Tempo tloustnutí se v Evropě povážlivě zrychluje
Čechům a Češkám se ručička na váze vychyluje až příliš doprava. Každý třetí dospělý se potýká s nadváhou, každý pátý trpí obezitou. Proč? „Je to kombinace genů české populace a zcela nezdravého způsobu života,“ říká přední český obezitolog Štěpán Svačina. Podle průzkumů má u nás přebytečná kila 64 procent mužů a 49 procent žen; skutečně obézních je 23 procent mužů a 21 procent dam. Ač některé tabulky umisťují Čechy na nejpřednější místa „tlusťochů“ v Evropě, dle expertů záleží na zvolené metodice. Dle jedné se ale ČR řadí mezi prvních pět „nejzatíženějších“ evropských států. Ve střední Evropě je situace obdobná: obézních lidí je asi pětina, přičemž alarmující je zejména rychlý nárůst nadváhy u dětí v Polsku. Zle na tom není jen starý kontinent: podle International Obesity Task Force (IOTF) je na světě 1,6 miliardy osob s nadváhou, z nichž je 400 milionů obézních.
Zátěž i pro ekonomiku
Péče o obézní spoluobčany zatěžuje i stát, české zdravotní pojišťovny dávají na tuto oblast stovky milionů korun ročně. „Roční přímé náklady na zdravotní péči o závažně obézní jsou trojnásobné v porovnání s náklady osob s normální hmotností a tvoří až devět procent z celkových zdravotních výdajů. V ČR se vynakládá zhruba 115 tisíc korun za rok na zdravotní péči o jednoho obézního,“ řekl týdeníku EURO Martin Fried, šéf České obezitologické společnosti. Profesor 1. Lékařské fakulty UK však upozorňuje, že nejde o jediné náklady, neboť těžce obézní jsou častěji (a již v mladším věku) práce neschopni ze zdravotních důvodů. Statistiky rovněž dokládají častější nezaměstnanost u obézní populace.
Obezita je spojena s vyšším výskytem řady chronických onemocnění, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, artrózy a některé nádory. „Obézní jedinec nachází snížené uplatnění ve společnosti, je podceňován, trpí depresemi, a tak se významně snižuje kvalita jeho života,“ připomíná docent Vojtěch Hainer, ředitel Endokrinologického ústavu. „Přímé náklady zdravotních systémů na diagnostiku a léčbu obezity a s ní spojených onemocnění se odhadují na dvě až osm procent. Podle některých údajů to představuje 0,6 procenta hrubého domácího produktu! Jen v USA představovaly zdravotní náklady spojené s nadváhou a obezitou 147 miliard dolarů za rok 2008,“ řekl týdeníku EURO Hainer, někdejší prezident Evropské asociace pro studium obezity (EASO). Nepřímé náklady spojené s obezitou jsou mnohem vyšší: „objemnější“ lidé mají nižší produktivitu, vyšší absence na pracovišti, stát musí kupovat i speciální zdravotnické operační stoly, postele či transportní mechanismy.
Na žaludek s bariatrií! Závažná jsou hlavně zdravotní rizika: obézním hrozí vznik diabetu a také předčasné úmrtí, jehož pravděpodobnost roste s mírou nadváhy. „Například obézní nekuřáci mají ve věku padesáti let relativní riziko smrti 3,8krát vyšší než stejně staří neobézní. A těžce obézní mladí muži mají dvanáctinásobně vyšší úmrtnost než jejich vrstevníci s normální hmotností,“ dodává Fried, jenž je výkonným předsedou evropské sekce IFSO (Mezinárodní federace pro chirurgickou léčbu obezity). „Nové trendy v nárůstu obezity vycházejí z poznání, že obezita je závažné a léčitelné onemocnění, nikoliv selhání vůle jedince a že včasná prevence i léčba obezity je pro zdravotní systémy evropských států ekonomicky výhodná,“ říká Fried. Patrně nejúčinnější léčbou těžkých forem je takzvaná bariatrická chirurgie, kdy se omezí kapacita žaludku, čímž lze docílit i úbytků mnoha desítek kilogramů. Náklady na zákrok u takového pacienta se zdravotním pojišťovnám vrátí do dvou tří let.
Všeprostupující téma
Systémovějším řešením je ale celospolečenské oslabování takzvaně obezigenního prostředí. „K tomu, aby byla léčba úspěšná, je třeba implantovat systém komplexní diferencované péče o obézní, na němž se budou podílet nejen specializovaná centra pro dospělé a děti, obezitologové a další specialisté, některá lázeňská zařízení, ale i praktičtí lékaři jak pro dospělé, tak pro děti a rovněž i redukční kluby. Vedle klubů je třeba předpokládat, že v léčbě nadváhy a lehčích forem obezity budou využívány sofistikované autoedukační přístupy pomocí knih, letáků, internetu, médií, včetně televize a rozhlasu,“ myslí si docent Hainer.
Nejlépe si v boji s obezitou vedou Nizozemsko, Belgie, Švédsko, Dánsko a Norsko. To je dáno zdravějším životním stylem i uplatňováním společenské prevence. „Seveřané vesměs k cestě do práce volí kolo, v řadě zemí Evropy je zakázána reklama na energeticky bohaté potraviny cílené na děti a ze škol byly odstraněny automaty na slazené nápoje. Budují se bezpečné cyklostezky a trasy pro pěší jak ve městech, tak na venkově,“ naznačuje Hainer. Slepou uličkou je naopak prodej různých „hubnoucích preparátů“. Už před deseti lety tyto dryjáčnické látky přinášely v USA ročně byznys ve výši patnácti miliard dolarů!
500 kg již jen zřídka… Češi by měli tloušťku brát vážně. „Od posledního výzkumu z roku 2005 vzrostl počet Čechů s obezitou v průměru o pět procentních bodů, tedy o 450 tisíc lidí. To je velmi varující,“ řekl před rokem deníku Právo profesor Svačina. Ze své praxe pamatuje z 80. let extrémní případ, kdy jeden z jeho pacientů přesáhl hranici 500 – slovy pěti set – kilogramů. S třístovkou se prý setkává jen ojediněle, avšak cvalíci nad 200 kilo nejsou tak unikátní. Lidem radí pohyb a jíst ovoce a zeleninu. Prospěly by i menší talíře či nákupní košíky. „Měla by se nastolit stejná atmosféra jako v kuřáctví. Aby si lidé uvědomili, že obezita není zdravá. Pro takové vědomí je klíčová rodina, rodičovské návyky ve stravování pak děti přebírají,“ vypráví Svačina. Největší problém je nejspíše v rychlém tloustnutí mladých lidí; mezi 25 a 35 roky se tempo nebývale zrychlilo. Je to úbytkem sportu, vysedáváním u „kompů, netu a chatu“, ale i změněným životním stylem, v němž nechybějí energetické drinky a fastfoody. Vzpomeňte si na to při obědě nebo u obrazovky.
