Pražský urbanistický potenciál leží v brownfieldech, velká nákupní centra vysávají ze svého okolí život i peníze a degradují pojem veřejného prostoru, politici někdy musí dělat v zájmu rozvoje města nepopulární rozhodnutí, které se veřejnosti nelíbí, v rozhovoru pro server E15.cz to uvedl vrchní urbanista amsterdamského Odboru územního plánování Ton Schaap, který navštívil Prahu v rámci Fóra Praha-Amsterdam.
Největší pražský potenciál je v brownfieldech, které leží v blízkosti centra města, u linek veřejné dopravy nebo poblíž řeky. Po omezení automobilové dopravy má také potenciál oblast okolo západního tunelového okruhu. Pražské břehy by podle mně měly patřit spíše chodcům a cyklistům
E15.cz: České hlavní město jste měl možnost projet, kde vidíte jeho potenciál k rozvoji?
E15.cz: Viděl jste cestou něco, u čeho jste si řekl, tak „takhle ne“…
U velkých nákupních center na konci trasy metra B. Ze čtvrtí, které jsou okolo nich vysávají život. Od místních obchodníků odkloňují peníze i ekonomickou moc k velkým developerům a mezinárodním řetězcům. Ukazují svá ošklivá záda a okolí zahlcují banálními billboardy. Degradují pojem veřejného prostoru na takzvaný shopping. Urbanismus je také o moci a tyto střediska jsou jako zámky špatných rytířů. V Praze mi také chybí současné příspěvky do jinak hezké městské krajiny.
E15.cz: Vezete si z Prahy nějakou inspiraci?
Je toho mnoho. Je to město se skutečnou prostorovou představivostí a jako ve městě se člověk v Praze cítí všude, kam přijde. Je to způsobeno tím, jak své okolí formovaly generace. Obdivuji místní architekturu i veřejný prostor, ve kterém jsou vidět velké architektonické zásahy s dopadem do městského měřítka. Jako příklad mohu uvést Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně nebo třeba televizní věž.
Praha je město, kde se okamžitě cítíte jako doma. Úzké a křivolaké uličky, slepé zdi, malá náměstí, matoucí trasy, tmavé a ohromující fasády. Praha je kompletní stejně jako Dvořákova symfonie. A pražské metro má úplně nejjednodušší a nejúčinější systém, který znám.
E15.cz: V čem jsou si Amsterdam a Praha podobné?
Mají podobné postavení v Evropě i rozlohu. Umisťují se trochu pod horní ligou, ve které je například Istanbul, Berlín, Paříž nebo Londýn. Obě města mají nádherná historická centra na která se váže cestovní ruch a jsou zařazena v UNESCO. Praha i Amsterdam nabízejí kvalitní architekturu, kulturu i hudbu a v obou městech se mluví jazykem, kterému málokdo rozumí.
E15.cz: Amsterdam do územního plánování čím dál více zapojuje své občany. Jaké výhody přináší to, že se mohou lidé více spolupodílet na tom, jak budou jejich čtvrtě vypadat?
Pocit sounáležitosti. Lidé budou mít to, do čeho investovali čas a pozornost, rádi. Stane se to jejich okolím.
Moudrá rozhodnutí
E15.cz: Kde končí hranice svobodného spolurozhodování občanů a kdy by měly radnice říci, že projekt prosadí i přes nesouhlas obyvatel?
Když je v sázce obecný zájem města nebo městské části. Může se to stát například ve chvíli, kdy město potřebuje prodloužit metro. Nikdo ho nebude chtít pod svou ulicí, ale až v té vedlejší. A pak musí rozhodnout městská rada. S projektanty a inženýry by měla zvážit všechny aspekty projektu a pak učinit moudré rozhodnutí.
Vždy existují limity finančních a technických možností. Abyste dostali z dané situace to nejlepší, je potřeba maximálně zapojit talent, prostorovou představivost a kreativitu. Pokud jsou architekti připraveni pracovat pro společné dobro a poslouchat lidi, kteří žijí v sousedství projektu, může to mít pozitivní vliv na výsledek. Lidé znají své okolí často lépe než architekti či projektanti.
E15.cz: Jak v Amsterdamu v současnosti funguje princip svolávání účastníků k debatám o rozvoji města?
To záleží na rozsahu projektu. Rozsah projektu a počet účastníků by měly být v rovnováze.
E15.cz: Amsterdam jde cestou zapojování co nejvíce účastníků do urbanistického plánování již delší dobu, čemu by se měla Praha při podobném postupu vyhnout, co se vám neosvědčilo?
Čas od času musí nějaký odvážný politik učinit nepopulární rozhodnutí a stát si za ním. Ne vždy rozhoduje dav moudře. Stává se, že jednotlivec nebo menší skupina může být moudřejší než většina. Pokud je v sázce zájem města, měla by být na prvním místě racionalita.
E15.cz: Projektů jste se nevzdali ani během krize, kdy vaše město nemělo na rozvoj peníze, teď už peníze na jejich uskutečnění máte? Kdy byl zlom?
Nějakou dobu v Amsterdamu převládala velmi pesimistická nálada. Město je dokončené a peníze už nejsou - řekli před deseti lety městští politici. Ale do Amsterdamu stále přicházeli další lidé a chtěli bydlet. Město tak postupně začalo opět nacházet své sebevědomí a začaly přicházet i různé iniciativy. Často ale úplně jinými cestami než před krizí. Na světě je více než dost peněz a každé město musí být připraveno to přijmout, ale bez toho, aniž by prodávalo svou duši. Musí mít správné plány.
Teď musíme dokončit tak velké projekty jako je hlavní nádraží či severojižní linka metra. Je to součást zdravého nizozemského rozumu.
E15.cz: V Amsterdamu funguje zajímavá pozice nazvaná „street manager“, co má přesně na starosti?
První “manžerka ulice” Nel de Jager pracovala před patnácti lety na Haarlemmerstraat. Tehdy šlo o ulici, která byla ve velmi špatném stavu a se spoustou prázdných obchodů. A ona měla vizi, že by do místa mohla přilákat mezinárodní společnosti i specializované obchody. Byla to těžká práce ale teď jde o jednu z nejatraktivnějších ulic Amsterdamu.
| Fórum Praha-Amsterdam: |
|---|
| Akci uspořádal Institut plánování a rozvoje hlavního města Praha, který jako příspěvková organizace města zodpovídá za zpracovávání strategických a územně rozvojových dokumentů Prahy. Fórum navazovalo na urbanistickou konferenci uspořádanou s Vídní v listopadu 2013. |
Čtěte také:
Stavební úřady v Praze mají problémy s novými stavebními předpisy
