Nová politická strana TOP 09, kterou založil vlivný lidovec Miroslav Kalousek, registruje stovky zájemců o vstup. Největší hvězdou a hlavním tahákem pro voliče je senátor a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jeho jméno bude vévodit pražské kandidátce do podzimních sněmovních voleb.
Členové přípravného výboru nové politické strany – zleva Miroslav Kalousek, Jaromír Drábek a Ludmila Múllerová.
Autor: Jakub Hněvkovský
Česká politická mapa se rozrostla o stranu, která se má stát politickou alternativou pro nespokojené občany. Bývalý lidovec a exministr financí Miroslav Kalousek představil přípravný výbor TOP 09, v němž figurují i zvučná jména. Především jméno lídra a šéfa přípravného výboru Karla Schwarzenberga, jednoho z nejoblíbenějších politiků koaliční vlády, který ještě před evropskými volbami podpořil Stranu zelených, již zastupoval v Topolánkově vládě.
Schwarzenberg říká, že pro „valnou většinu“ lidí spojených se zeleným hnutím nebyl „dost atraktivní politik“. Je přesvědčen, že už by pro zelené nebyl přínosem a nechce tam „překážet jako dinosaurus z doby minulé“. „TOP 09 vidím jako smysluplný projekt, kde mohu být ještě prospěšný,“ vysvětluje Schwarzenberg svůj odklon od zelených. Přitom prohlásil, že jako lesník, který považuje ochranu přírody za důležitou, do programu nové strany vnesl myšlenku dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje.
Žádné populistické sliby
Podle Kalouska bude TOP 09 stranou konzervativní, která vychází z evropských tradic křesťansko-židovské kultury. Takové vymezení může být podle politologů přitažlivé pro středopravé voliče. „Je to typ programu pro typicky městského, vzdělanějšího voliče, který je na tom relativně dobře,“ míní politolog Lubomír Kopáček.
Podle politologa Pavla Šaradína konzervativní vymezení však může politicky středové voliče naopak odradit. Odborníci se shodují, že cílem vzniku nové strany je zejména umožnit, aby i po podzimních sněmovních volbách mohla vzniknout pravicová koalice jako alternativa ke spojenectví sociálních demokratů a komunistů.
„Nechceme být populární za cenu nereálných volebních slibů. Otevřeně říkáme, že nabízíme racionální řešení, ale ne bezbolestné,“ upozorňuje Kalousek. TOP 09 bude chtít kandidovat v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny samostatně či v koalici s jiným subjektem. Kalousek vyloučil, že by se její členové objevili na kandidátkách jiných stran.
„Jsme plnoprávný subjekt, který bude chtít mít svůj klub v Poslanecké sněmovně,“ prohlásil. Strana podle něj nechce být „pražským diskuzním klubem“, proto hodlá vybudovat strukturu zespoda, z obcí a regionů. Se svým strategickým partnerem – hnutím Starostů a nezávislých – se dohodla, že si nebudou konkurovat v komunálních a krajských volbách. Na oplátku budou moci využívat jejich zázemí a lidi v regionech a umístí některé „elitní“ starosty na kandidátku TOP 09 do sněmovny.
I když někteří politologové míní, že by nová strana měla usilovat o širší podporu dalších nezávislých uskupení, TOP 09 o „sjednocování malých stran“ zřejmě neuvažuje. „Nebudujeme malou stranu, ale velkou stranu,“ zdůrazňuje Kalousek. Ale možným předvolebním koalicím se nebrání.
Schwarzenberg je přesvědčen, že i když založení nové strany může být „značné riziko“, protože on sám či Kalousek nyní vsadili svůj za léta „vydobytý politický kapitál“, bude mít strana „zdravou šanci“, protože nabízí dobrý program a kvalitní lidi.
S iniciativou na užší spolupráci s TOP 09 přišel předseda euroskeptické Strany svobodných občanů Petr Mach, kterou podporuje i prezident Václav Klaus. Kalousek však žádný prostor pro spolupráci s protievropskou stranou nevidí. TOP 09 se profiluje jako proevropská strana. „Obracíme se na všechny občany, kteří chtějí žít v demokratickém právní státě, který ctí své závazky plynoucí z členství v Evropské unii a NATO,“ poznamenal Karel Schwarzenberg.
Hlasy volající po sjednocení malých stran začaly sílit po evropských volbách, v nichž malé středopravé strany propadly. Výsledky voleb však podle zástupců malých stran ukázaly, že lidé pravicovou alternativu k ODS chtějí, jejich hlasy se však zbytečně tříští. Jedním z cílů je snaha o určité spojení pravicových a liberálních stran, jež by dokázaly zabránit vládě ČSSD s tichou či otevřenou podporou komunistů.
O vstup mají zájem i členové jiných stran
Mezi členy přípravného výboru TOP 09 jsou také senátorka Ludmila Müllerová, poslankyně a exministryně Vlasta Parkanová, podnikatel a prezident Mezinárodní obchodní komory v ČR Jaromír Drábek nebo starosta obce Čeladná Pavol Lukša. Z KDU-ČSL odešla řada poslanců, kteří s největší pravděpodobností posílí TOP 09. Například dosavadní předseda lidoveckého klubu Pavel Severa a poslanci Ladislav Šustr a Jan Husák. Nová strana tak bude mít v obou komorách parlamentu do předčasných voleb své zástupce.
Spekuluje se, že od lidovců přejdou ke Kalouskovi i řadoví členové KDU-ČSL z některých regionů, kteří nejsou spokojeni s novým vedením a směřováním lidovců doleva.
Šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobodu vystrašilo, že na Brněnsku lidovce opustilo přes čtyřicet členů, kteří pravděpodobně přejdou ke Kalouskovi. A k odchodu se chystají i jinde. Svoboda to označil za zradu. Podle něj je politicky i morálně nepřijatelné, aby odcházející zůstali ve funkcích v parlamentu i na radnicích, které získali jako členové KDU-ČSL.
Jisté je, že bývalý blízký Kalouskův spolupracovník, místopředseda sněmovny Jan Kasal, naopak v KDU-ČSL zůstává. Odmítl tvrzení lidoveckých odpadlíků, že lidovci směřují k socialismu. „Nemohu si vážit lidí, kteří si dvacet let po sametové revoluci pletou slova sociální a socialistické,“ prohlásil na jejich adresu.
Zájem o vstup do nové strany mají i politici z jiných stran, například poslanec ODS František Laudát nebo nezařazený poslanec Petr Wolf, který opustil ČSSD a podpořil vládu Mirka Topolánka.
Pro získání dostatečného počtu příznivců je důležité, aby TOP 09 nezískala nálepku odpadlíků od KDU-ČSL. Zatím v polistopadové éře žádná ze stran, která vznikla odchodem byť významných členů velké politické strany, dlouhodobě neuspěla. V propadlišti dějin skončil Levý blok, který v devadesátých letech založila část bývalých poslanců KSČM nesouhlasících s komunistickou doktrínou grebeníčkovců, i Unie svobody, kterou vytvořila nespokojená část občanských demokratů po takzvaném sarajevském atentátu. Odborníci upozorňují, že voliče často zaujmou nové projekty, jež vznikají těsně před volbami, pokud se v nich objeví výrazné tváře. Ale zkušenosti z minulých let ukázaly, že tito voliči nejsou stabilní a při prvních problémech se od takové strany odvrátí.
