Již odedávna jsou banky a vůbec finanční trh stiženy řadou regulací ze strany státu. Jako obrana před další finanční krizí dochází ke stále větším a početnějším restrikcím nejen ze strany státu, ale i ze strany Evropské unie. Jejich společným cílem je především zabránit pádu bank a jejich nepříznivého vlivu na ekonomiku. Je třeba zdůraznit, že ne všechny regulace je třeba vnímat negativně, naopak některé jsou pro ekonomiku přínosem a nezbytnou nutností.
Významnou povinností bank je udržení kapitálové přiměřenosti neboli dostatek vlastních zdrojů ve vztahu k rizikovosti jejich aktiv. Dle posledních provedených zátěžových testů se kapitálová přiměřenost jednotlivých bank pohybuje okolo 18 procent (minimum je osm procent). Zdá se tedy, že české banky disponují dostatečnými prostředky k pokrytí případných rizik. Přesto musí počítat s dalšími regulatorními opatřeními.
Relativně novým opatřením povinnost bank je udržovat kapitálové rezervy („Capital buffers“) v závislosti na ekonomickém cyklu tak, aby byla zajištěna stabilita a kontinuálnost úvěrování. Další rezerva slouží ke krytí systémového rizika, které může vzniknout v případě destabilizace bankovního sektoru.
Povinně ji vytváří čtyři nejvýznamnější banky na našem trhu, které určila ČNB Poslední rezervou zavedenou stejnou směrnicí EU je tzv. proticyklická rezerva, což je rezerva vůči rizikům spojeným s chováním bankovního sektoru v průběhu finančního cyklu, která je prozatím stanovena na nula procent, nicméně sazba může být měněna kvartálně, až do výše je 2,5 procenta a v ojedinělých případech dokonce i více.
Přibude další povinnost
Od příštího roku přibude pro banky další povinnost. V rámci krizového řízení bank byla na půdě Evropského parlamentu přijata směrnice, která si klade za cíl korigovat míru pomoci plynoucí z veřejných zdrojů jednotlivých členských států na pomoc významným bankám.
V rámci této směrnice vznikne v ČR v roce 2016 tzv. Národní rezoluční fond (NRF). Jedná se o fond, do něhož budou mít banky povinnost poskytovat pravidelně příspěvky. V této souvislosti je nutné připomenout, že banky už v současné době přispívají do Fondu pojištění vkladů. Příspěvky do NRF budou tedy poskytovány ještě nad rámec těchto příspěvků.
Základní myšlenkou zřízení NRF je uhrazení případných ztrát primárně ze zdrojů tohoto fondu a nikoliv z kapes daňových poplatníků. Fond je zřizován do roku 2024, kdy by měl dosáhnout cílové částky ve výši 1 % hodnoty pojištěných vkladů všech bank na našem území. Pro představu, dle aktuálních informací ručí v současnosti Fond pojištění vkladů za vklady o objemu 2,7 bilionu korun. Za deset let by tedy bank měly do nového rezolučního fondu odevzdat téměř třicet miliard korun.
Počet regulačních opatření
Je nepochybné, že regulační opatření směřují k zajištění stability a zmírnění dopadů případných krizí. Je třeba se ale zamyslet nad jejich počtem ve světle dalších opatření, o kterých se v současné době hovoří, především stále diskutované zavedení sektorové daně pro bankovní sektor. Vždyť vytvoření Národního rezolučního fondu již formou bankovní daně je, a to dokonce tou formou dobrou.
Vybrané peníze se uchovávají ve fondu pro případ krize a neprojídají se každoročně ve státním rozpočtu. Jak připomíná například Česká bankovní asociace, příspěvek bank do rezolučního fondu představuje ekvivalent zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob o přibližně tři procentní body. Větší smysl má snažit se zvýšit efektivitu výběru stávajících daní a efektivitu státní správy jako celku.
Autor je daňový a bankovní expert
Čtěte také:
České banky zaplatí 1,5 miliardy „krizovného“, připraví je o desetinu zisku
Česko má dva měsíce na posílení prevence bankovních krizí. Jinak hrozí sankce
