvětlivky zkratek: • Brno Business School – BBS • Brno International Business School, a. s. – B.I.B.S. • Masarykův ústav vyšších studií – MÚVS • Prague International Business School – PIBS • Czech Management Institute Praha, manažerská fakulta ESMA Barcelona • Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava – VŠB • University of New York in Prague – UNYP • Institut pro průmyslový a finanční management – IPFM • Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. – VŠFS • Anglo-americká vysoká škola, o. p. s. – AAVŠ Zdroj: CAMBAS