Dan Ťok se v pátek 25. ledna stal nejdéle sloužícím českým ministrem dopravy. Na to, že se před ním za deset let vystřídalo deset ministrů, je to úctyhodný výkon. Ťok trumfnul Milana Šimonovského z KDU-ČSL, který mezi lety 2002 až 2006 přežil ve třech vládách. Jenže Ťok několikrát měl a stále má namále. Za délku svého mandátu může daleko spíše poděkovat delikátním poměrům uvnitř hnutí ANO než vlastním heroickým výkonům.
Zhruba před rokem došla šéfovi hnutí Andreji Babišovi s Danem Ťokem trpělivost. Chtěl ho odvolat, ale zároveň už věděl, že jeho první kabinet nezíská důvěru, a tak Ťoka v úřadu - tak trochu z nechuti hledat záskok na pár týdnů - nechal. Ministr to sám moc dobře věděl. Milovník golfu, který si jej kdysi v korporátu dopřával prý i v kanceláři na trenažéru, jednoduše nepřesvědčil premiéra svou pracovitostí. Dílem to byla pravda, dílem výsledek Babišova megalomanismu - očekával rychlé výsledky, což v dopravě bohužel není možné. Dálnice se plánuje deset let, s tím se těžko hne.
A tak, když přišel čas druhého Babišova kabinetu, měl Ťok sbaleno. Loni v květnu otevřeně říkal, že se mu nechce pokračovat a argumentoval třeba tím, že má problém „legalizovat komunistickou stranu, která by se dostala k většímu vlivu“. Postoj je to chvályhodný, jenže daleko spíše za vším byla gentlemanská dohoda se šéfem hnutí ANO, že nechá Ťoka odejít se ctí.
Přečtěte si:
Ťok: Výstavbu dálnic brzdí Děti Země i nedostatek lidí
Protože když za pár týdnů komunisté umožnili vznik Babišovy druhé vlády, Ťok se bez ohledu na své předchozí výroky stal opět ministrem dopravy. Ano, ve skutečnosti jím chtěl pořád být a už podruhé mu zachránil krk souběh událostí. Šlo a vlastně až dosud jde o poměry v hnutí ANO.
Ťok stál vždycky trochu mimo hlavní proud, a ač si o něm může veřejnost myslet cokoliv, do úřadu nepřišel kvůli tomu, aby si nahrabal nebo přihrával známým zakázky. Když se v dopravě začala natahovat chapadla druhého nejvlivnějšího muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, velmi brzy si toho všiml, stejně jako to zaregistroval Andrej Babiš. Babišovi nebylo po vůli, aby si Faltýnek jel byznys na vlastní triko.
Připomeňme, že Ťoka měl nahradit šéf tuzemské stavební firmy Hochtief Tomáš Koranda. Andrej Babiš měl obavy, že jde o Faltýnkovu prostějovskou kliku, a tak Ťokovi umožnil Faltýnkův vliv osekat a ještě ho nechal v úřadu coby hlídače. Důležité je zmínit nejkřiklavější případ s Faltýnkovou stopou, kdy měl jeho známý, olomoucký miliardář Pavel Hubáček, coby minoritní akcionář vydělat stamiliony prostřednictvím transakce s akciemi ČD Telematika, tedy firmy majoritně ovládané Českými drahami, potažmo státem. Obchod se zarazil až na poslední chvíli právě kvůli zásahu Dana Ťoka.
Tato role hlídače vynesla Ťokovi další nejméně rok navíc a udělala z něj nejdéle sloužícího ministra. Přitom důvodů k jeho konci by se našlo hned několik. Absolutně nezvládnutá komunikace kvůli zasněžené D1, pomalá práce na zákonu o klíčových stavbách, který se povedlo protlačit až vloni na podzim, zmatky v soutěži na mýtný systém, které doputují až k soudu, pomalá oprava D1, která nabrala zpoždění, stejně jako se nedařilo otevřít zavalený úsek D8, kde se téměř rok nic nedělo. Ťok na druhé straně nastartoval přípravu dálnic i železnic. Až budou jeho nástupci za deset let stříhat pásky, měli by si na něj vzpomenout.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta:
Reforma daní? Zapomeňte, vzkázal premiér
Vláda na kraji města
Děda Mráz je jen jeden
Dálnice politické smrti
Dneska platí Maláčová
Dějinná role špatného herce
Když se močí do ohně
