Monitorovací systém, měření teploty při vstupu do továrny, změna režimu
provozu šaten, ale také změna ve způsobu občerstvování či propracovaný systém
pro zaměstnance, kteří se vrátí z dovolené z rizikové oblasti. To je výčet jen
některých interních opatření, jež v posledních měsících připravil výrobce dveří
a zárubní Solodoor ze šumavské Sušice. Nazývá to „pandemickým plánem“ a
vytvořil ho poté, co na jaře udeřila první koronavirová vlna.
Plán pracuje také s různými scénáři v případě nakažení jednoho ze
zaměstnanců, tak aby se nemusel omezit či zastavit celý provoz. Při dalších
investicích Solodoor myslí na takzvaný „pandemický ukazatel“, který se
projevuje v tom, že například některé investice pod vlivem pandemie urychluje.
Aktuálně tak firma například chystá pořízení softwaru pro obsluhu CNC stroje za
půl milionu korun, který bude řízen bez nutnosti dotýkat se klávesnice.
Zaměstnanec jednoduše vybere pro daný výrobek příslušný program načtením kódu z výrobního příkazu. „V automatizaci a robotizaci chceme nadále pokračovat. Aktuálně zpracováváme studii dalšího stupně automatizace naší výroby,“ přibližuje další plány generální ředitel Solodooru Martin Dozrál.
Během jarní koronavirové krize se ukázalo, že firmy, jež mohou snadno přejít
do režimu home office, měly obrovskou výhodu. Navíc u výrobních podniků byly v
daleko lepší situaci ty, které nebyly tolik závislé na lidské pracovní síle
čili měly většinu procesů zautomatizovaných.
Solodoor investoval za posledních pět let do nových automatických strojů
téměř 200 milionů korun a právě dokončuje instalaci dvou robotických linek na
výrobu zárubní za 55 milionů.
Desetiprocentní propad
Právě společnosti jako sušický Solodoor mohou přestát i druhou koronavirovou
vlnu prakticky bez úhony. Nezasažená část ekonomiky ale bude spíše výjimkou. Na
rozdíl od první vlny se zatím nezastaví klíčové tovární provozy, přesto
ekonomové odhadují, že kvůli již nařízeným omezením bude odhadovaná ztráta pro
českou ekonomiku minimálně stejná jako na jaře. A stále ještě nevíme, kde účet
za pandemii nového typu koronaviru přesně skončí.
„Počítáme s dvojciferným propadem HDP ve čtvrtém kvartále, zatím to vzhledem
ke stavu situace odhadujeme na propad ve výši 10,4 procenta,“ odhaduje hlavní
ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Propad HDP očekává navíc oproti původním
předpokladům i v prvním kvartále příštího roku. „Naše prognóza totiž počítá s
tím, že druhá vina bude doznívat. A dokud nebudeme mít provakcinovanou
významnou část hlavně té kriticky ohrožené populace obyvatel a zdravotnického
personálu, i v prvním kvartále bude ještě všechno okleštěné. Do normálu se
budeme vracet až ve druhém kvartále a až s vakcínou,“ upřesňuje Horská.
Optimističtější je hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, podle něhož už vláda má ekonomické nástroje, jako například podpůrné programy Covid3, Covid+, Antivirus a další kompenzace pro postižené živnostníky, které může rovnou použít, a tak není třeba čekat několik měsíců. „Nemáme také globální lockdown, takže dopad na průmysl, který klesl v dubnu o třetinu, bude nižší,“ domnívá se Navrátil.
Horší to bude u služeb, které mohou projít podobným očistcem jako na jaře.
Maloobchod se tehdy propadl o pětinu a restaurace a ubytování o drastické čtyři
pětiny. Faktem je, že mnoho lidí přijde o práci nebo se jim jejich příjem
podstatně sníží a společnost jako celek zchudne. Ohroženo je podle propočtů
Raiffeisenbank více než 200 tisíc zaměstnanců v různých sektorech, od
pohostinství přes maloobchod až po řadu služeb. Druhou vlnu navíc nemusí přežít
více firem, protože vyčerpaly zásoby a rezervy, jež měly na jaře.
„I když stále máme vládní záchranný program Antivirus, lze odhadovat, že
ztráty pracovních míst budou v řádech desítek tisíc do konce roku,“ předpovídá
Helena Horská. Může to být až 80 tisíc lidí, což se projeví v dopadu na míru
nezaměstnanosti. Ta by mohla do konce roku vzrůst ze současných 3,7 na 4,8
procenta. První koronavirová vlna přitom způsobila ztrátu 50 tisíc pracovních
míst.
Čtyři miliardy denně
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek pak tvrdí, že současná forma
lockdownu omezuje kapacitu české ekonomiky zhruba o čtvrtinu a denně teď
přichází skoro o čtyři miliardy v nevytvořené přidané hodnotě.
„Omezení jsou mírně nižší než v jejich nejtvrdší podobě na jaře, kdy kromě
současných restrikcí zpomaloval ekonomiku váznoucí pohyb zboží přes hranice.
Jaký bude skutečný dopad na HDP za čtvrtý kvartál, záleží na dvou hlavních
faktorech. Jedním je doba platnosti současné podoby restrikcí, druhým pak vývoj
pandemie v zahraničí. Skoro polovinu celkového výkonu české ekonomiky totiž
zajišťuje zahraniční poptávka, a jde tedy o to, jak ta se bude vyvíjet,“ upozorňuje
Sobíšek. Recese s dvojitým dnem je nicméně podle něj v Česku již jistotou.
Opět nejpostiženějším sektorem české ekonomiky bude zřejmě gastronomie, která se musela podřídit vládním omezením jako první už před několika týdny. Přežití firem v cestovním ruchu a gastronomii teď bude podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy záviset zaprvé na tom, zda stát dokáže poskytnout podporu v řádu týdnů a ne v řádu měsíců jako na jaře, zadruhé zda stát dokáže pomoci celému dodavatelskému řetězci tak, aby podporu získali i ti, kteří jsou na uzavřené podniky navázáni. V neposlední řadě bude podle Prouzy rovněž důležité, jak rychle se dokážeme dostat ze současné situace a vrátit se k alespoň částečnému provozu.
„Na jaře měly firmy dostatečné rezervy a bylo před letním vrcholem sezony,
proto se všichni snažili udělat pro přežití všechno, řada podnikatelů do
záchrany firem nalila vlastní úspory. Dnes jsme ale před ekonomicky slabou
částí roku a rezervy jsou vyčerpané. Uvidíme tedy mnohem více zavřených podniků
a propuštěných lidí než na jaře. A některé segmenty se zřejmě nevzpamatují již
nikdy, protože se změnilo chování zákazníků,“ tvrdí Prouza.
Lidé si podle něj budou vybírat, kam se na jídlo nebo na pivo vrátí. A dojde
i k velkým změnám vlastnické struktury - už dnes po Česku krouží zástupci
velkých investičních fondů a hledají hotely, které by mohli levně koupit.
Uzavření provozoven se nepřímo dotkne i dalších sektorů a jejich dodavatelů
například v potravinářském průmyslu, protože řada oborů dodává stroje a
vybavení do uzavřených provozů.
Protiepidemická opatření se tedy z dodavatelského řetězce přelévají až do výrobního sektoru. Nejistota pak snižuje investice. Firmy se obávají nedostatku lidí, kteří mohou být na ošetřovném, nemocenské nebo v karanténě. Stejně tak se bojí, že se sníží poptávka u některých produktů, jež závisejí na maloobchodním prodeji nebo jsou součástí poskytovaných služeb.
„Odhadujeme, že kvůli dalším opatřením může být celkový propad HDP okolo
deseti až dvanácti procent namísto původních osmi procent, které jsme
předpovídali před měsícem. Záleží ale, jak dlouho budou opatření nakonec trvat,
v jakém rozsahu či jak se celkovou situaci podaří stabilizovat,“ tvrdí
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Ceny bytů mohou padat
Očekávaná vyšší nezaměstnanost a propad individuální poptávky mohou na druhé
straně alespoň drobně zchladit přehřátý bytový trh v největších českých
městech, zejména v Praze. Přestože tempo růstu cen nových bytů v hlavním městě
v posledním roce drobně zvolnilo, nad 100 tisíc korun za metr čtvereční se v
Praze nyní prodává více než 70 procent všech bytů a plná čtvrtina z nich se
pohybuje nad 120 tisíci korunami za metr čtvereční.
To ve vztahu ke kupní síle obyvatelstva Prahu katapultovalo na šesté místo
mezi evropskými městy podle největší světové databáze životních nákladů Numbeo.
Ceny nemovitostí nicméně obvykle reagují na hospodářský pokles se zpožděním.
Navzdory tomu, že letos česká ekonomika padá, ceny nových bytů ve velkých
městech stále rostou, což by se dalo přirovnat k přifukování už tak nafouklého
balonu. Velkou roli v tom hraje vládní protikoronavirová politika, která
udržuje nízkou nezaměstnanost a alespoň zčásti pomáhá podnikatelům. Navíc
centrální banka udržuje nízké úroky a na jaře uvolnila limity úvěrových
ukazatelů.
„Očekávám, že v příštím roce budou stagnovat ceny nových bytů i jejich
prodeje. Ale k poklesu cen zřejmě nedojde, protože nižší poptávku domácností
mohou nahradit investoři, kteří najdou v nemovitostech bezpečný přístav,“ predikuje
majitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
