Golf byl, je a bude středostavovským sportem. To není třeba zastírat. Ale rozhodně není nejdražším sportem, říká Tom Charvát, člen prezidia Asociace majitelů golfových hřišť ČR a jeden ze spolumajitelů golfového hřiště Slapy. To se v posledních třech letech umístilo v Top 10 nejlepších hřišť u nás.
Já ne, za hru jsem ochoten zaplatit maximálně 50 eur jako v zahraničí. Musíme se na golf v Česku dívat optikou standardních příměstských a venkovských hřišť. Ne naleštěných privátních rezortů. Potom zjistíme, že golf, co se týká finanční náročnosti, není tak drahý sport, jak se mnohdy uvádí v souvislosti s tím, když se vyfotí celebrita na Karlštejně. Třeba cena startovací sady holí pro začínajícího golfistu nepřesáhne šest tisíc a může mu sloužit několik let. Sezona běžného hráče stojí kolem deseti tisíc korun.
Mnozí v Česku žehrají na to, že golf je drahý sport. Pociťujete to také?
Zkoušel(a) jste hrát golf?
Nižší ceny jsou ale výsledkem až posledních dvou tří let, kdy poklesl zájem o golf. Nakonec i vy jste s nimi museli pracovat.
To vám budu oponovat, zájem o golf neklesá. Neaktivní hráči jsou nahrazováni novými a za rok 2014 registruje Česká golfová federace více než pět tisíc nových hráčů s hendikepem. Vývoj ceny je pobídkou pro nové zákazníky. My jsme pořád ještě nováčkem v golfovém prostředí, jsme tu od roku 2011. Ale máme situaci trošku jednodušší než jiná regionální hřiště. Do centra Prahy je od nás 35 kilometrů. Řekli jsme si, že chceme být klasické country hřiště, které nabídne výbornou atmosféru i kvalitu. Nehrajeme si na nóbl rezort. Udělali jsme kalkulaci a zjistili, že můžeme cenu snížit pod hranici tisíce korun za hru. Zavedli jsme v ceníku i všem známý alpský model z lyžování, kdy den je rozdělen do časových pásem a každé má svou cenu. Rodina s dítětem si u nás zahraje dohromady za tisíc korun, a to přece není žádná přehnaná drahota. Mnoho hřišť v regionech jde tímto směrem a to je pro golf dobrá proměna.
Podle výzkumů žije u nás přes 300 tisíc aktivních lidí, kteří by si mohli golf oblíbit. Je jenom potřeba stále více vysvětlovat a bourat imaginární bariéry. Žádné totiž nejsou
Jak se změny cen projevily u vás?
Lidé na korekci ceny zareagovali velmi pozitivně. Loni u nás odehráli 17 tisíc kol, o tři tisíce více než v roce 2013. Na hřiště s malým klubem to byl dobrý výsledek.
Předloni vám vyrostla konkurence v nedalekých Pyšelích…
… ale to je přesně to, co se kolegům na jiných hřištích snažím vysvětlit. My nevnímáme souseda jako konkurenci. Když jsou ve městě dvě tenisová centra, je to konkurence, kurt je kurt. U golfu to tak úplně není. Každé hřiště je jedinečné – svou konstrukcí, atmosférou a nabídkou služeb. Vše musíte porovnávat i mírou investic. Kdybych použil hotelovou klasifikaci, oni mají čtyři hvězdy a my tři. S tím souvisí i cena produktů. Hřiště v Česku by měla projít podobnou klasifikací, aby zákazník získal představu, co může očekávat a co ho to bude stát.
Je ještě místo pro další hrací plochy?
Jestliže u nás nyní máme sto znormovaných hřišť, je to v přepočtu na obyvatele podobná síla infrastruktury jako v Německu. Proto říkám, že Česká republika je z hlediska počtu golfových hřišť a jejich rozložení saturována.
V Česku nejsou levná hřiště obcí a měst jako v zahraničí. Vlastní je soukromníci a ti golf pojímají jako byznys. V posledních letech ale asi mnozí procitli ze snů o rychlém zbohatnutí.
Tak takové sny asi neměl nikdo. Investice do golfového hřiště a jeho provozování je seriózní obor podnikání a ne zlatokopectví. Je to stejné, jako kdybyste investoval sto milionů do výstavby hotelu a chtěl ty peníze mít za deset let zpátky. V prvních letech většinou ani nepokryjete mnohamilionové odpisy. Tak to prostě nefunguje. Pohybujete se v oblasti služeb, cestovního ruchu. Je to běh na dlouhé trati.
My nevnímáme souseda jako konkurenci. Každé hřiště je jedinečné – svou konstrukcí, atmosférou a nabídkou služeb.
Odhaduje se, že zhruba deset procent hřišť u nás vydělává, dvacet třicet je na nule a zbytek prodělává.
Máme hřiště vykazující parametry dobře fungujících západoevropských hřišť, ale spočítáte je na prstech. Jedním z nich je třeba brněnská Kaskáda. Je to dáno tím, že je umístěna v bohatém kraji, u velké aglomerace, v perimetru nemá konkurenci. Pak je tu několik vynikajících hřišť, která jsou schopná uspořádat vrcholný podnik. Ale ta jsou většinou odtržená od reality fungování trhu. Třeba Albatross na sebe podle mne nikdy nemůže vydělat. Podobně jako na Kaskádě jsou na tom i na Dýšině v Plzni. A pak je tu „fabrika“ Konopiště. Ta staví stále více i na jiných věcech, než je běžné hřiště. V tisících počítají zahraniční hosty, jsou zaměřeni na golfovou turistiku. V tom jsou u nás možná jediní. Je tady ale mnoho regionálních hřišť poskytujících krásný zážitek běžné klientele a jsou ekonomicky úspěšná. Nevidím to tedy tak černě. Nevím zatím o hřišti, které by se zavřelo.
Jak to bylo s tím vaším na Slapech?
Se společníky jsme se dohodli, že utlumím některé své aktivity a vezmu si vše na starost. A skutečně jsem tady fungoval od prvního kopnutí až po přestřižení pásky. Věděl jsem o každém přesunu zeminy, o všem. Tu naši investici jsme vlastně zhodnotili už ve chvíli, kdy jsme hřiště otevřeli. Protože realizované náklady výstavby byly zhruba o 35 procent nižší, než kdybychom to řešili čistě dodavatelsky. Kdybychom si najali generálního dodavatele, vyšlo by takové hřiště se zázemím zhruba na 100 milionů korun. K tomu připočítejte strojový park tak za 10 milionů korun.
Za kolik jste ho postavili vy?
Za nějakých 75 milionů korun.
Nelitujete, že jste otevřeli osmnáctijamkové hřiště? Golfisté dnes nemají tolik času, maximálně na hru na devíti jamkách.
V současnosti je poměr her na osmnáctijamkových a devítijamkových hřištích v Česku 55 ku 45. U nás je to trošku více směrem k té osmnáctce, 60 ku 40. Přičítám to tomu, že jsme byli jedni z prvních, kteří odstartovali trend krátkých osmnáctek. Když jsme v roce 2009 začali stavět, architekt Velden, který hřiště projektoval, nás tlačil do mistrovských parametrů. Ale já jsem řekl: „Ne, tohle hřiště musí být pro hráče průměrného hendikepu 20. A hra by měla pro rychlé hráče trvat do čtyř hodin.“ Udělali jsme správně. A je to nakonec dnes vidět i na jiných hřištích procházejících redesignem. Zkracují je.
Jste aktivní v Asociaci majitelů golfových hřišť, jaké jsou cíle této organizace?
Tahle profesní organizace zastupující majitele hřišť má za úkol sbírat od majitelů golfových hřišť informace o fungování trhu, zpět jim poskytovat informace z evropského trhu, vydávat doporučení, vytvářet prostor pro diskuzi o legislativě a mnohé další. V současnosti je v asociaci zastoupeno osmadvacet golfových hřišť. Osobně bych uvítal větší účast regionálních „devítek“, které považuji za klíčové pro rozvoj u nás. Jsou ideální pro rekreační hráče a na mnoha z nich hrajete i bez zelené karty. Například Francie má takových hráčů už dva miliony. Je to nový trend, budoucnost evropského golfu. Pochopili to Nizozemci, Švédové a už i Němci, a to je co říct.
Lidé jedou za atmosférou, relaxem a pohodou. Správně nastavená cena je pobídkou. Těch, co vyžadují top kvalitu pro hru, je tak deset procent.
Proč není v asociaci zastoupeno všech sto hřišť? Nechtějí se s ostatními dělit o informace?
Je to jedno s druhým. Přitom máme možnost pracovat s cennými informacemi z Evropy. Ty také ukazují, na čem staví evropský golf, který je mimochodem od loňska opět v růstu. Kdybych shrnul, co slyšíme od kolegů v zahraničí, jsou to jednoduchá doporučení – transparentní cenová politika, přiměřená cena v závislosti na kvalitě služeb, vyloučení dumpingu a regionální spolupráce mezi hřišti. U nás to pořád nechápeme a hrajeme si každý na svém písečku ve stylu „vedle mám souseda, musím tedy podstřelit cenu, abych stáhl jeho zákazníky“. Je to dáno tím, že u nás je hráčský potenciál pořád malý, takže místo marketingu je to boj o zákazníka všemi prostředky.
To je ale byznys. Těžko se všichni domluví…
Mnozí pořád nechápou, že golfový trh musí být diferencován ve smyslu kvality, ceny a toho, co unese spádová oblast. Jestliže mám hřiště v krásné krajině, odkud je do města 60 kilometrů, musím se smířit s tím, že ho buď budu subvencovat, nebo nastavím přijatelné ceny a sáhnu do nákladové části. Jenže toho se mnozí bojí. Říkají, když hřiště začnu udržovat v jiném režimu, lidé přestanou jezdit. Jenže tak to není. Lidé jedou za atmosférou, relaxem a pohodou. Správně nastavená cena je pobídkou. Těch, co vyžadují top kvalitu pro hru, je tak deset procent.
Má ještě golf v Česku kam vyrůst?
Málo se ví, že golf je druhým nejmasovějším sportem na planetě, je přitažlivý pro všechny generace. Tohle poznání Českou republiku teprve čeká. Podle výzkumů žije u nás přes 300 tisíc aktivních lidí, kteří by si mohli golf oblíbit. Je jenom potřeba stále více vysvětlovat a bourat imaginární bariéry. Žádné totiž nejsou.
| Tom Charvát (49) |
|---|
| Jednatel firem Golf Slapy a Broadcast Media Communications. Zabývá se mediální a marketingovou komunikací. Posledních 14 let se věnoval speciálním projektům pro korporátní klientelu. Jedenáct let například pracuje pro RWE ČR jako dodavatel služeb a konzultant. V českém golfu působí od roku 2010. V roce 2011 byl členem mediální komise České golfové federace. V roce 2013 byl zvolen do prezidia Asociace majitelů golfových hřišť. |
Čtěte také:
