I když budou v Česku dluhy domácností stoupat, hodnot jako v některých západoevropských zemích nedosáhnou, říká Tomáš Sedláček, makroekonomický stratég ČSOB.
Foto: Jakub Stadler
Zadlužení českých domácností navzdory recesi a vysoké nezaměstnanosti stále roste. Čeká Česko osud vyspělých zemí, kde kvůli preferování okamžité spotřeby dosahují dluhy domácností téměř 100 procent HDP?
Nemyslím si. Zadlužení českých domácností se jistě zvýší, ale naše tradice je přece jen jiná. Úspory zde stále mají větší hodnotu než půjčka. Proto bychom tak vysokých úrovní soukromého zadlužení neměli dosáhnout. Jiná byla situace například v Maďarsku, kde se zadlužování domácností přehánělo, a Maďaři si navíc brali půjčky v cizích měnách. Nic takového u nás v překotné míře nevidíme.
Největší podíl dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Nejde v Česku už tak trochu o kult vlastnického bydlení, kdy si hypotéky berou i lidé, pro které by bylo lepší nájemní bydlení?
Tento trh ještě projde změnami. Deregulace a větší stěhování obyvatel jistě zase zatraktivní pronájmy. Nicméně rozumná je hypotéka na byt, který odpovídá finanční situaci dlužníka. Současná civilizace a její majetkový systém, ve kterém bydlení nedědíme ani se o ně standardně nedělíme s našimi (pra)rodiči, jen těžko umožní mladému páru pořídit si vlastnické bydlení za naspořené peníze. Zde je jistě rozumnější si spíše vzít hypotéku než nájem.
Jakými způsoby se dá nejefektivněji a nejrychleji zlepšit finanční gramotnost Čechů?
Třeba v České televizi právě běží seriál Suma Sumárum. Ten si klade za cíl příjemnou a nenásilnou formou podávat témata finanční gramotnosti, která je u nás obecně dost nízká.
Projevuje se nízká finanční gramotnost tím, že lidé více preferují okamžitou spotřebu i za cenu dluhů?
Obecně řečeno je okamžitá spotřeba, navíc díky různým půjčkám neomezená na náš příjem, jednou z pastí, které čekají každého člověka, který chce vlastnit víc, než co si může dovolit.
