Patří mezi nejkrásnější vytrvalostní automobilové závody, sami piloti o něm mluví jako o jednom z nejtěžších. Dvanáctihodinovka v australském Bathurstu proběhne už první únorový víkend. Letos i s českou účastí - za volantem speciálu KTM se předvede Tomáš Enge.
I když to tak při pohledu do zasněžené české krajiny nevypadá, sezóna vytrvalostních závodů se už rozjela naplno. Nejdřív čtyřiadvacetihodinovka v Dubaji, o minulém víkendu emblematický celodenní podnik ve floridské Daytoně a teď dvanáctihodinovka Liqui-Moly Bathurst na australském okruhu Mount Panorama Circuit.
A Bathurst nebude výjimečný jen díky velkému počtu přihlášených týmů. Startovní listina čítá 55 vozů v čele se speciály GT3 BMW M6, Bentley, Mercedes AMG, McLaren 650s, Nissan GT-R Nismo, Porsche 911, Audi R8 LMS či Ferrari 488. Lesk letošnímu závodu dodává i to, že proběhne deset let po svém restartu.
I když svou historii začal psát už v roce 1991, po ročníku 1994 si musel dát kvůli nedostatku financí nucenou pauzu. Vrátil se až v roce 2007 a od té doby opět roste jeho prestiž. O čemž svědčí i zájem jezdců. Několik se jich do Austrálie přesunulo přímo z Floridy, kde ještě minulou neděli bojovali v Rolex 24 At Daytona.
Sledovat dění na Mount Panorama Circuit bude letos zajímavé i pro českého fanouška. Díky Tomáši Engemu. Jeden z nejúspěšnějších domácích pilotů se zkušenostmi z formule 1 i nejznámějších světových vytrvalostních podniků, pojede v autě KTM X-Bow GT4. „Opravdu věřím, že budeme bojovat o nejvyšší příčky,“ svěřuje se Enge v rozhovoru pro Euro.cz.
S Daytonou se okruh v Bathurstu moc srovnat nedá. „Tady je to vše obráceně: teplo a úzké zatáčky,“ říká Tomáš Enge Zdroj: Octaviacup.cz
Jestli se nepletu, na okruhu Mount Panorama Circuit pojedete vytrvalostní závod poprvé. Piloti přitom o dvanáctihodinovce Liqui-Moly Bathurst mluví obdivně, jaká očekávání máte vy?
Samozřejmě že je to hodně těžká trať, ale asi málokterá bude těžší než německá Nordschleife. Právě díky podobnosti se „Zeleným peklem“ se mi ale určitě bude líbit. Trať jsem se již začal učit na simulátoru a v průběhu tréninků se budu snažit dostat ji pod kůži, abych mohl dostatečně zrychlovat. Navíc už dnes (1. února, pozn. red.) tu bylo přes čtyřicet stupňů Celsia, takže nebude nic jednoduchého v takových podmínkách závodit. Poprat se s tím budeme muset především technicky, jelikož naše KTM má turbomotor.
Můžete už nějak srovnávat s okruhem v Daytoně, kde před několika dny skončil čtyřiadvacetihodinový závod a kde jste v minulosti závodil?
To se moc nedá. Daytona je široký okruh a navíc tam o víkendu byla zima. Tady je to vše obráceně: teplo a úzké zatáčky. Daytona je závod na 24 hodin a my v Bathurstu pojedeme poloviční porci, což je samozřejmě jednodušší.
Zatímco většina vytrvalostních závodů začíná kolem poledne nebo odpoledne, v Bathurstu se startuje těsně před rozedněním. V televizi to vypadá bezvadně, jaké je to ale pro jezdce?
Je to hodně netradiční a zároveň i specifikum tohoto závodu. Trochu mi to připomíná rallye, kde také brzy vstáváte. Budíček budeme mít totiž už ve čtyři ráno. A i když se veškeré přípravy na závod odehrají ještě za tmy, my v ní pojedeme asi jen dvacet minut.
Připomeňte si loňský vytrvalostní závod v Brně:
Se závoděním v Austrálii máte zkušenosti ze sezóny 2015, jak na to vzpomínáte?
V Austrálii jsem závodil už za doby formulové série A1GP v sezónách 2005/2006 a 2006/2007. Naposledy pak před dvěma lety s Chevroletem Camaro stejného týmu, ve kterém pojedu i nyní. Je to země, kterou mám rád. Okruhy jsou zde krásné a závody na nich jsou velkým zážitkem. Na světě už není moc tratí, které by se podobaly Nordschleife a jezdci by si mohli užít tyto srdcovky. Na co si ale v Austrálii musíte dát pozor, jsou klokani. Už několikrát se stalo, že musel na trať vyjet safety car a bohužel došlo i ke střetu se závodním autem. To je ale věc, kterou jako jezdec nemůžete ovlivnit. Je to jako v běžném provozu.
Ve vaší kategorii pojede osm vozů, ovšem váš tým M Motorsport jako jediný ve speciálu KTM X-Bow GT4. Jaké šance si dáváte do soubojů s ginettami či porsche?
Chceme se samozřejmě srovnat se zavedenými značkami, a pokud budeme na pódiovém umístění, bude to úspěch. Pro naše KTM se jedná o první start na australském území, a tak určitě chceme uspět. V posádce se mnou pojede tovární jezdec KTM Reinard Kofler, majitel týmu Justin McMillan a mladý rychlík Glen Wood, takže opravdu věřím, že budeme bojovat o nejvyšší příčky.
V poslední době jste za volantem KTM vidět poměrně často, o třídě GT4 se i díky zapojení velkých automobilek jako Ford či Mercedes-Benz mluví stále víc. Taky cítíte, že kategorie GT4 je na vzestupu? Je to díky nižším nákladům než u vozů GT3?
GT4 je určitě na vzestupu. Nové modely GT3, které se na závodní okruhy dostaly v roce 2015 a 2016, jsou o hodně dražší. Ve srovnání s nimi lze naše KTM pořídit za třetinové náklady a v případě značek jako Ferrari nebo Bentley dokonce i za čtvrtinu. Nejde ale jen o pořizovací cenu, ale také o provozní náklady. Jen pro srovnání: při čtyřiadvacetihodinovém závodě v Dubaji jsme s KTM spotřebovali šest sad pneumatik a dojeli druzí ve skupině. Pokud chcete závodit na špici kategorie GT3, spotřebujete těch sad 25 až 30. Také paliva spotřebujeme o polovinu méně. A to jsou znatelné rozdíly.
Jako bývalého pilota formule 1 se vás musím zeptat ještě na jednu věc – jak vnímáte odchod dlouholetého vládce Bernieho Ecclestonea a příchod Chase Careyho?
Bernie vedl formuli 1 přes třicet let a dovedl ji na vrchol. Dostal ji také do každé domácnosti, za což mu patří uznání. Na druhou stranu je to také nejdražší sport. Nové vedení přinese novinky v podobě marketingu a médií, ale na výsledky práce si budeme muset chvíli počkat.
Dále čtěte: