Tkáně bude vyrábět soukromá firma

Kauzou Tkáňové banky se zabýval už i premiér Jan Fischer

Spory o budoucnost Tkáňové banky, jednoho z nejvýznamnějších moravských zařízení zabývajícího se tkáňovými a buněčnými transplantáty, jsou už natolik vyhrocené, že se jí začal zabývat i premiér Jan Fischer. Poslanec za KDU-ČSL a člen zdravotního výboru Ludvík Hovorka zaslal Fischerovi v únoru letošního roku žádost o vysvětlení celé věci s konkrétními otázkami. Fischer mu v dubnu odpověděl v dopise, který má týdeník EURO k dispozici. Lze ale těžko říci, zda se problematikou opravdu zabýval, neboť v odpovědi Hovorkovi jen použil materiály ministryně zdravotnictví Dany Juráskové při projevu v Poslanecké sněmovně. „Nedostal jsem odpovědi na své otázky a pochybnosti mám i nadále,“ uvedl pro týdeník EURO Hovorka, který hodlá podnikat další kroky.

Na investice není Zásadní problém je, že Tkáňová banka neodpovídá kritériím zákona o tkáních a buňkách. Důvodem je nedostatečná kapacita a kvalita prostor banky. Fischer v dopise uvádí, že jen v letech 2009 a 2010 by do ní ministerstvo zdravotnictví (MZ) muselo investovat zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Do „seznamu“ investic MZ byly ale zařazeny pouze ty, bez jejichž uskutečnění by nebylo možné zajistit dostupnost zdravotní péče, její rozvoj a kvalitu evropských standardů. Stát ale řešení má. A to firmu PrimeCell, která má vybudovat a následně spravovat Národní Tkáňové Centrum (NTC). To se podle předsedy dozorčí rady firmy PrimeCell Michala Zahradníčka bude v budoucnu zabývat hlavně vytvořením nových tkání. „Důležitým aspektem při rozhodování bylo získání know-how a licence k produktům somatobuněčné terapie a nanotechnologie, které PrimeCell vlastní,“ uvedl v dopise Hovorkovi Fischer. Podle MZ se jedná o světový podnik, který významně přispěje k rozvoji tohoto oboru a bude efektivní pro stát, jenž se na podnikání může podílet. Stát má ve společném podniku 24 procent akcií. I když PrimeCell vlastní 76 procent zbylých akcií, MZ uzavřelo s firmou PrimeCell akcionářskou smlouvu, která jasně vymezuje povinnosti partnera ve společném podniku. Jak stojí i v dopise, k rozhodnutí valné hromady je pro přijetí nezbytný kvalifikovaný souhlas alespoň 90 procent všech akcionářů. Proto PrimeCell nemůže bez souhlasu státu udělat žádné důležité rozhodnutí. MZ obsazuje v šestičlenných orgánech dva členy představenstva společnosti a nad rámec akcionářské smlouvy i předsedu představenstva. Dále funkci místopředsedy a člena dozorčí rady společnosti.

Vše podle zákona Proč tedy mnozí politici nejsou přesvědčeni, že je vše v pořádku a Tkáňovou banku stále dokola probírají? Jedním z důvodů nejspíš bude, že zdravotní výbor ani poslance údajně nikdo o potřebě investice do Tkáňové banky neinformoval. „Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Stát prostřednictvím MZ přišel během čtrnácti dní s řešením, které předložil vládě Mirka Topolánka, a ta to odmávala čtyři dny před tím, než se rozešla,“ řekl Hovorka. Ve své žádosti ohledně přezkoumání celé záležitosti mimo jiné uvedl, že se stát utajeně a velmi podivným způsobem zbavil strategické součásti zdravotnického systému. Premiér se ohrazuje tím, že MZ jednalo v rámci postupu daného zákonem o majetku České republiky (nikoli podle zákona o velké privatizaci) a jejím vystupování v právních vztazích. Převod Tkáňové banky byl podle Fischera zvolen pro svou hospodárnost a funkčnost. Stát nenese nutné finanční náklady spojené s modernizací a za nominální hodnotu podílu získává účast na unikátním zařízení pro produkci přípravků moderní terapie.
„Na NTC nepřechází žádný majetek ze stávající Tkáňové banky. Společnost buduje zcela nové výrobní a vývojové zázemí v blízkosti nemocnice na vlastní náklady. Výše investice bude činit minimálně 336 milionů korun, a to jen v roce 2010,“ uvádí v dopise Fischer. Tkáňová banka zůstane ve Fakultní nemocnici Brno, kde působí, a teprve se uvidí, co s ní bude dál. V nejbližší době má podle Zahradníčka proběhnout kontrola ze Státního úřadu pro kontrolu léčiv, a ten rozhodne, zda bude bance povoleno fungovat alespoň do konce tohoto roku. I tak potřebovala investici 900 tisíc korun, kterou jí PrimeCell poskytl. „Byla by strašná škoda, kdyby se rozpadl tým odborníků, který v Tkáňové bance bezpochyby je,“ vysvětlil Zahradníček důvod firemní investice.

Máme, ale nepovíme Hovorka má nejasnosti také v tom, kde PrimeCell vezme 336 milionů korun na Národní tkáňové centrum, které má být hotovo do konce letošního roku. Vyžádal si proto od ministryně zdravotnictví výkaz zisků a ztrát společnosti, z něhož vyplývá, že v roce 2007 měla firma nulový příjem a o rok později se pohybovala okolo dvou a půl milionu korun. Výsledek za rok 2009 by měl být znám až v polovině května a posléze ho má schvalovat valná hromada. Základní kapitál společnosti, 20 milionů korun, má být splacen do května. „Peníze máme, ale nechceme a nebudeme zveřejňovat výši našeho majetku, který je psán na jednotlivé akcionáře společnosti,“ uvedl pro týdeník EURO Zahradníček.
Závěrem dopisu Fischer poslance ujišťuje, že tím, že stát nabyl cenné papíry NTC, se stal garantem pro trh s tkáňovými transplantáty a přispěl k rozvoji biomedicíny u nás. Financování takovýchto systémů je podle něj náročné, a proto je zapotřebí hledat i jiné zdroje mimo sektor veřejného zdravotního pojištění, tak jako v tomto případě. Hovorkovi ale toto vyjádření nestačí a má sestaveny další otázky, které zašle na MZ a znovu i předsedovi vlády. Taktéž bude podávat žádost o svolání mimořádného výboru, aby se při poslední schůzi Poslanecké sněmovny převod Tkáňové banky do NTC znovu projednal.

* Celý dopis od předsedy vlády je k nahlédnutí na stránkách www.euro.cz

BOX: Co je Tkáňová banka Ve Fakultní nemocnici Brno funguje Tkáňová banka jako multitkáňová banka, která dodává k transplantacím v Česku 80 procent veškerých transplantačních štěpů. Byla založena v roce 1952 a patří k nejstarším zařízením tohoto typu u nás. Na Moravě je jediným zařízením, které se zabývá odběrem, zpracováním, kontrolou kvality a bezpečným uložením tkáňových a buněčných transplantátů. V květnu loňského roku rozhodla vláda společně s ministerstvem zdravotnictví o jejím převodu do Národního Tkáňového Centra. Převod by se měl uskutečnit, jelikož ministerstvo zdravotnictví nemá dostatek financí na rozsáhlou rekonstrukci Tkáňové banky, která je nutná kvůli euronovele o tkáních a buňkách.