Ministryně Vlasta Parkanová používá nestandardní způsoby komunikace
Jedním z nejpříjemnějších míst na zemi je nyní pražská kancelář ministra obrany. V hermeticky utěsněných a před zvědavým pohledem vojáky přísně střežených prostorách úřadu - stejně jako v důstojnické jídelně s profesionální obsluhou - si lze radostně vychutnávat život. Není třeba se ani zaměstnávat myšlenkami na médii propíraná výběrová řízení na bojová vozidla, interpelacemi poslanců, korupcí nebo personálním obsazením vlivných postů. Na tohle všechno má úřad odborníky a poradce, kteří vědí, jak si počínat a příliš neobtěžovat.
Příchod Vlasty Parkanové do této kanceláře tudíž zcela přirozeně posílil vliv dvou lidí, prvního náměstka Martina Bartáka a šéfa její kanceláře v pozici náměstka Radka Šmerdy. Ministryně sama si vystačí s několika typizovanými odpověďmi na novinářské otázky. Má-li tu smůlu, že je oslovena právě v okamžiku, kdy nejsou v dohledu její mluvčí, jak se stalo minulý týden ve vojenském muzeu na pražském Žižkově. Varianta první: Nevím, mám toho tolik. Druhá: A jak to víte vy? A třetí: Chápete, že vám to nemohu říci.
Není divu, že opozice hovoří o manažerském nezvládnutí resortu a sněmovní výbor pro obranu v listopadu odmítl projednávat návrh rozpočtu ministerstva obrany na letošní rok. Dal ministryni obrany Vlastě Parkanové zřetelně najevo, že také její způsob komunikace s poslanci je přinejmenším nestandardní. Místopředseda výboru Antonín Seďa si například postěžoval, že v rozpočtu resortu je mnoho miliard, které Parkanová ani její první náměstek vůbec nebyli schopní na výboru vysvětlit. „Buď neměli podklady, nebo se vymlouvali na něco jiného,“ parafrázoval pro týdeník EURO. Typizované odpovědi tedy neuspokojily ani poslance.
Ti si rovněž stěžují, že z ministerstva nedostávají podklady k jednání, a pokud ano, pak pozdě. Navíc předložený rozpočet podle zákonodárců neodráží letošní situaci a částky uvedené v rozpočtu jsou jiné, než bude ministerstvo ve skutečnosti potřebovat. Na zahraniční mise například naplánovalo 1,46 miliardy korun, přičemž vědělo, že bude potřebovat o 700 milionů více. To se samozřejmě vyřeší takzvaným rozpočtovým opatřením - přesunem peněz, o kterém se výbor pro obranu na rozdíl od projednávaného rozpočtu ani nemusí dozvědět.
Lidovecká ministryně navíc nedodržela slib a nedodala poslancům koncepci zahraničních misí do roku 2012. Na výboru za ni většinou hovořil náměstek Barták, který podle Sedi sice něco řekl, ale na šest otázek nedokázal ani on vůbec odpovědět. V rozpočtu není například zohledněna reorganizace vojenských záchranných praporů a je v něm uvedená částka, jako by ani jeden z nich neměl být zrušen, což umožňuje pozdější málo průhledný přesun financí.
Stínovému ministru obrany, taekwondistovi a pražském zastupiteli Petru Hulínskému vadí i absence komunikace nejen s veřejností, ale i s vrcholnými politickými orgány, kde se ministryně nechává zastupovat svými náměstky. Jako příklad zmínil právě klíčové jednání sněmovního výboru o rozpočtu ministerstva obrany, které Parkanová navíc opustila předčasně.
Nebylo se čeho obávat. Rozpočet resortu se stejně stal jen jednou z kapitol Topolánkova reformního batohu a sněmovna o něm hlasovala an bloc, a proto nebylo třeba se protesty opozice vážně zabývat.
Při jednání se zástupci firmy Steyr po zrušení dodávky Pandurů II za miliardy korun, což bylo horkou aktualitou minulých dní, se ministryně podle tiskových zpráv svého úřadu nechala rovněž zastupovat náměstkem Bartákem - zřejmě z titulu jeho kompetence pro strategické plánování. Také na následném posezení s finskou firmou Patria, která se legitimně snaží vrátit do soutěže na dodávku obrněných transportérů pro českou armádu, ji na nejvyšší úrovni zastupoval Martin Barták. A je nutné předeslat, že vzhledem k dalšímu vývoji této kauzy to nebyl bezvýznamný diplomatický tah.
Ministerský předseda Mirek Topolánek, který den před závěrečným jednáním resortu obrany se Steyrem poctil Vídeň oficiální návštěvou, na otázky novinářů k tamní zbrojařské firmě, pro niž je vypovězená zakázka podle rakouského tisku existenční, odpověděl, že ve hře jsou všechny možné varianty řešení - od zrušení výpovědi smlouvy až po novou soutěž. Ať už řekl premiér cokoli, ve Vídni z jeho úst nezaznělo, nevím.