V Krušných horách vyrostou dvě stovky obřích větrníků
Severočeská uhelná pánev a nad ní větrný park s kapacitou velké tepelné elektrárny. I když to vypadá jako utopie, není ani v Česku větší využití větrné energie zcela bez šancí. Jako první s ním přišla společnost Proventi a její projekt na výstavbu Větrného parku Chomutov, který má týdeník EURO k dispozici, nyní vstupuje do stadia schvalování. Osmdesátimetrové věže větrných elektráren se mají montovat na hřebeni Krušných hor. Podle projektu by jich tam mělo do roku 2005 vyrůst zhruba dvě stě.
Jako informace z jiného světa vypadají i další údaje investičního záměru. Přestože Česko má nadbytek elektrárenských kapacit a novodobé větrné mlýny se mají budovat postupně, ve finále mohou mít instalovaný výkon až 300 MW. Česká akciová společnost Proventi chce stavbu za jedenáct miliard korun zaplatit bez jediné koruny dotací nebo příspěvků. Šéf projektu a ředitel soukromé firmy Rais Engeneering Services Antonín Rais pro týdeník EURO odhadl návratnost projektu na pouhých jedenáct let. Pro elektřinu z větrných elektráren platí od začátku roku povinný výkup a odběratelé musí za každou kilowatthodinu zaplatit tři koruny. „Tak příznivé podmínky tady dosud nebyly,“ říká Rais.
Nic pro náhodu.
Firma Proventi již vytipovala lokality pro stožáry. Se zahájením stavby počítá v příštím roce. Rais nicméně upozorňuje, že rozsah projektu i tempo výstavby bude hodně závislé na postoji místních občanů. „Víme, že projekt musí mít regionální podporu, a proto jsme už zahájili jednání s dotčenými městy a obcemi,“ říká. Obyvatelům horských vesniček chce investor nabídnout příspěvky do obecních rozpočtů a rozsáhlé opravy místních komunikací. Projekt Větrného parku Chomutov je zatím v České republice ojedinělý. Investiční záměr počítá s montáží 150 stojanů větrných elektráren v okrese Chomutov, padesát jich chce umístit na Mostecku. Park bude rozdělen na šest větrných farem a jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 kW budou propojeny podzemními kabelovými trasami na trafostanice a rozvodny. Na přenosovou síť ČEPS mají být připojeny u elektrárny Prunéřov. Technologii dodá dánský partner NEG MICON, tubusy věží a další komponenty se však budou vyrábět v Chomutově. Firma vytvoří nová pracovní místa a celkem v Česku prostaví 3,5 miliardy korun. Celkem jedenáctimiliardovou investici hodlá financovat z půjček a částečně využije dodavatelský úvěr. O dotace zatím nežádala a týdeník EURO zjistil, že s nimi nemůže příliš počítat. Jiří Jiránek z odboru strategie ministerstva životního prostředí se domnívá, že by přinejmenším v Česku neuspěla. Vítr je jen jedním z obnovitelných zdrojů a není prioritou. „Je příliš závislý na klimatu a nemůže fungovat samostatně, aniž by ho doplnily jiné zdroje,“ vysvětluje. A dodává, že „cena vykupované elektřiny je už sama o sobě obrovskou provozní dotací“.
Čistotu zaplatí spotřebitelé.
Projekt počítá s výrobou elektřiny až 628 tisíc MWh za rok. Dvoukorunová „provozní“ dotace na kilowatthodinu si tak vyžádá více než 1,2 miliardy korun ročně. Jiránek nepopírá, že zvýšenou cenu budou muset zaplatit spotřebitelé. Přesto se žádného dramatického skoku v ceně elektřiny neobává. „Nějakou dobu potrvá, než ta kapacita vznikne. Do té doby bychom se měli přiblížit praxi Evropské unie, kde cena „špinavé“ energie vyrovnává přírůstky podílu obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje.
Také předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Pavel Brychta tvrdí, že se v cenách elektřiny s nepřímými dotacemi na povinný výkup „čisté“ energie počítá. Třísetmegawattový zdroj navíc není tak velký, aby ceny výrazně ovlivnil. Otázkou rovněž je, zda skutečně vznikne a v jakém rozsahu. „Neznám podrobnosti projektu, ale i tak mi připadá na reálné podmínky ČR příliš rozsáhlý,“ domnívá se Brychta.
Trolejbusy neprošly.
Antonín Rais věří, že státní úřady nebudou mít k projektu žádné výhrady. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů odpovídá schváleným záměrům energetické politiky ČR i závazkům českého státu vůči evropské unii. Vláda se usnesením z 12. ledna 2000 zavázala, že Česko zvýší do roku 2010 podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na tři až šest procent celkové spotřeby a do roku 2020 až na osm procent. Využívání těch, které připadají v úvahu, tedy biomasy nebo vodní či větrné energie, je však v zemi stále minimální a jejich podíl dosud nedosahuje ani poloviny slíbeného limitu.
Pro firmu Proventi je důležité, že její projekt má podporu města Chomutov. Severočeská metropole je na hřebeni Krušných hor významným vlastníkem pozemků a její radní minulý týden přijali usnesení, že příslušné odbory města vytipují vhodné lokality a zahájí stavební řízení. Chomutovská radnice již před časem rovněž schválila prodej městského pozemku pro výstavbu výrobního závodu a dispečinku. „Tato rozhodnutí lze jednoznačně chápat jako podporu a kroky pro další spolupráci,“ uvedl pro týdeník EURO starosta Chomutova Alexandr Novák.
Město se myšlenkou využití větrné energie zabývá už od roku 1994, a jednu dobu dokonce uvažovalo, zda by s pomocí větrných vrtulí nemohlo napájet trolejbusy městské hromadné dopravy. „Byla tu řada plánů, většina z nich se však ukázala jako nereálná nejen z technického, ale hlavně ekonomického hlediska,“ vzpomíná Novák.
O dvě koruny víc.
Ekonomické podmínky se výrazně zlepšily až letos na začátku roku, kdy ERÚ stanovil pro elektřinu z větrných zdrojů povinný výkup a cenu tři koruny za kilowatthodinu. Za kilowatthodinu „běžné“ elektřiny utrží výrobci v průměru necelou korunu. „O podporu využití obnovitelných zdrojů se snažíme už sedm let. Teprve nyní však začalo být ekonomicky zajímavé,“ říká místopředseda České větrné společnosti Petr Kuřina.
Výkupní cenu považuje za „velmi příznivou“ i Jiří Jiránek. Podmínky výroby elektřiny z větrných zdrojů jsou nyní v Česku výhodnější než v sousedním Německu, které již má instalovaný výkon deset tisíc megawattů. Počet větrných elektráren se tam za posledních deset let ztrojnásobil. Jiránek odhaduje, že se v Česku objevilo již nejméně sedm nových projektů. „Výkupní ceny jsou zajímavé pro každého investora,“ připouští Rais.
Signály, že na krušnohorském hřebeni ještě může být dost velká tlačenice, má i starosta Chomutova. „Zaznamenali jsme řadu dotazů, firma Proventi je však zatím jediná, která se na nás obrátila s oficiální žádostí,“ potvrdil.
Několik věží větrných elektráren má v Jeseníkách firma ČEZ, dva nefunkční stojany jsou rovněž na Božím Daru. Odborníci se nicméně shodují, že pro velký projekt existují v Česku jen dvě lokality: hřeben Krušných hor a Lounsko. Na dostatečně velkém území tam průměrná roční rychlost větru přesahuje šest metrů za sekundu.
Stíny v ráji.
Firma Proventi má zatím dvoumilionové základní jmění, ale počítá s jeho navýšením po schválení projektu. Akcionáři jsou výhradně české subjekty. Rais se domnívá, že časem by se jimi mohly stát například města a obce regionu nebo ekologická sdružení. Projekt považuje za přínos pro životní prostředí a věří, že investor dokáže místní občany přesvědčit o jeho přednostech. „Neočekáváme diskusi, zda stavět, nebo ne, ale zda na tomto místě nebo jinde,“ říká. Zdůrazňuje, že umístění jednotlivých elektráren vycházelo z dánských zkušeností a přísných hygienických norem. Stožáry mají být na loukách a pastvinách, nejméně 400 metrů od sebe a minimálně tři kilometry od obcí. „Zabývali jsme se i takovými záležitostmi, jako je stín,“ zdůrazňuje Rais. Někteří psychologové totiž tvrdí, že blikající stín roztočených vrtulí může nepříznivě ovlivňovat psychiku člověka. Studie univerzity v Heidelbergu nicméně ukázaly, že má jen zanedbatelný vliv, pokud nedopadá přímo na zahradu nebo do oken obytných domů. Hygienická norma má pro takový případ limit padesáti hodin ročně.
