Tomáš Raška: Natland loví v obnovitelných zdrojích

Investiční skupina Natland, která se zaměřuje na akvizice firem v problémech, postavila v době solárního boomu se společníky jednoho z největších hráčů v tuzemské fotovoltaice. Podnik prodala, nyní se však do oboru vrací. Jednu sluneční elektrárnu nedávno převzala z dědictví po zesnulém uhlobaronovi Luboši Měkotovi. „Řada projektů se v této oblasti kvůli celkové atmosféře a přístupu státu dostává pod tlak,“ vysvětluje šéf Natlandu Tomáš Raška obnovený zájem o energetiku.

Když se podívám na projekty Natlandu v minulosti a teď, tak se nemohu ubránit dojmu, že se jejich velikost zmenšuje. Je to tak?

Nutně si nemyslím, že by se naše projekty zmenšovaly. Dlouhodobě se zaměřujeme na středně velké investice. To však neznamená, že když se najde vhodná větší příležitost, že si s ní neumíme poradit. Například Pražské služby byla čistě pasivní minoritní investice v projektu s jasnou dividendovou politikou. Pokud jde o fotovoltaiku, byla to investice odpovídající určité době. Pokud by se tehdejší situace opakovala, nevylučujeme, že bychom se na něco takového znovu podívali. Společnost Energy 21 jsme navíc nedělali sami, ale s partnery.

Jestliže jste ve větších projektech byli v minulosti angažovanější než nyní, nesouvisí to také se změnou politických poměrů? Nehrály vám do karet vazby například na pražský magistrát?

To je typická mediální zkratka. Žádné vztahy s nikým takovým jsme neměli. V životě jsem neviděl Pavla Béma, nikdy jsem nemluvil s ním ani s nikým z dalších pražských politiků. A obecně ne více než kdokoli jiný ze sféry byznysu, kdo potřebuje mluvit s představiteli státní správy. Byli jsme tu deset let předtím, než jste o Natlandu psali, a budeme tu ještě dvacet let poté, co o něm budete psát. Jestli jsme se něco naučili, tak nerealizovat žádné investice, které jsou v doteku s veřejnou správou.

Kdyby ale dřívější vlády nerozhodly o podpoře slunečních elektráren, tak byste přece v této branži tolik nevydělali?

V České republice jsou asi dva tisíce fotovoltaických elektráren. Stejně tak tu vznikla spousta firem dodávajících plastová okna nebo kotle, protože existuje státní podpora energetických úspor. Trh zkrátka přináší určité příležitosti a investor se na ně snaží připravit, reálně do nich vstoupit a vydělat na tom. Je to tržní příležitost jako jakákoli jiná. Když přišla finanční krize, přinesla spoustu příležitostí vykupovat dluhy a konsolidovat pohledávky. Kategoricky se ale vymezuji, že bychom do fotovoltaiky vstoupili kvůli nějakým známostem. Postavili jsme jednoho z největších hráčů na trhu, ale jen díky usilovné práci našeho týmu.

Proč jste se kvůli solárům pustili do arbitráže se státem?

Samotný spor nechci komentovat. Faktem však je, že zavedená opatření měla zásadní vliv na hodnotu a valuaci tohoto aktiva. Tato státní opatření začala platit mezi naším částečným a úplným exitem, takže souvislost s ochranou investice tam bezpochyby je. Předpokládáme, že v roce 2017 by mohlo dojít k rozhodnutí arbitrážního senátu. Mimochodem se těším, že stát po ukončení arbitráže zveřejní všechny podklady připravené bezpečnostními složkami, z nichž bude jasně vidět historická i současná majetková struktura Natlandu. Jednou provždy tak skončí spekulace o tom, kdo nás vlastní nebo čí peníze spravujeme.

Je nějaký obor, který by aktuálně Natland lákal k investicím víc než jiné?

V oblasti private equity působíme jako čistě finanční investoři, nejsme zaměření na žádný konkrétní obor. Snažíme se v této oblasti dívat i na projekty, které nesou určitý prvek distresu. To znamená, že firma vyžaduje aktivní zásah. Potřebuje rekapitalizaci, vyřešit akcionářské spory, má krátkodobé problémy s obchodním výpadkem. Typicky distresovým aktivem byla Slavie. V menším to byl také prvoligový basketbal v Pardubicích, který jsme zachraňovali a stabilizovali. Do jisté míry do této kategorie patřil i Prague City Golf na Zbraslavi, ve kterém šlo o spory společníků.

Když jste zmínil Slavii. V aktuální kauze společnosti Key Investments ze strany Aleše a Adama Řebíčka zaznělo, že jim Natland prodal akcie Slavie, za které nebyla zaplacena kupní cena, a tudíž je možné zpochybnit jejich nabytí. Co vy na to?

Tak to je až směšné, pokud to bratři Řebíčkové opravdu tvrdí. Natland jim neprodal akcie SK Slavia Praha, ale akcie firmy Viscontia, která akcie fotbalového klubu tehdy držela. Je to zřejmé z obchodního rejstříku. Viscontia akcie fotbalového klubu předtím získala s tím, že jsou v pořádku, ničím nezatížené a platně nabyté. Opakuji, Řebíčkové kupovali akcie této společnosti a nikoliv akcie fotbalového klubu.

Díváte se aktuálně po nových projektech?

Konstantně vyhodnocujeme kolem deseti příležitostí. Směřujeme hlavně tam, kde případnou další akvizicí můžeme konsolidovat naši tržní pozici. S akvizičním i organickým růstem počítáme například u společnosti Klika – BP. Zvažujeme rovněž další projekty v obnovitelných zdrojích. Řada projektů se v této oblasti totiž kvůli celkové atmosféře a přístupu státu dostává pod tlak. Mnozí vlastníci, kteří očekávali, že to bude stabilní byznys, a investovali do něj rodinné peníze, jsou již z toho unavení. Nevylučuji, že v této oblasti bude ke zvyšování našeho podílu znovu docházet.

Jsou pro vás v době boomu zajímavé nemovitosti?

K nějakým akvizicím letos možná dojde. Ovšem čekáme, co bude trh dělat. Zajímavých příležitostí k akvizici za adekvátních a rozumných podmínek není mnoho. Nadsazeně řečeno si musíme zase počkat na nějakou krizi.

Zajímáte se o projekt Rezidence Kavčí Hory, který patřil zesnulému Luboši Měkotovi? Jeho insolvenční správce tvrdí, že se ho různými zákulisními praktikami chcete zmocnit.

Předhazovat nám může, co chce. Něco jiného ale je to prokázat. Naše jediná role v tomto případě je, že naše aktiva, která jsme považovali za zbytná, jsme bývalým majitelům Rezidence Kavčího Hory prodali. To je naše jediná interakce s tímto projektem.

Není to však ukázkové distresové aktivum?

To máte sice pravdu, ale my se díváme na něco jiného, než je dokončený developerský projekt. Něco jiného je pozemek, na němž lze zvažovat výstavbu. Nikdy jsme tento projekt nechtěli vlastnit.

Současně jste ale již převzali dvě společnosti, které patřily do Měkotova portfolia.

Normálně jsme je koupili od dědičky. A opět je můžete řadit do kategorie distresových aktiv. Dědička, která v byznysu nikdy aktivní nebyla, zdědí po bratrovi firmy, u nichž za této situace není záruka dalšího rozvoje. Přišli jsme, nabídli zajímavé podmínky a aktiva vykoupili. To se ale může týkat kohokoli. Komunikujeme a spolupracujeme s exekutory, s řadou advokátních kanceláří, jsme v kontaktu s mnoha insolvenčními správci, se správci dědictví. Z těchto sfér se na nás obracejí s různými příležitostmi a toto byla jedna z nich.

Kdysi jste měli byznys na Ukrajině. Zahraniční aktivity Natlandu jsou již pryč?

Řekli jsme si, že budeme podnikat jen na trzích, na nichž jsme fakticky přítomní. Letos otevřeme pobočku na Slovensku a technologický hub v Brně. Nevylučujeme nějakou ad hoc investici na trhu typu Slovinska. Systémově však budeme působit jen tam, kde jsme doma.

Máte už na Slovensku něco konkrétního?

Rozhlížíme se po podobných příležitostech jako v České republice. Na Slovensku je zajímavé, že se nám tam velmi dobře komunikuje s bankami, když řeší ohrožené úvěry. Myslím, že tam v letošním roce zapíchneme první vlaječky. Jednáme o investicích v oblasti zemědělství, zdravotnictví, nemovitostí a strojírenské výroby.

Kolik investujete?

Typická výše investice z našich zdrojů bez bankovního financování nebo jiného akvizičního dluhu je 50 až 75 milionů korun na jeden případ. U nemovitostí to může být 100 až 130 milionů. Vlastní kapitál skupiny je kolem 1,2 miliardy korun.