Ačkoli se má za komoditu, je zlato svým charakterem spíše měnou. Teoreticky je pojistkou proti špatným časům – hladomorům a válkám nebo přímo v ekonomice proti dlouhodobé recesi či inflaci. Teorie však v praxi pokulhává. Těžko lze predikovat, jak by se cena zlata chovala v časech případné světové války. Během druhé světové války však zlato ztrácelo na obchodovatelné americké akcie nebo dluhopisy.
Tam, kde občané neměli přístup na normální trh a jejich země byly vystaveny válečnému strádání, se hodnota zlata měnila dle dané situace. Někdy se dal kilogram vyměnit za lidský život, někdy za bochník chleba.
To je však extrémní případ. Zlato není ani naprostou ochranou proti recesím. Při poslední krizi by investor musel být mágem s křišťálovou koulí a musel by do zlata investovat dlouho před jejím vypuknutím. Investice do zlata během roku 2008 a později se dnes ukazují jako velmi nevýhodná strategie. Nákupy ještě během roku 2007 se naopak vyplatily.
Kdo ale tehdy tušil, do jakého problému se světová ekonomika řítí? I s inflací cena zlata koreluje mírně. Od roku 1980 do roku 1999 zlato přidalo 50 procent na 225 dolarů za unci, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech se zvýšily o 117 procent. A naopak v období nízké inflace v letech 1999 až 2011 posílilo zlato až na 1896 dolarů za unci. Nejsilnějším poutem je pro zlato hodnota dolaru. Pokud se dolar propadá, cena zlata roste a naopak. Vzhledem k očekávanému dalšímu posilování dolaru tak zlato vzestup nečeká. Nárůst úrokových sazeb na dolaru, problémy Řecka, strategie švýcarské centrální banky, to vše ukazuje na stále silnější dolar.
A také na pokles ceny zlata. Impulzem pro její růst by naopak mohly být náhlé problémy čínských nebo indických bank a nedůvěra v domácí měny těchto států či přelití ukrajinského konfliktu do Pobaltí. Zlato by každopádně nemělo být v portfoliu investora nikdy dominantní. Pro spekulanty je však tou pravou příležitostí. Stejně jako jakákoli světová měna.
Autor je hlavním analytikem Swiss Life
Z parketu čtěte také:
