Menu Zavřít

Tlampače utichají. Nastupuje mobilní rozhlas a esemesky

10. 9. 2016
Autor: ČTK

Právě zaniká jedna neotřesitelná česká klasika. Obecní rozhlas v malých městech a vesnicích nahrazují moderní technologie. Místo tlampačů teď mluví starostové z hlasových zpráv v mobilních telefonech, posílají esemesky nebo e-maily. Ti z nich, kteří si takzvaný mobilní rozhlas pořídili, dokumentují na desítkách příběhů jeho výhody oproti starým tlampačům.

Je za tím i nový byznys. Zatím jediná firma, která v Česku mobilní rozhlas nabízí, ho dodala za půl roku do stovky vesnic a měst a dalších několik stovek se brzy připojí. Slovy Milady Ježkové z jednoho klasického českého filmu: Ona vesnice se nám, mladý muži, změnila.

S mobilem v ruce

V květnu dostali na obecním úřadě v Popůvkách u Brna zprávu od policie, že se v sousední vesnici ztratil pětiletý chlapec. Prý mohl zabloudit i na jejich katastr a jestli by paní starostka vyhlásila pátrání v obecním rozhlase. „Jenže přes den je spousta lidí v práci mimo obec, řada lidí přes nová plastová okna rozhlas ani neslyší,“ popisuje Miluše Červená. Kromě obecního rozhlasu tedy vyhlásila zprávu i v tom mobilním, který měli na radnici v té době jen dva týdny. „Lidé se zapojili do hledání a mělo to dobrý konec. Chlapec se našel,“ říká.

V Klášterci nad Ohří se zase na konci dubna srazilo auto s autobusem a nehoda způsobila výpadek horkovodu. Část místních se ocitla bez teplé vody. Díky mobilnímu rozhlasu to věděli včas, ještě než přišli z práce. „Ptali se na našich facebookových stránkách, co se děje, a ti, kteří zprávu dostali, doporučovali ostatním, ať si mobilní rozhlas také pořídí,“ popisuje Adéla Chlupová, která má v Klášterci mobilní rozhlas v popisu práce.

500 - 1000 Kč stojí měsíčně provoz mobilního rozhlasu v obci do 3 tisíc obyvatel.
100 měst a vesnic si za půl roku pořídilo mobilní rozhlas. Další stovky to v příštích měsících udělají.

Ale dost příběhů. Hlášení z amplionů ustupuje z vesnic spolu s tím, jak se rozšiřují mobilní telefony a také jak „mládnou“ důchodci. Dnešní sedmdesátníci mají k novým technologiím úplně jiný vztah, než měli stejně staří lidé ještě před patnácti dvaceti lety. „A pokud si s tím nevědí rady, pomáháme jim,“ doplňuje starostka Červená. Dalším civilizačním prvkem, který jde proti obecním rozhlasům, jsou nové satelitní části vesnic, kam už se ani klasický rozhlas nezavádí. Starostové také přidávají zkušenosti s tím, jak nová plastová okna v domech znemožňují poslech rozhlasu. Nástup mobilních technologií v tomto prostředí se tak stává nevyhnutelným.

Esemeskou k byznysu

Stejná myšlenka napadla i Ondřeje Švrčka, šéfa společnosti Neogenia, když mu ve vesnici, kde bydlí, potřetí odtáhli auto kvůli čištění. „Říkal jsem si, kdybych dostal esemesku, spíš bych na to myslel,“ popisuje autor zrod nápadu na mobilní rozhlas.

Od mateřského byznysu jeho firmy nebyl příliš daleko. Neogenia vznikala v letech 2009 a 2010 a provozovala SMS bránu, přes kterou měsíčně prošlo kolem deseti tisíc esemesek. Byznys ale nabíral na obrátkách, časem přibyl třetí největší akcelerátor slev v Česku s názvem Zlaté slevy a posílání SMS se také rozběhlo. Dnes firemní systém notifikačních SMS používá tři a půl tisíce klientů, mezi nimi e-shopy jako Kasa nebo Alza, a zpráv přes něj odejde kolem sedmi milionů každý měsíc. „Nechtěli jsme ale udělat pro obce obyčejný odesílač textových zpráv. Bylo nám jasné, že tu jde i o společenskou stránku věci,“ říká Švrček.

Mobilní rozhlas je vlastně softwarové rozhraní, kde si starosta vybere, jestli pošle esemesku nebo namluví hlasovou zprávu, případně jen pošle e-mail. Domácí pevné linky přitom nejsou problém, systém umí esemesku přečíst do sluchátka. Lidé se tak mohou dozvědět třeba o odstávkách vody, odečtech energií, krizové situaci, jako jsou povodeň nebo požár. Některé obce přes telefon kontrolují i seniory. Stačí, když na klávesnici telefonu zmáčknou jedničku, a starosta dostane zpětnou vazbu, že je dotyčný v pořádku.


Na voliče z venkova sází Michal Horáček:

Dostihy a sázky Michala Horáčka

Michal Horáček (Zdroj: Mladá fronta, archiv)

Starosta v softwarovém rozhraní může připravit i anketu, kterou místním rozešle. V jedné z obcí se tak podařilo zachránit lípy. Ne že by odpůrci kácení vyhráli, ale starosta jim poslal ještě zprávu, jestli když jsou proti kácení, mohou nabídnout svoje síly při přesazování, což se povedlo.

S tím souvisí i způsob využití mobilního rozhlasu. Zatímco ampliony hlásí nazdařbůh, starostové si mohou z kontaktů vytvořit vlastní skupiny, a ještě mají zpětnou vazbu o tom, kdo jejich zprávu dostal. Mohou to být jako v případě kácení lip lidé, kteří se hodí jako dobrovolníci, svoji skupinu mohou mít zahrádkáři nebo chataři, kteří v obci trvale nebydlí a potřebují dostávat zprávy, cílem mohou být i členové spolků nebo rodiče školních dětí. Kromě toho lze kontakty dělit podle ulic, což se hodí při čištění ulic nebo výpadcích energií.

„My využíváme více možností, jak s občany komunikovat. Jsou to webové stránky, Facebook, obecní noviny, elektronický newsletter nebo klasický rozhlas. Ten mobilní je nenahraditelný zejména při krizových situacích,“ popisuje Adéla Chlupová z Klášterce nad Ohří.

Dáš mi číslo?

Fungování mobilního rozhlasu ale má jedno úskalí. Je jím ochota lidí dát radnici svoje telefonní číslo. V Popůvkách se zatím podařilo nasbírat tři sta čísel od čtrnácti set obyvatel, v Klášterci je to zhruba tisícovka z patnácti tisíc. „Kdekterá firma má na vás číslo a obtěžuje vás s nabídkami, ale starostovi lidé kontakt nedají,“ podivuje se Švrček. Starostové čísla sbírají osobně, když lidé přijdou na radnici, pomocí letáků v místním tisku nebo přes webovou aplikaci. Paradoxně největší zájem mají prý senioři, u kterých by člověk přirozeně čekal spíše nechuť k technologickým novinkám.

Ondřeje Švrčka úspěch mobilního rozhlasu překvapil. Jeho firma chystá kvůli tomu ještě jednu novinku, a to aplikaci v mobilním telefonu. Obce do ní budou moci nejen posílat hlášení, budou se moci také sami prezentovat například turistům, kteří tam přijedou a budou mít „mobilní rozhlas“ stažený ve svém telefonu. Aplikace bude fungovat na základě sledování polohy mobilního telefonu. Poslouží i jako zpětná vazba pro starosty, místní budou moci vyfotit třeba černou skládku nebo plochu, kterou je třeba posekat, a snímek pak poslat na radnici.

Po úspěchu mobilního rozhlasu ho chce Ondřej Švrček vyvézt i za hranice, do Německa a Rakouska, kde je zkušenost s technologickými novinkami u seniorů ještě větší než v Česku.

Je zároveň důležité říct, že kvůli mobilnímu rozhlasu nepadly sloupy s ampliony zatím v žádné vesnici. Starostové půl roku fungující novinku teprve testují a zatím ji používají jako doplněk stávajících komunikačních kanálů. Před pár lety by si ale nikdo nemyslel, že tak zažité věci, jakou je hlášení obecního rozhlasu, bude moci něco vážně konkurovat. Až budou dnešní dvacetiletí v důchodu, nikdo zase neuvěří tomu, že ještě v 21. století fungovalo něco jako obecní rozhlas.


Čtěte dále:

ČT a ČRo mohou na vratkách DPH získat přes miliardu

bitcoin_skoleni

Chata za víc než 10 milionů? Trampové by zírali

Chcete se stát lordem? V Anglii je na prodej celá vesnice

 West Hestlerton. Zdroj: cundalls.co.uk

  • Našli jste v článku chybu?