Růst ceny elektřiny a kurzu akcií ČEZ zřejmě bude pokračovat
Obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda na své spekulaci s akciemi této společnosti vydělal 1,6 milionu korun. Mohl však získat přes 2,2 milionu korun, kdyby akcie neprodal v polovině června, ale až o měsíc později. Během spekulace vložil do akcií firmy, která ho zaměstnává, 6,7 milionu korun. Nechme stranou problematičnost krátkodobé spekulace na akcie vlastní firmy. Ostatně Svoboda kvůli tomu, aby se vyhnul podezření ze zneužití informací pro vlastní obohacení, možná ještě bude muset své obchody vysvětlovat Komisi pro cenné papíry. Svobodova spekulace ale ukazuje, jak jednosměrně - prudce směrem vzhůru - se akcie ČEZ poslední dobou pohybují. Zatímco v polovině května Svoboda je nakupoval na burze po 374 korunách, o měsíc později prodával o stokorunu dráže. V polovině července by za jednu akcii dostal již 510 korun. Vše nasvědčuje tomu, že akcie porostou i nadále.
Ani Balkán, ani doly.
Důvodem, proč rostou akcie ČEZ, které se před dvěma roky obchodovaly za ceny blízké stokorunovému nominálu, nejsou ani komunikační schopnosti šéfa firmy Martina Romana, ani expanze na Balkán či blížící se převzetí Severočeských dolů (více na str. 10). Šém, díky kterému je ČEZ nejrychleji rostoucí firmou z oblasti utilit v Evropě, je ukryt v celoevropsky prudce stoupajících cenách energií. Českým energetikům díky dobře nastaveným dlouhodobým smlouvám s dodavateli uhlí a jaderného paliva roste neméně strmě ziskovost. Expanze, akvizice a vnitřní restrukturalizace skupiny ČEZ, to jsou pozitivní, mediálně vděčné, ale v podstatě nepříliš významné vlivy. Například analýza Wood & Co. oceňuje dopad případné akvizice Severočeských dolů na 13,50 koruny na akcii a hodnotí, že nákupy v Rumunsku a Bulharsku přispěly k růstu ceny akcií dohromady šestnácti korunami.
Klíčem jsou dlouhé kontrakty.
ČEZ díky až na padesát let pevně daným cenám vstupů vyrábí za stabilní ceny a je nejprofitabilnější energetickou skupinou Evropy. Doslova pokladem v portfoliu firmy je Jaderná elektrárna Temelín. V ní vyrábí megawatthodinu proudu při variabilních nákladech, tedy když nepočítáme náklady na výstavbu a amortizaci, za přibližně 200 korun (sedm eur). Variabilní náklady na výrobu stejného množství proudu v tepelné elektrárně dosahují zhruba 500 korun (17 eur). Velkoobchodně letos ČEZ prodává v Česku megawatthodinu elektřiny za 1000 korun (33 eur), což je cena, při které již v současných elektrárnách dosahuje přiměřeného zisku. Na veřejných trzích, především tedy na Evropské energetické burze v německém Lipsku, se ale elektřina obchoduje dráže. Jen letos vzrostla její cena o 33 procent nad hranici 40 eur a dále roste. Červencové futures během dubna a května stagnovaly na ceně okolo 40 eur za jednu megawatthodinu, v červnu se ale jejich cena dál zvýšila až nad hranici 50 eur za MWh. „Důvodem jsou dlouhotrvající sucha v západní Evropě, která omezují výrobu ve francouzských jaderných elektrárnách, a současně silná vedra, která zvyšují spotřebu elektřiny, protože se stále používá klimatizace,“ stojí v aktuální zprávě o ČEZ vypracované Českou spořitelnou. „Je to následek rostoucích cen plynu a povolenek na produkci kysličníku uhličitého,“ doplňuje analýza UBS.
Německo tlačí na růst.
Cenami na burze v Německu přitom jak ČEZ, tak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), zdůvodňují nutnost dalšího zvyšování ceny elektřiny v Česku. ČEZ očekává, že velkoobchodní ceny elektřiny v příštím roce vzrostou o dalších deset procent. Podobný názor má i MPO, které čeká dvaceti až třicetiprocentní růst velkoobchodních cen v příštích třech až čtyřech letech. „Ceny elektřiny se tak rychle vyvíjejí, že každá jen před pár měsíci publikovaná analýza je již zastaralá. Již při dnešních prodejních cenách ČEZ dosahuje čtyřicetiprocentní EBITDA marže (poměru zisku před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací k tržbám - pozn. red.),“ odhaduje Michal Šnobr z J&T, firmy, která patří s osmiprocentním podílem na kapitálu mezi významné minoritní akcionáře ČEZ. Za pravdu mu dává nejnovější z analýz, 12. července publikovaná zpráva banky UBS. Ta zvýšila cílovou cenu akcií ČEZ z 510 na 610 korun, a doporučuje tedy i při současné ceně (o 47 procent vyšší než na počátku roku) akcie nakupovat. „Odhadujeme, že hodnota připadající na jednu akcii vzroste v nejbližších dvou letech až o šestnáct procent v důsledku růstu cen elektřiny, úsporám nákladů a konsolidaci zahraničních akvizic. Náš aktuální odhad ceny neobsahuje přínos z obchodování s povolenkami na vypouštění emisí kysličníku uhličitého,“ tvrdí.
Zelení pomáhají ČEZ.
Aktuální nedostatek levných zdrojů elektřiny vede k tomu, že němečtí výrobci vyrábějí elektřinu i v drahých plynových elektrárnách, což zase vede k růstu cen plynu a také povolenek za emise. Když Evropská komise jejich vznik v minulých letech připravovala, odhadovali experti, že se na volném trhu povolenka bude prodávat za tři až čtyři eura. V současnosti povolenky na výrobu megawatthodiny „špinavé“ energie stojí 30 eur. Česko si přitom u Evropské komise vybojovalo bezplatný získ sedmi milionů povolenek nad úroveň znečištění z roku 2004. Významný díl těchto povolenek „navíc“ jistě připadne i ČEZ, který je ze všech českých podniků nejlépe připraven na obchod s nimi. „Předpokládáme, že obchodování s povolenkami na vypouštění kysličníku uhličitého může přinést až jedenáctiprocentní nárůst hodnoty připadající na akcii,“ tvrdí UBS. Vypadá to, že růst ceny akcií ČEZ není bublinou hrozící splasknutím. Spíše jde o mix výhodných dlouhodobých smluv, růstu cen a skvělého rýsujícího se byznysu s povolenkami.
