Tma na ranveji

Bechtel nabízí přesunutí carga z Frankfurtu do Prahy

Management České správy letišť (ČSL) nehodlá zveřejnit smlouvu o financování výstavby ruzyňského Terminálu Sever 2, kterou 10. dubna letošního roku podepsal generální ředitel státního podniku Martin Kačur se zástupci Evropské investiční banky (EIB).

Obchodní tajemství.

Přestože viceprezident EIB Wolfgang Roth v nedávném rozhovoru pro týdeník EURO uvedl, že úvěrující banka proti zveřejnění smlouvy nic nenamítá (EURO 39/2003), správa letišť ústy své mluvčí Anny Kovaříkové prohlásila, že o tom „z obchodních důvodů neuvažuje“. Odvolává se přitom na paragrafy 17 až 20 Obchodního zákoníku, hovořících o obchodním tajemství. „Státní podnik je subjektem horizontálních, vertikálních i konglomerátních vztahů vznikajících v rámci hospodářské soutěže. Bylo by v rozporu s účelem existence ČSL, pokud by tato poskytovala veřejnosti detailní informace o své podnikatelské činnosti a účasti v hospodářské soutěži, neboť by tak došlo nejen k poškození zájmů ČSL, ale též k ohrožení hospodářské soutěže,“ uvádí doslova firma ve svém prohlášení, přičemž poznamenává, že úmyslem zákonodárce „jistě nebylo znevýhodnit státní podnik v rámci hospodářské soutěže, a snížit tak efektivitu hospodaření s veřejnými prostředky.“ Zamítavé stanovisko přichází, i přestože v dřívějších neformálních rozhovorech Kačurovo vedení proti zveřejnění v zásadě nebylo, pokud prý bude souhlasit EIB.
Snaha o odtajnění dokumentu vyvstala poté, co se objevily názory, že smlouva je pro českou stranu nevýhodná a do budoucna ohrožuje státní majetek spravovaný ČSL (EURO 35/2003). Kritikou text zasypala například členka dozorčí rady ČSL Daniela Kovalčíková, ředitelka odboru legislativy ministerstva dopravy. Ta kromě jiného uvedla, že smlouvu a celý ruzyňský projekt řádně neposvětila vláda, management ale vznesené výtky ústy svých právníků důrazně odmítl (EURO 37/2003).

To není naše věc.

Vedení ministerstva dopravy (zřizovatel ČSL) nyní zaujalo velice podivné stanovisko. „Vzhledem k tomu, že smlouva o financování je sjednána mezi EIB a ČSL, lze pouze doporučit kontaktovat přímo tyto subjekty. Ministerstvo nebude v předmětné záležitosti ingerovat do pravomocí zmíněných subjektů,“ reagovala tisková mluvčí Ludmila Roubcová na dotaz, který směřoval k náměstku ministra Jiřímu Kubínkovi a k šéfovi odboru civilního letectví Josefu Tureckému. Přímá a jednoznačná reakce nepřišla, ač Turecký je předsedou dozorčí rady ČSL a dříve proti odtajnění nebyl. „V tuto chvíli se připravují garanční smlouvy. Jakmile bude tento proces zakončen, je domluveno s EIB, že vše bude zveřejňovat sama,“ řekl Turecký týdeníku EURO na konci srpna.
Pravdou je, že bankovní garance od tříčlenného konsorcia ručitelů (ABN Amro Bank, Bank Austria Creditanstalt, HSBC Bank) doposud není. Mandátní smlouvu, v níž se aranžéři za určitých podmínek zavazují zajistit záruku, uzavřelo vedení ČSL na konci června, ale samotná garance dosud poskytnuta nebyla. V rozhovoru pro týdeník EURO na konci srpna zástupci ministerstva dopravy očekávali, že se tak stane v průběhu září. To se ale nestalo. Zatím posledním termínem pro podpis garanční smlouvy, který uvedlo vedení ČSL, je konec října. Objevují se ale už i názory, že se banky záruku za devítimiliardový úvěr od EIB nyní velmi zdráhají poskytnout. To ale ČSL odmítá. „Příprava smlouvy o syndikaci garance probíhá v souladu se stanoveným plánem,“ tvrdí mluvčí ČSL Kovaříková.

Teorie a praxe.

Kromě spekulací ohledně garanční smlouvy se opět objevují dohady, zda bylo rozhodnutí o výstavbě terminálu v takovém rozsahu a s takovými náklady správné. Ozývají se hlasy, že daleko potřebnější je dnes další vzletová a příletová dráha. Vedení ČSL počítá s tím, že novou dráhu uvede do provozu v roce 2009. Zdroje týdeníku EURO, které jsou s problematikou Ruzyně obeznámeny, tvrdí, že je to příliš pozdě a že bude nutné provést do té doby alespoň podpůrná opatření. Týdeník EURO se snažil zkontaktovat vedení Řízení letového provozu. Odpovědi na otázky ale do uzávěrky nezískal. Ivan Hubert z kanceláře generálního ředitele Řízení letového provozu (ŘSL) v rozhovoru pro časopis Stavební žurnál na začátku září uvedl, že ŘSL souhlasí s tím, že bude nová ranvej uvedena do provozu až v roce 2009, ale k pokrytí zvyšujících se nároků na dopravu bude potřeba provést některá prozatímní opatření. Hubert v rozhovoru požaduje od správy letiště, aby provedla alespoň tři zlepšení - rozšířila pojížděcí dráhy, instalovala rampu, která by umožnila letadlům rychleji opustit ranvej, a vytvořila na konci dráhy „čekárnu“, aby letadla mohla čekat vedle sebe, a ne seřazená ve frontě. Zatím jsou ale tato opatření jen v rovině teorie. Je jasné, že i dočasná opatření si vyžádají značné investice. S těmi ale ČSL v rámci desetimiliardového projektu EUropa, který zahrnuje výstavbu nového terminálu a související infrastruktury, nepočítá.

Korupční firma.

O tom, že ruzyňské letiště je poměrně horkou záležitostí, může svědčit i zvláštní schůzka premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) s ministrem dopravy Milanem Šimonovským (KDU-ČSL). Týdeník EURO má informace, že se uskutečnila předminulý týden. Oba členové vlády si na ni vyměňovali názory na další osud ruzyňského projektu, přičemž se mělo hovořit i o nabídce americké firmy Bechtel, která usiluje o převzetí celého modernizačního projektu (včetně takzvané kladenské rychlodráhy a dalších souvisejících dopravních staveb). Chce investovat vlastní prostředky, ale výměnou žádá od vlády dlouhodobou koncesi na provozování aeroportu. Mělo by tedy jít o spolupráci se státem formou BOT (Build, Operate and Trasnfer). Ministr Šimonovský je údajně proti jakémukoliv ústupu od současného scénáře a přerušení spolupráce s EIB. Prohlašuje prý, že Bechtel je korupční firma, která získává zakázky cestou úplatků.

Bankéř Hendrych na scéně.

Zajímavé pro mnohé pozorovatele nepochybně bude, že Bechtel dle neoficiálních informací v České republice zastupuje českoamerický investiční bankéř Michal Hendrych, který dříve spolupracoval se Zemanovým šéfporadcem Šloufem na projektu dodávky olétaných amerických stíhaček F-16 výměnou za naše letadla L-159 (viz EURO 40/2001)
Američané nyní připravují vládě podrobnější nabídku. „Jsou přesvědčeni, že nový terminál lze postavit za poloviční peníze, než s jakými ve svém projektu počítá současný management ČSL. Jejich byznysplán je ovšem založen především na tom, že do Prahy přesunou veškeré cargo, které doposud šlo ze Singapuru do německého Frankfurtu. A takové nabídce těžko může někdo konkurovat a odolat. Proto se Bechtel ani nebojí nějaké veřejné soutěže, naopak si ji přeje,“ tvrdí zdroj obeznámený s aktivitami Američanů.

Trest Německu za Irák.

Bechtel založil v roce 2000 se Singapore Changi Airport společnou firmu Alterra Partners s cílem stát se vedoucím světovým investorem, developerem, vlastníkem a operátorem mezinárodních letišť a letištní infrastruktury. Právě Alterra se nyní zajímá o Českou republiku. Změna cílové stanice asijsko-evropského carga z Frankfurtu na Prahu, má být trestem Německu za jeho odmítavý postoj k válce v Iráku. Bechtel Group, velmi blízký Bushově republikánské administrativě, chce prý vybudovat novou evropskou logistickou základnu na půdě svých spojenců. Tato snaha se asi pramálo bude líbit německým firmám, jako je Hochtief, jimž by přinesla velmi nepříjemné finanční ztráty. Proto lze očekávat velmi tuhý americko-německý boj o přízeň českých politiků.