Tento týden si lidstvo připomíná padesátileté výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Když Neil Armstrong 20. července 1969 pronesl onu památnou větu o malém krůčku, zato velkém skoku, posunul Spojené státy do čela pomyslného závodu v dobývání vesmíru před dosud suverénní Sovětský svaz. Tento souboj trvá dodnes, byť pochopitelně s řadou změn a několika novými účastníky. Za tu dobu spatřily světlo světa desítky více či méně úspěšných vesmírných projektů, které z nich ale byly ty nejdražší?
Pomyslný závod v dobývání vesmíru odstartoval Sputnik 1, první uměle vypuštěná družice, která se dostala až na oběžnou dráhu Země. Tehdy se psal rok 1957 a Sověti se mohli právem plácat po ramenou, neboť Američanům takříkajíc zcela vypálili rybník přímo před nosem. Další velkou ránu uštědřil Sovětský svaz USA vzápětí, to když na palubě Sputniku 2 vynesl do vesmíru první pozemskou živou bytost – psa, respektive fenku jménem Lajka. To nejlepší ale mělo teprve přijít. 12. dubna 1961 byl totiž do kosmu vyslán první zástupce lidské rasy vůbec – sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Díky všem těmto skvělým úspěchům mělo dobývání vesmíru zcela jednoznačného prozatímního vítěze, a sice SSSR. Následně však tehdejší americký prezident John F. Kennedy ohlásil záměr vyslat do konce desetiletí člověka na Měsíc, což se USA o osm let později skutečně povedlo. Vzápětí se rozložení sil začalo výrazně měnit ve prospěch Spojených států. Jen co skončil program Apollo, přišly na scénu raketoplány, Hubbleův teleskop a řada dalších úžasných počinů. Náklady na všechny tyto výše uvedené mise postupně nabývaly na objemu. Ty nejdražší z nich stály desítky, respektive stovky miliard dolarů. A o které konkrétně se jedná?
10. Mars Science Laboratory (MSL) – 2,5 miliardy dolarů
Poté, co byl na konci šedesátých let minulého století dobyt Měsíc, zaměřilo lidstvo v čele s Americkým národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) svoji pozornost na Mars. Na povrchu rudé planety přistálo od té doby již několik sond, respektive vozítek, jejichž úkolem je, potažmo bylo prozkoumat geologické vlastnosti její půdy, případně hledat jakékoliv náznaky podmínek, které by umožňovaly vznik života v té podobě, v jaké jej známe. Jedním z těchto vozítek je rovněž robot zvaný Curiosity.
Tato pohyblivá laboratoř na Marsu přistála 6. srpna 2012, a přestože původně měla její mise trvat jen necelé dva roky, po povrchu v pořadí čtvrté planety Sluneční soustavy jezdí dodnes. A pokud jde o celkové náklady, ty se v roce 2012 vyšplhaly na hodnotu 2,5 miliardy dolarů (přepočteno tehdejším kurzem 50,9 miliardy korun).
9. Cassini-Huygens – 3,26 miliardy dolarů
Planet, které se lidé pomocí sond a družic rozhodli v minulosti začít zkoumat, je pochopitelně hned několik. A patří mezi ně i Saturn, k jehož oběžné dráze byla v roce 1997 vypuštěna americká sonda Cassini. Skládala se ze dvou částí, přičemž na jejím vývoji se vedle NASA podílela rovněž Evropská vesmírná agentura (ESA) a italská ASI.
Primárním úkolem celého projektu bylo prozkoumat atmosféru a gravitační pole Saturnu a jeho měsíců. Mise trvala celých dvacet let a přišla na 3,26 miliardy dolarů. Osud sondy byl zpečetěn poté, co plánovaně shořela v atmosféře této druhé největší planety naší sluneční soustavy.
8. Vesmírná stanice Mir – 4,2 miliardy dolarů
V polovině osmdesátých let začal Sovětský svaz budovat na oběžné dráze Země první trvale obydlenou vesmírnou stanici. Ta dostala název Mir a vznikla postupným propojením několika dílčích modulů, které do kosmu v rozmezí deseti let dopravily jak sovětské, respektive ruské, tak americké rakety a raketoplány. Celkově strávil Mir ve vesmíru 5 511 dní, přičemž za tu dobu stihl Zemi obkroužit hned 86331krát. Na jeho palubě se vystřídalo 104 kosmonautů, astronautů a vědců z 12 různých států.
V roce 2001, tedy po patnácti letech v provozu, pak byla záměrně navedena do zemské atmosféry, v níž z převážné části shořela. Její úlohu coby prvotřídní vědecko-výzkumné laboratoře v přelomu tisíciletí převzala dodnes provozovaná Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Projekt orbitální stanice Mir jako takový v součtu vyšel na 4,2 miliardy dolarů.
7. Navigační systém GLONASS – 4,7 miliardy dolarů
O tom, že závod v dobývání vesmíru ani zdaleka neskončil, svědčí projekt GLONASS, který představuje jakousi ruskou alternativu k systému GPS. S jeho vývojem se započalo v sedmdesátých letech minulého století, tedy v době přetrvávající studené války. Poté sice byl celý projekt nějakou dobu víceméně pozastaven, počínaje rokem 2001 se však znovu naplno rozběhl.
Pomocí GLONASS (Global Navigation Satelite System) může ruská armáda spolehlivě určit přesnou polohu a čas kdekoliv na Zemi, potažmo nad ní. Dosáhne toho prostřednictvím 24 satelitů pohybujících se ve vesmíru. A jejich cena? S hodnotou 4,7 miliardy dolarů se tento projekt řadí na sedmé místo žebříčku nejdražších vesmírných programů vůbec.
6. Navigační systém Galileo – 6,3 miliardy dolarů
Také Evropa má svůj vlastní globální polohový systém. Nese jméno Galileo a za jeho vývojem, jenž vyšel až doposud na 6,3 miliardy amerických dolarů (cca 143 miliard korun), stojí ESA. Jako takový je v provozu od konce roku 2016, ovšem první satelit byl do vesmíru vynesen již o celých pět let dříve. Až bude kompletně dokončen, bude se skládat z celkem 30 družic. Stát by tak mělo nejpozději v příštím roce.
V době vydání tohoto článku se nicméně Galileo dočkal poněkud nechtěné pozornosti, neboť došlo k výpadku jedné z jeho stěžejních funkcí, a sice samotné služby pro zjišťování polohy. Avšak vzhledem k tomu, že prozatím běží v jakémsi předběžném provozu, koncových uživatelů se potíže nijak nedotknou.
5. Vesmírný dalekohled Jamese Webba – 8,8 miliardy dolarů
Až jednoho doslouží Hubbleův teleskop, bude lidstvo spoléhat na jeho nástupce. Tím by se měl stát Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Na jeho vývoji se podílí hned několik světových agentur najednou v čele s NASA, ESA či CSA (Kanadská vesmírná agentura).
Kdy skutečně dojde k vypuštění tohoto moderního teleskopu do kosmu, zůstává ale prozatím ve hvězdách. Původně to mělo být již v roce 2014. Posléze se diskutovalo o termínu někdy začátkem loňského roku, nyní připadá v úvahu rok 2021. Jisté je tak pouze to, že prozatímní náklady na jeho vývoj se vyšplhaly na hodnotu 8,8 miliardy dolarů (bezmála 200 miliard korun).
4. GPS – 12 miliard dolarů
„GPSku“ asi není potřeba nijak blíže představovat. Původně sice měla sloužit víceméně pouze k vojenským účelům, v průběhu osmdesátých let nicméně rozhodl tehdejší šéf Bílého domu Ronald Reagan, že jakmile bude projekt dokončen, bude k dispozici i široké veřejnosti.
Kromě účelu se v průběhu let měnil i počet družic, díky nimž byl signál přenášen. Nyní jich americké ministerstvo obrany provozuje už jednatřicet. GPS dosahuje až neuvěřitelné přesnosti. V minulosti byl systém schopen určit polohu přijímače nacházejícího se kdekoliv na Zemi s odchylkou 5 metrů. Díky nedávné modernizaci je to však dokonce pouhých 30 centimetrů.
3. Program Apollo – 25,4 miliard dolarů
V historii NASA, potažmo celého závodu o dobytí vesmíru byste asi marně hledali významnější projekt než tento. Ostatně, právě zásluhou programu Apollo oslaví lidstvo o nadcházejícím víkendu již padesátileté výročí od okamžiku, kdy jeho zástupce, respektive zástupci poprvé stanuli na povrchu Měsíce, jediného přirozeného satelitu Země.
Program jako takový probíhal v letech 1961 až 1972 a zajistil se o to, že celkem dvanáct astronautů díky němu zanechalo na tomto tělese otisky svých stop.
Byli však i tací, kteří takové štěstí neměli. K té vůbec nejtragičtější nehodě došlo hned ze začátku celého programu, když posádka Apolla 1 uhořela ve velitelském modulu poté, co v něm vypukl kvůli vadné kabeláži požár. Dramaticky probíhal rovněž let Apolla 13, jehož členové měli podobně jako Neil Amrstrong s Buzzem Aldrinem či Charles Conrad s Alanem Beanem vstoupit na povrch Měsíce. Během cesty však došlo k explozi kyslíkového zásobníku, kvůli čemuž hrozilo posádce bezprostřední riziko smrti.
Jako zázrakem se nakonec podařilo všechny tři muže (Jim Lovell, John Swigert a Fred Haise) dostat bezpečně na Zem, byť k přistání na Měsíci pochopitelně již dojít nemohlo. O jejich strastiplné, leč dobrodružné cestě vypráví mimo jiné i vydařený hollywoodský snímek Apollo 13.
A na kolik že vlastně celý tento program vyšel? Podle dostupných údajů se jednalo o částku 25,4 miliard dolarů (578,4 miliard korun)
2. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) – 160 miliard dolarů
Projekt Mezinárodní vesmírné stanice patří k jedněm z nejambicióznějších, jaké se lidstvo rozhodlo kdy uskutečnit. Na její stavbě se podílelo hned pět kosmických agentur, a sice americká NASA, ruský Roskosmos, japonská JAXA, kanadská CSA a evropská ESA.
V současnosti se jedná o jediný trvale obydlený a člověkem postavený objekt pohybující se vesmírem. Pohybuje se na nízké oběžné dráze Země ve výšce zhruba 400 kilometrů, a to rychlostí 7,7 kilometru za vteřinu (zhruba 27,7 tisíce kilometru za hodinu). Modrou planetu je tak schopna obkroužit přibližně za hodinu a půl.
Podobně jako v případě řady dalších misí, také ISS je projektem, který měl již dávno být „za zenitem“. Původně totiž měla sloužit pouze do roku 2016, před pěti lety bylo nicméně rozhodnuto o tom, že bude provozuschopná minimálně až do roku 2024. Její fungování doposud stálo na 160 miliard dolarů (3,6 bilionu korun).
1. The Space Shuttle Program – 209 miliard dolarů
Asi tušíte správně. Všechny dříve uvedené projekty hravě strčí do kapsy The Space Shuttle Program (oficiálně Space Transportation System) neboli také program vesmírných raketoplánů.
Jako takový byl oficiálně zahájen ještě v době, kdy lidé dobývali Měsíc, konkrétně pak v lednu roku 1972 americkým prezidentem Richardem Nixonem. Cílem NASA bylo zkonstruovat vesmírné plavidlo schopné opakovaně dopravovat lidskou posádku a náklad na oběžnou dráhu Země a zpět.
Úplně prvním exemplářem raketoplánu byla loď hrdě nesoucí jméno Enterprise. Ten v roce 1977 uskutečnil několik testovacích letů v atmosféře, do vesmíru se však nikdy nepodíval. To posléze dokázala až Columbia. Následoval Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour.
Během své třicetileté služby vynesly raketoplány do vesmíru mimo jiné Hubbleův teleskop a podílely se rovněž na výstavbě již zmíněné ISS. Bohužel však ani v jejich případě se neobešlo vše bez problémů.
První rána jim byla uštědřena v lednu roku 1968, když při startu explodoval Challenger, další pak přišla v únoru 2003, kdy pro změnu při návratu do atmosféry v rámci jedné ze svých misí shořela Columbia. V obou případech všichni členové posádky zahynuli.
V roce 2011 pak došlo k jejich plánovanému vyřazení do výslužby. Čtyři dříve funkční stroje nyní zdobí muzea v New Yorku, Washingtonu, Los Angeles a v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Celý program vyšel americké daňové poplatníky na neuvěřitelných 209 miliard dolarů.
ČLÁNKY DO MAILU