politický diář
Václav Moravec opět cítí tlaky. Moderátor pověstný svým někdy až hysterickým jednáním by propříště možná mohl říci, kdo jaké „tlaky“ konkrétně vytváří, a neschovávat to jen za věty typu „už jsem zaslechl“ v souvislosti s volbou nového ředitele České televize. Politikům by přitom na Moravcovi mohlo vadit maximálně to, jak moc rád poslouchá sám sebe. Například z úvodních dvaašedesáti minut Otázek Václava Moravce z 19. června, kdy byli hosty premiér Petr Nečas a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, mluvil moderátor přesně 25 minut, Nečas 22 minut a Sobotka pouhých 15 minut! Jestli tedy ony nespecifikované „tlaky“ nesouvisejí buď se zvyšováním vlastní ceny, anebo s tím, že si partička „starých dobrých čétéčkářů “ nepřeje, aby do televize přišel někdo zvenčí.
V politických kruzích lze zaslechnout leccos. Třeba že by se do čela ČEZ anebo na jinou významnou manažerskou funkci mohl dostat bývalý premiér Mirek Topolánek. I kvůli tomu, že informace takto veřejně „běhá“, se to nezdá být pravděpodobné.
Z podobného ranku je zpráva, že když se vláda rozpadne, mohl by ji nahradit polopolitický kabinet ODS, TOP 09 a ČSSD (vyslány by byly nižší stranické šarže), který by do předčasných voleb v příštím roce vedl někdo zvenčí. V této souvislosti se objevuje jméno Martina Romana, kterému by tak prý bylo umožněno odejít důstojně z čela ČEZ. Roman by navíc mohl udělat nepopulární kroky, na něž byznysmeni v Česku čekají (prolomení těžebních limitů, dostavba Temelína). Podle těchto legend ale politici potřebují čas, aby se na takovou variantu nejen finančně připravili. Potíž je prý zejména s Bohuslavem Sobotkou. Ovšem jak říká jeden významný český lobbista, „on mu to Pokorný (právník Radek Pokorný, který má na šéfa ČSSD velký vliv – pozn. red.) vysvětlí“.
Do třetice lze „zaslechnout“, že po spekulacích o vystřídání náměstka ředitele Českých drah Milana Matzenauera Radkem Šmerdou je nyní žhavější, že by exministr dopravy nahradil Svatopluka Sýkoru v čele Lesů ČR. Pravomoc při obsazování vysokých pozic v Lesích ČR a v ČEZ si totiž vymínil premiér Nečas. Ten by se tak mohl Šmerdovi odvděčit za jeho vzpouru proti Vítu Bártovi a za to, že ho nakonec v rámci koaličního smíru obětoval. Tak uvidíme. Pokud by se nic z toho nestalo, dá se v Česku z fáze „zaslechl jsem“ kdykoli přejít do stadia „mystifikace“.
