Tlustého Žofín. A co dál?

Premiér Topolánek slíbil, že požadavky exministra zkusí částečně prosadit

Vlažné zatleskání pro Mirka Topolánka, dlouhotrvající ovace pro Vlastimila Tlustého. Jako tichá, sametová vzpoura skončil minulý čtvrtek na pražském Žofíně mimořádný narychlo svolaný „aktiv“ představitelů ODS na téma Reformní kroky vlády. Vedení občanských demokratů se sice snažilo usilovnou dvouhodinovou prezentací vládního batohu a s pomocí spřátelených tvůrců slovenských reforem v čele s expremiérem Mikulášem Dzurindou co nejvíce zatlačit do pozadí kritické hlasy, leč nepovedlo se. Když téměř na konci diskusního bloku vystoupil na pódium poslanec a exministr financí Tlustý se svou vizí nazvanou „svačina do batohu“, ztichl sál napětím jako pěna. „Jestli chceme, tak to jde,“ zakončil vzpurný šéf středočeské ODS po dvaceti minutách projev, v němž popsal svou dlouho avizovanou (EURO 18/2007) alternativní podobu daňové reformy.

Dvanáctiprocentní daň.

Tlustého iniciativa má formu paragrafovaného návrhu nového znění zákona o dani z příjmu, který přímo před zraky shromážděných představitelů ODS oficiálně převzal Topolánek. Podstatou textu, rozsahem pětinového proti současnému zákonu, je radikální snížení počtu odpočitatelných položek ze základu daně z 363 na 35. „Považuji to za politicky únosné. Zachovali jsme třeba položky stavebního spoření nebo důchodového a zdravotního pojištění, životní pojistku či úroky z hypoték,“ prohlásil Tlustý. „S rostoucím počtem výjimek totiž klesá efekt rozšířeného základu daně, a pak by bylo třeba upravovat jiné parametry,“ doplnil. Nově zdaněny by podle něj měly být například sociální dávky, výsluhy policistů nebo vojáků, příjmy státních fondů a příjmy z loterií. Tlustého největší triumf ale spočívá v návrhu pouze dvanáctiprocentní daně z příjmu fyzických osob místo vládou chystané daně patnáctiprocentní. Nepočítala by se navíc ze superhrubé mzdy, jak chce vláda, ale ze současné hrubé mzdy, přičemž nezdanitelnou částí by byl čtyřiadvacetinásobek životního minima (75 024 korun ročně). Dvanáctiprocentní má být i sazba pro daň z příjmu právnických osob, kdy by třeba dividendy nesnižovaly základ daně a vůbec by se nezdaňovaly. Zatímco dolní devítiprocentní sazbu DPH navrženou koalicí Tlustý respektuje, horní hranice by podle něj měla klesnout už v příštím roce až na 17 procent proti vládou navrženým 19 procentům v roce 2010 (22 procent v roce 2008 a 20 procent v roce 2009).

Kdo to zaplatí?

Za hlavní zdroj, z něhož má být snížení daní financováno, Tlustý považuje odstranění devadesáti procent výjimek z výpočtu daňového základu. Zafunguje prý ovšem i dobrovolné omezení daňového úniku, takzvaná Laferova křivka. „Jejím opačným důsledkem je třeba i současný hrozící dvacetimiliardový daňový výpadek od výrobců cigaret, protože zřetelné zvýšení spotřební daně na cigarety odvedlo část spotřeby do šedé ekonomiky,“ tvrdí Tlustý. Naopak při poklesu daní na polovinu podle něj úniky a vývozy přestanou dávat smysl. „S ekonomickým efektem zvýšeného hospodářského růstu vzhledem k respektované vládní rozpočtové bilanci přitom vůbec nepočítám, zvýšené tempo růstu v mém návrhu figuruje jen jako rezerva, jejíž velikost se ukáže teprve po provedení příslušných reformních kroků,“ zdůraznil. Navrhovaná opatření by prý měla vést k tomu, že z reformy by profitovala například i skupina samostatně hospodařících bezdětných osob s příjmem od 16 tisíc do 35 tisíc korun hrubého, která by na vládní verzi reformy spíše doplatila.

Nikdo nemůže být proti.

Tlustý si dal na Žofíně hodně záležet, aby při prezentaci své verze reformy nepůsobil na kolegy jako vzbouřenec. „Chtěl bych co nejdokonaleji navázat na všechno, co tady bylo uvedeno. A řečeno hokejovou terminologií, všechno, co vám budu prezentovat, je přihrávka předsedovi vlády Mirku Topolánkovi,“ předeslal hned na začátku. „Nepořádám žádnou vzpouru, pouze trvám na dodržení minima z programu ODS,“ dodal. Jenže taky se vynasnažil, aby všem přítomným hejtmanům, starostům, primátorům a předsedům regionálních sdružení ODS bylo jasné, že právě jemu leží programové zájmy partaje na srdci víc než šéfovi strany. „Pan premiér Dzurinda je premiérem, který dokázal v pravo-levé koalici prosadit pravou rovnou daň,“ neodpustil si špičku na Topolánkovu adresu. Ačkoli Tlustý v kuloárech připustil, že jeho oponenti dělali všechno, aby na Žofíně nemohl vystoupit, na žofínském pódiu zdůraznil vůli po kompromisu. „Dokonale rozumím současné situaci a slovu kompromis. Jsem v Poslanecké sněmovně dost dlouho a ti, kdo tam jsou se mnou, vědí, že jestli něco opravdu umím, tak je to hledat kompromis,“ konstatoval. Vyjmenoval sedm zásad vládního batohu, které sice nerad, ale bere na vědomí: odklad zavedení principu negativní daně, odklad důchodové reformy, koaliční dohodu o zachování dvojí DPH, dolní sazbu DPH devět procent, rozhodnutí vlády o dopadu reformy na příjem státního rozpočtu v příštím roce, odklad kompenzace ekologické daně a koaliční dohodu o dani z nemovitosti. Naopak však vyjmenoval čtyři principy, které by podle něj ODS neměla opustit, na kterých postavil svou „svačinu“ a bez kterých pro reformu nezvedne ruku. Jde mu o jednotnou sazbu daně z příjmu, zjednodušení zákona o dani z příjmu, o pozitivní efekt daňové reformy pro plátce všech příjmových kategorií a o podporu ekonomického růstu pomocí výšky daňových sazeb. O způsobu realizace připouští další debatu. Ze skóre akceptovaných a prosazovaných idejí (7:4) Tlustý usuzuje, že mu vlastně stačí šestatřicetiprocentní realizace programu ODS, což považuje za přijatelné..

Čert je v detailech.

Horký míč se sice odbojnému poslanci podařilo dostat na hřiště vlády, ale premiér Tlustého předem varoval, že jeho představy asi neprojdou. „Jsou to vynikající návrhy pro druhou, útočnější třetinu reformy, ale první třetina je o konsensu s poslanci Janem Kasalem, Ludvíkem Hovorkou, Olgou Zubovou, Věrou Jakubkovou a Milošem Melčákem,“ reagoval Topolánek. „Přesto slibuji, že o zrušení každé odečitatelné položky ze základu daně z příjmu svedu na vládě boj,“ dodal premiér. Podle místopředsedy ODS Petra Gandaloviče je právě v detailech typu stovek odečitatelných položek ukryt čert, protože každou z nich hájí různě silné lobbistické skupiny, jež není snadné zlomit. Topolánek je skeptický i ohledně podpory pro zavedení dvanáctiprocentní daně z příjmu, není, jak tvrdí, reálné, že tuto myšlenku podpoří všech sto dva či alespoň sto poslanců, na nichž stojí pravozelená vláda. „Rychlost vládního konvoje není dána mnou, ale tím, co je ochoten akceptovat poslední ze sto dvou koaličních poslanců,“ připomněl šéf ODS. „Kdo čekal skandál, musel být zklamán,“ oddechl si přesto Topolánek, že alespoň žofínské shromáždění neskončilo otevřeným konfliktem vedení ODS se skupinou poslance Tlustého. I když to jiskřilo (Topolánek si do Tlustého rýpl, že obdobný koncept reformy měl připravit už během čtyř měsíců, kdy zastával post ministra financí), premiér uznal, že exministrovy požadavky jsou oprávněné. „Budeme se jim částečně snažit vyhovět, i když to nebude jednoduché,“ řekl premiér novinářům. Šestnáctého května podle něj projedná reformní batoh vláda, nejpozději 24. května bude předložen do sněmovny. Do té doby je prý možná debata o připomínkách. „Je to materiál, o kterém se budeme bavit. Klidně mu ještě zatleskejte,“ glosoval Topolánek ironicky úspěch návrhu Tlustého. Topolánkovu skepsi vůči prosazení Tlustého požadavků už svým negativním názorem na alternativní podobu reformy potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek z KDU-ČSL. „Může to být mnohem větší komplikace a administrativní zátěž než zjednodušení,“ řekl o Tlustého „svačině“. Tvrdí, že se sazbami daní z příjmu se níž jít nedá, protože by kvůli daňovým výpadkům nebylo možné zachovat schodek rozpočtu na úrovni sto miliard korun jako letos.

Ceny vzrostou o čtyři procenta.

Zřejmě jako preventivní obranu před námitkami Tlustého Topolánek hned na začátku žofínského shromáždění předeslal, že finanční situace státu v květnu 2007 je „diametrálně jiná“, než jaká byla na jaře 2005, kdy ODS začala připravovat svůj program Modrá šance a kdy se pro první rok reformy ještě dalo počítat s daňovými výpadky. „Vlastimil Tlustý této reformě říká maketa, já bych této reformě říkal spíše forma, protože teprve po stabilizaci rozpočtu v první fázi bude moci přijít skutečná reforma,“ řekl premiér. Topolánek na Žofíně dále připustil, že vláda počítá v souvislosti se změnou dolní sazby DPH z pěti na devět procent se zvýšením cen až o čtyři procenta. Náklady na člena domácnosti tím však podle něj vzrostou jen o desítky korun. Zopakoval, že o tři procenta se sníží stavy zaměstnanců ve státní sféře, nikoli však učitelů nebo policistů, ale státních úředníků. „Rezignujeme na to, že by v první fázi reformy klesly mandatorní výdaje státního rozpočtu, to nelze realizovat,“ prohlásil také. I premiér si dal záležet, aby jeho vystoupení na Žofíně překypovalo hektickým odhodláním k reformám a aby k tomu samému strhl okolí. Varoval, že přes veškeré politické riziko musejí změny začít, protože „prostor nelze nechat Paroubkovi“. Přítomným hejtmanům a starostům připomněl, že laxnost v reformě by mohla vést ke sporům s Evropskou unií a tím i ke ztrátě až čtyřiceti miliard korun z fondu soudržnosti. Navíc ekonomicky příznivé období podle něj nebude trvat dlouho, zhruba jen do roku 2010, další prognózy jsou prý nejisté. S mistrovskou rétorikou přispěchal Topolánkovi pomoci na Žofín slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda, a to i proti Tlustého výhradám zprava. „Buďte jednotní! Stůjte v těchto těžkých chvílích za premiérem a dejte mu podporu,“ vyzýval. Část přítomných slovenských expertů však chvíli poté paradoxně vystoupila na pódium spolu s Tlustým, aby podpořila jeho verzi reformy.

BOX: Paroubek v Jaltě aneb Reforma podle ČSSD Zatímco občanští demokraté horečně zbrojí do bitvy za záchranu zadlužených veřejných rozpočtů, podle sociálních demokratů je vlastně všechno téměř v pořádku. „Záměrně nehovoříme o reformě, náš plán jsme formulovali jako aktualizaci sociální a hospodářské politiky ČSSD,“ prohlásil předseda největší opoziční strany Jiří Paroubek minulý čtvrtek v pražském hotelu Jalta, kde spolu s Bohuslavem Sobotkou a Zdeňkem Škromachem představoval alternativní koncepci své partaje nazvanou Cesta k růstu životní úrovně. „Nejde nám o skokové reformy, o nějaký mao-ce-tungovský skok,“ zdůraznil.

Žádná salta mortale.

Vládní reformu Paroubek nazval kvazireformou. Chystaná stabilizace veřejných rozpočtů, pravil, nevede k cíli, naopak prohloubí deficit kvůli poklesu daňových příjmů. „Připomíná to Klausovy balíčky z půli devadesátých let, protože i v tomto případě může dojít k utlumení ekonomiky,“ řekl šéf ČSSD. Cílem sociální demokracie podle Paroubka není „převrácení daňového systému vzhůru nohama“ (to jest zvýhodnit pět procent občanů a znevýhodnit 95), protože současný systém (výhodný prý pro 95 procent obyvatelstva a nevýhodný pro pět) se prý ukázal jako funkční především v tom, že zajišťuje vynikající růst hrubého domácího produktu a reálných mezd. „Jsou potřeba určité korekce, ale zcela nepochybně není potřeba dělat nějaká salta mortale nebo hluboké zásahy,“ zdůraznil. Paroubek zásadně nesouhlasí s Topolánkovým názorem, že je třeba zatáhnout záchrannou brzdu v systému veřejných financí. Není prý co zachraňovat, když ratingové agentury hodnotí českou ekonomiku jako stabilní, se stabilním výhledem. Předsedové ČSSD a ODS asi žijí každý na jiné planetě, protože, jak říká Paroubek, „problém s veřejnými rozpočty fakticky neexistuje“. Za letošní problém označil šéf sociálních demokratů pouze částku od 20 do 25 miliard korun. „Řeknu otevřeně, pokud já bych byl premiérem a pan Sobotka ministrem financí, tento problém by už byl vyřešen,“ tvrdí a má na mysli škrty v resortech.

Náklady ponesou firmy.

Na rozdíl od Paroubka se exministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka slovu reforma nevyhýbá. Sociální demokraté si ji podle Sobotky představují jako dvoufázový proces. Šetřením a škrty v letech 2007 a 2008 by měla nastat rozpočtová stabilita a teprve v období let 2009 až 2010 by ČSSD uvažovala o snižování daní, přesněji o snížení daně z příjmu právnických osob na 17 procent do roku 2010. Daňové zatížení firem by de facto zůstalo na současné úrovni, protože nejsilnější opoziční strana vůbec nepočítá s vyvoláním efektu snižování daní. „Ponechme si tento stimul na horší časy,“ radí Sobotka s tím, že česká ekonomika už před sebou nemá období rychlé akcelerace a kouzlo s nižší zátěží firem proto nemusí fungovat. Korekci systému veřejných financí tedy ČSSD staví na úsporách, na rozpočtových škrtech v jednotlivých resortech, na zmrazení mandatorních výdajů státu, na snižování počtu státních úředníků při zavedení ekologické daňové reformy a ponechání majetkových daní. Strana prý zásadně odmítá zvýšení dolní sazby DPH z pěti na devět procent, rovnou daň z příjmu fyzických osob, zrušení společného zdanění manželů, privatizaci nemocnic a zavedení poplatků ve zdravotnictví, vyjma poplatku za stravování v nemocnicích. „Všechny ostatní zdravotnické poplatky v případě nástupu příští vlády ČSSD zrušíme,“ varoval na konferenci v hotelu Jalta předseda ČSSD.