Nemáme ze zákona žádná zvláštní oprávnění, říká Sirshar Qureshi z PwC
Stále více auditorských společností na sobě pociťuje škody způsobené hospodářskou trestnou činností. Proto nabízejí klientům služby také v oblasti boje proti podvodům, zpronevěrám, korupci a neoprávněným nárokům. Specializovaná oddělení kromě vyšetřování podvodů, analýzy sporů, řízení rizik podvodu a pojistných nároků poskytují také forenzní IT služby. „Odmítáme jakkoli participovat na zakázkách, které by jen využívaly jméno naší společnosti, a přitom by požadované vyšetřování mělo být provedeno takříkajíc 'na oko'. Takovou zakázku bychom nepřijali,“ říká partner v oddělení vyšetřovacích (forenzních) služeb společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) Sirshar Qureshi.
EURO: Začněme terminologií, která možná mate potenciální klienty. Pojem „forenzní“ se v kontinentální tradici váže k procesně (před soudem) využitelným důkazním postupům. Jak tomuto pojmu lze rozumět v souvislosti s činností privátního subjektu? QURESHI: Stále více společností si začíná uvědomovat, že i zdánlivě jednoduché spory se mohou zkomplikovat a skončit před soudem. Nekvalitně zajištěné důkazy jsou nepoužitelné, takže se vše nakonec velmi prodraží. Proto má naše vyšetřování přídomek „forenzní“, neboť výsledky našeho šetření, ač provedeného privátním subjektem, jsou použitelné v soudním řízení - a to i ve značně rozdílných jurisdikcích, které se mohou jednoho případu týkat. Vyšetřování však nevedeme tak, aby případy nevyhnutelně končily soudní dohrou. Cílem je vyřešit klientův problém efektivně a tak, aby nevznikal další.
EURO: Existuje nějaký vztah mezi auditem a forenzním vyšetřováním? Můžeme třeba říci, že forenzní šetření je jakýmsi přezkoumáním (review) auditu? QURESHI: Nikoli. Audit je ověření účetní uzávěrky, je to v podstatě každoroční statická revize firmou předložených účetních dokumentů. Naše činnost je většinou jednorázová, zaměřená na konkrétní případ, čili dynamická, měnící se podle okolností, více soustředěná na detaily, a spočívá v dokázání či vyvrácení určitých skutečností. Jde tedy o indikaci, lokalizaci a vyřešení konkrétního problému dané společnosti. Z toho je zřejmé, že forenzní šetření není ani nějakým superauditem.
EURO: Lze tedy chápat rozdíl mezi auditem a forenzním šetřením asi tak, že auditor konstatuje stav, kdežto forenzní vyšetřovatel objasňuje procesy, které vedly k danému stavu, a současně provádí zejména neopakovatelné úkony k zajištění důkazů, respektive k zajištění majetku, a to procesně využitelným způsobem? QURESHI: To je velmi přesné až na to, že šetříme i věci, které se na první pohled nemusejí vůbec do auditu promítnout. Co se týká zajišťování důkazů a stop, zejména v situacích, které jsou neopakovatelné, používáme ověřené postupy, jež snesou přísná měřítka. Již v raných fázích šetření používáme vyspělé technologie a podle okolností i služeb specializovaných právníků. Velmi komplikované je například zajišťování elektronických dat, třeba z harddisku počítače podezřelé osoby. Platí zásada, že zajištěný počítač nesmí být již zapnut. Umíme dělat dokonalé zrcadlové kopie harddisků, používáme k tomu stejný software jako FBI.
EURO: Činnost forenzního útvaru lze tedy srovnávat s činností policie. QURESHI: Jisté aspekty práce jsou samozřejmě srovnatelné, třeba stejná logika vyšetřovacích postupů a úzká součinnost s právníky při zajišťování důkazů. Zásadní rozdíl je ovšem v pravomocích. Naše činnost je striktně omezena na prostory a majetek klienta, pro něhož provádíme šetření. Mimo tyto prostory můžeme se svolením klienta kontaktovat i třetí osoby, ale jednoduše řečeno, nikdo se s námi nemusí bavit, když si to nepřeje. Ostatně ani v klientově firmě nemáme vůči jeho zaměstnancům žádná oprávnění kromě těch, která vyplývají z pracovněprávních vztahů.
EURO: Jste tedy zčásti v postavení podobnému zpravodajcům, kteří většinou také nemají téměř žádné pravomoci a musejí si pomáhat důvtipem. QURESHI: Lze to tak vidět, ovšem s tím rozdílem, že na rozdíl od zpravodajců a policistů my nemáme ze zákona vůbec žádná zvláštní oprávnění. Pracujeme v právním režimu, který se týká jakéhokoli občana. První fáze šetření spočívá zejména v přezkumu písemných dokladů a elektronických dat, v druhé fázi se soustřeďujeme na provádění interview se zaměstnanci. Nicméně svou strategii vždy upravujeme podle konkrétních okolností.
EURO: Jaké máte zkušenosti se spoluprací s českými orgány činnými v trestním řízení? QURESHI: Velmi dobré. Policie, státní zastupitelství či přímo soud mohou využít výsledků našeho vyšetřování a našich znaleckých posudků. Naše činnosti se doplňují. Například před několika lety šli naši kolegové provádět audit k novému klientovi, ale určený zástupce klienta se nedostavil na schůzku. Vzniklé podezření se brzy potvrdilo. V tomto případě šlo o defraudaci, kterou pachatel v bezvýchodné situaci ukončil sebevraždou. Ta byla z policejního hlediska celkem jednoznačná. K jejímu objasnění policie nepotřebovala prověřit úplně všechny účetní doklady, které byly naopak nezbytné pro nás, abychom pomohli klientovi precizně zdůvodnit jeho nárok vůči pojišťovně.
EURO: Vaši potenciální klienti mohou být v situaci, že potřebují vyřešit jisté problémy, aniž by na ně však příliš detailní specifikací hledaných služeb chtěli upozornit, což by mohlo poškodit renomé firmy. Jaký postup byste jim doporučil? QURESHI: Optimální soulad nabídky a poptávky nejlépe zajistíme diskrétní úvodní konzultací. Forenzní služby totiž nabízíme v rámci našeho poradenství, které se týká velmi širokého spektra oblastí. Důležité je, že jsme s klientem ve velmi úzkém styku od samého počátku, kdy je problém teprve identifikován a lokalizován. Varianty dalšího vyšetřování navrhujeme na základě průběžných analýz a konkrétních okolností. Každý případ je totiž jiný. Za celou dobu, co se zabývám forenzním vyšetřováním, jsem se nesetkal se dvěma stejnými případy. Klient tak má možnost - s ohledem na zjištěné skutečnosti a své zájmy - operativně rozhodovat o dalším směru a rozsahu šetření. Na nás je nacházet pro klienty z různých aspektů vhodné alternativy řešení. V žádném případě jim nesmí vzniknout další problémy. V tom spočívá jeden z hlavních přínosů našich služeb.
EURO: V praxi jsou firmy zřejmě nejčastěji poškozovány krádežemi, zpronevěrami, podvody a podobně. U žádné z těchto trestných činností není oznamovací povinnost, a případy tedy nemusejí nutně končit před soudem. Jaká možná řešení nabízí PwC klientům? QURESHI: Náš přístup koresponduje s úvahou zákonodárce, že kriminální vyústění hospodářských sporů nemusí být vždy optimální. Poškozeného pochopitelně mnohem více zajímá, jak zabezpečit, aby se takový případ neopakoval, a jak rychle dosáhnout návratu zcizeného majetku, než vědomí, že pachatel je za mřížemi a zcizené jmění má někde „zaparkováno“. V této souvislosti se snažíme pomoci klientům najít cesty pro znovunabytí zcizeného majetku, příkladem mohou být mimosoudní vyrovnání nebo spory v rámci civilního práva. Současně řešíme pojistné nároky, jejich vypracování a uplatnění. Spory mohou být též vyřešeny interně v rámci firmy. Ve všech případech však je pro klienta výhodou, když k námi provedeným šetřením získá důkazy, které mohou být použity před soudem. Jakýkoli z uvedených případů se totiž může zkomplikovat a při slabém důkazním postavení klienta se z něj neočekávaně může stát velký problém.
EURO: Nedávno Hospodářské noviny publikovaly poměrně depresivní výsledky svého průzkumu ohledně korupce. Jaké služby nabízí PwC klientům v této oblasti? QURESHI: Pokládáme za nutné řešit korupci systémově a komplexně. Kromě vlastního vyšetřování osob podezřelých z korupce tedy nabízíme v rámci prevence provedení analýz pro zjištění kritických míst firmy, efektivity vnitřních etických kodexů, kvality kontrolních mechanismů a rizikového managementu. Na tomto základě navrhujeme klientovi úpravu systémových opatření, do nichž jsou zahrnuty i zkušenosti a závěry z provedených vyšetřování.
EURO: Na jakém základě vznikají podezření? Jaké máte zkušenosti s oznamováním neetického jednání? QURESHI: Nutno říct, že podle výsledků našeho průzkumu hospodářské kriminality se na značnou část případů přišlo náhodou. Jiným způsobem je oznámení neetického jednání, to však naráží v České republice na jisté až iracionální bariéry. Chápu ovšem, že mají své kořeny v nedávné minulosti. Sleduji však v poslední době jistý kvalitativní vývoj v této oblasti, lidé začínají k tomuto problému přistupovat s větší odpovědností. Existují ještě systémová opatření založená na softwarovém porovnávání velkých datových souborů obsahujících účetní a jiná data, doplněná mimořádnými kontrolami, které využívají těžko předvídatelných postupů. Smyslem naší práce je důraz na kvalitu. To znamená, že usilujeme o co nejmenší ovlivnění vlastního podnikání klienta. Nevhodná implementace protikorupčních opatření a dalších preventivních systémů by totiž mohla mít neblahý dopad na psychiku zaměstnanců, na kvalitu pracovního prostředí, nebo by dokonce mohla být kontraproduktivní.
EURO: Nyní dovolte choulostivou, leč aktuální, a proto nutnou otázku. Mimořádně důležitým se totiž jeví komentář forenzního specialisty k odvolání platnosti auditů PwC ve firmě Jukos za roky 1995 až 2004. Jde o poměrně dlouhé období, tedy deset let, po něž selhávala buď PwC, nebo se nechávala obelhávat managementem Jukosu. Obě možnosti jsou pochopitelně nepříjemné a celá kauza má obrovské politicko-ekonomické konsekvence. Není právě zde - v obecné poloze, neboť jde o spor dvou firem - prostor pro intenzivní forenzní šetření? QURESHI: Jistě pochopíte mé omezené možnosti vyjádřit se k této věci. V tomto případě nejde o společnost PricewaterhouseCoopers ČR, ale o jinou samostatnou společnost sítě PwC, takže ani nedisponuji patřičnými informacemi. A za druhé - a tím se vracíme k rozdílu mezi forenzními a auditorskými službami - takto formulovaný problém se týká auditu. Obecně vzato, forenzní šetření by mohlo být i zde následně provedeno, ale rozhodně ne oddělením forenzních služeb stejné firmy. Není to možné z důvodu nezávislosti, která je jedním z nejdůležitějších principů naší práce. Většinou bývá efektivnější zadat forenzní šetření nezávislé společnosti, jejímž jediným zájmem je odvést profesionální práci a potvrdit své dobré jméno. V této souvislosti se objevuje zvláštní problém - obvykle se nemůžeme vykazovat referencemi, neboť málokterý klient by k tomu dal souhlas. Dovolte mi k tomu na závěr dodat poměrně zásadní věc. Odmítáme jakkoli participovat na zakázkách, které by jen využívaly jméno naší společnosti, a přitom by požadované vyšetřování mělo být provedeno takříkajíc „na oko“. Takovou zakázku bychom nepřijali.
PricewaterhouseCoopers International Síť členských společností, působících v téměř 150 zemích světa. Více než 140 tisíc pracovníků v nich poskytuje auditorské, daňové a poradenské služby veřejným i soukromým organizacím v různých průmyslových odvětvích. PricewaterhouseCoopers Česká republika v rámci poradenství nabízí též vyšetřovací (forenzní) služby. Od 1. července 2007 byl jmenován partnerem v tomto oddělení Sirshar Qureshi (36), absolvent Nottinghamské univerzity, člen Asociace certifikovaných účetních (ACA) ve Velké Británii a Walesu, zkušený poradce v mnoha odvětvích, například v bankovnictví, telekomunikacích a veřejných službách. Na forenzní služby se specializuje již jedenáct let, zejména v oblasti řešení sporů a vyšetřování hospodářské kriminality. Na britském ministerstvu obchodu a průmyslu dva roky vyšetřoval společnosti z pověření britské vlády. V roce 2001 přišel do pražské kanceláře PwC vytvořit tým pro forenzní služby.
