Výběr magazínu E8 a serveru Svět piva
Vybrat několik piv z tak nepřeberného množství, jaké belgické pivovary nabízejí, je úloha nadmíru těžká. Záleží na vaší chuti, preferencích a zkušenostech. Ačkoliv jsou na belgickém trhu tisíce značek v desítkách pivních kategorií, přece se najdou pivní hvězdy, které svou komplexní vyrovnaností zastíní ty ostatní.
Dovolte, abych vám představil TOP 8 piv, o kterých si myslím, že mají to, aby byly zvoleny do síně slávy belgického pivovarnictví.
Tripel Karmeliet
Téměř každý týden se objeví na belgickém pivním trhu nová značka, která se snaží zaujmout již tak zmlsané konzumenty. Málokteré se to však podaří.
Mezi úspěšné patří Tripel Karmeliet z pivovaru Bosteels ve vesnici Buggenhout. Rodinnému tandemu, otci a synovi Ivo a Antoinemu Bosteelsovým, se podařilo v roce 1997 přijít s novinkou, která se hned uchytila. „Několik let jsme si pohrávali s myšlenkou na několikazrné pivo, které se kdysi v této oblasti vařilo,“ říká Antoine Bosteels. „V té době jsme našli v místním muzeu v Dendermonde starý dokument, který popisoval právě takové pivo: psalo se v něm o pivu, které obsahovalo kromě ječmene také pšenici a oves. A to ve formě sesladované i surové. Po několika letech zkoušení a hledání optimální receptury jsme mohli konečně představit své pivo světu. A protože používáme tři druhy sladu a starý dokument pocházel z kláštera Karmelitánek, nazvali jsme ho Tripel Karmeliet.“ Zvláštní je na pivu i jeho etiketa, kterou navrhl Antoine sám a která zachycuje Karmelitánky při sklizni úrody.
A co si o tomto pivu myslí Michael Jackson, guru pivní žurnalistiky? „Je to velice dobře vybalancované pivo s krásně hustou až krémovou pěnou. Barva je zlato-bronzová. Pšenice dává pivu lehké tělo a příchuť po sladkém citronu, oves pak smetanovou pěnu. Všechny ingredience dohromady dávají kořeněnou až medicinální suchost.“
Kasteel Bier
Zásupce produkce pivovaru Van Honsebrouck ve městě Ingelmunster v provincii Západní Vlámsko se na etiketě honosí vyobrazením vodního zámku z roku 1736, který se v tomto městě nachází. Dříve býval sídlem vlámských knížat, dnes je zámek v majetku pivovaru. Bohužel jeho levé křídlo bylo před několika lety poničeno požárem.
Kasteel Bier je pivo svrchního kvašení, obsahující neuvěřitelných 11 % alkoholu. Používaný chmel je Kent Goldings, kvasinky jsou vlastní. Podle degustační komise specializovaného serveru Světpiva.cz se jedná o vyvážené pivo, které je na svůj vysoký obsah alkoholu lehké v chuti a zajímavě plné. V příchutích lze vystopovat skořici, doznívání je velmi alkoholové.
Hoegaarden
Vlajková loď pivovaru Hoegaarden, která určila standard pro belgická pšeničná piva. Používá se 45 % nesladované pšenice a 55 % sladovaného ječmene. Je to lehce zakalené pivo, ochucené semeny koriandru a suchou kůrou pomeranče. Podle Lorenza Daboveho, italského specialisty na belgická piva, má Hoegaarden sladko-kyselou chuť s ovocnými tóny a je ideálním pivem pro letní měsíce. Nalévat by se mělo do speciální sklenice s tlustým sklem šestiúhelníkového tvaru. Kdo si tvar neumí představit, může si zajít do restaurace Potrefená Husa, kde se Hoegaarden prodává na čepu.
Duchesse de Bourgogne
Jedná se o pivo z nabídky pivovaru Verhaege z městečka Vichte. Obsah alkoholu je 6,2 %. Vaří se z načervenalého sladu a aromatického chmele s nízkou hořkostí. Po proběhlém prvním a druhém kvašení se Burgundská vévodkyně nechává dozrát v dubovém sudu po calvados po dobu 18 měsíců. Poté se blenduje s mladým pivem starým osm měsíců.
Duchesse de Bourgogne se vyznačuje zajímavým souzněním sladkých ovocných tónů a příjemně osvěžující kyselostí v doznívání.
Název piva připomíná dobu, kdy byly Flandry pod vládou vévody Burgundského, a vzdává hold vévodkyni Marii Burgundské, známé to zastánkyni vlámského lidu, která zemřela tragicky v pětadvaceti letech při ranní vyjížďce na koni v lesích v okolí města Wynendall.
Chimay Blue
Chimay Blue Caps je společně s jediným produktem pivovaru Orval, pivem stejného jména, nejžádanějším pivem z kategorie trapistických klášterních speciálů.
Bylo uvedeno na trh v roce 1948 jako vánoční speciál. Jeho vzrůstající obliba vedla k celoroční výrobě a Chimay Blue se brzy stalo vedoucím pivem výrobní řady opatství. S obsahem alkoholu 9 % je nejsilnější ze všech tří piv.
Je to aromatické, živé pivo svrchního kvašení, středně sladké se štiplavějším náznakem tymiánu. Doznívání je kořeněné po vonném dřevu a muškátu. Výborně se hodí k sýrům Chimay. Podle hodnocení degustační skupiny Světpiva.cz je to opravdový zázrak, který jako jeden z mála získal hodnocení 2 na stupnici 1-9 (1 = nejlepší). Většina hodnotitelů se shodla, že převládá vyrovnaná karamelová a ovocná chuť a suché vinné tóny.
Doporučená teplota podávání je 10-12 °C, dá se ale pít jak studené, tak i při pokojové teplotě. Podává se nejlépe ve speciální široké sklenici ve tvaru kalichu.
Skladovat piva Chimay je nejvhodnější ve vertikální poloze, aby kvasinky zůstaly na dně lahve, při teplotě 10-12°C, v suchu a ve tmě. Pokud pivo necháte uskladněno po dobu pěti let, vyvine se zajímavé aroma portského vína.
Pokud vás toto pivo zaujalo a neodradí vás ne zrovna lidová cena, pak vězte, že kvůli němu nemusíte až do Belgie. Sice ho zatím nenajdete v supermarketech, ale díky distributorovi je šance, že se brzo objeví někde poblíž vašeho oblíbeného obchůdku s delikatesami. Více informací na www.gamex.cz.
Belle-Vue
Král mezi ovocnými pivy nejen pro svůj výstav, který činí 200 tisíc hl za rok, ale hlavně pro svou chuť.
Základ piva tvoří lambik, spontánně kvašené pivo, které používá 36 % surové pšenice. Přidávají se tři kilogramy koriandru na 100 hl piva. Pro ovocné kvašení se vybírá tři až čtyři měsíce starý (nebo spíše mladý) lambik, do kterého se přidává 20 kilogramů belgických višní na hektolitr piva. Ovocné kvašení probíhá po dobu devíti měsíců. Během této doby se do sudu zeshora dávají větvičky, které rozruší vrstvu višní a může tak dojít k úniku oxidu uhličitého vzniklého při ovocném kvašení.
Belle-Vue je příjemně trpké, osvěžující a chuťově dobře vyvážené. Naše degustační komise mu přidělila hodnocení 3 na stupnici 1 až 9, kde pivo za 1 vaří jen Bůh, 5 znamená dobře pitelné pivo a 9 hrozí možnou zdravotní komplikací.
Kromě klasického krieku se vyrábí Kriek Extra, sladší verze určená na export. Poslední je Kriek Primeur, což je obdoba beaujolais u vína. Jedná se o první pivo stočené po proběhlém ovocném kvašení. Zajímavostí je, že každý rok se používá nová etiketa.
Pokud byste někdy chtěli ochutnat ovocné pivo, s klidným svědomím mohu doporučit právě Belle-Vue. Je to nejlepší startovací bod při objevování této neprávem opomíjené rodiny zajímavých pivních kategorií.
Rodenbach Grand Cru
Belgie je bohatá na pivní speciály, vyspělou pivní kulturu, pestrou historii i současnost. Prostě zde najdete vše, co má nějaký vztah k pivu. Kromě pivních kategorií,které jinde na světě nenajdete, jako je například lambik, jsou to i pivovary, které jsou ojedinělé jak v rámci Belgie, tak vlastně v celosvětovém měřítku.
Výmluvným příkladem je pivovar Rodenbach. Nachází se v městě Roeselare v západní části Belgie. Zajímavý je hned z několika důvodů:
- jako jediný na světě používá kvasnice svrchního a mléčného kvašení zároveň;
- v celém areálu pivovaru je 294 sudů různé velikosti (od 120 hl po 650 hl), ve kterých pivo zraje až tři roky (Rodenbach Grand Cru);
- má jedno z nejhezčích návštěvnických center, které kde můžete najít. Můžete povečeřet s výhledem na efektně nasvícenou řadu sudů, zhlédnout film o historii pivovaru v moderním kinosále nebo ochutnat dvě místní piva u nádherného baru: jsou to buď Rodenbach Grand Cru, který je tvořen tříletým pivem, nebo Rodenbach, který obsahuje jen čtvrtinu „starého“ piva. Obě jsou pak filtrována a pasterována.
Výstav pivovaru činí 65 tisíc hl za rok, ale kapacita je vyšší – 220 tisíc hl. Čtyři druhy sladů odebírají od tří dodavatelů, vodu čerpají z vlastní studny, při chmelovaru používají chmel ve formě pelet. Kvasnice používají vlastní. Jde o směs až 15 různých kmenů kvasnic jak svrchního, tak mléčného kvašení. První kvašení trvá týden (mléčné nastupuje po 3-4 dnech, což je důsledek snížení teploty), druhá fermentace trvá čtyři týdny a probíhá v horizontálních tancích.
Na otázku, jak dlouho můžeme jejich pivo skladovat, říká s šibalským úsměvem vrchní sládek pivovaru Rudi Ghequire: „Pivo garantujeme rok. Mohli bychom i více, ale pak by ho nikdo nekupoval. Chceme, aby ho lidé vypili do tří měsíců od lahvování.“
Pivovar, který byl v roce 1989 začleněn do rodiny většího konkurenta, pivovaru Palm, by mohl vařit až třikrát tolik piva, než je stávající výstav. Rudi Ghequire má na to své vysvětlení: „Jsme úze zaměřený pivovar. Zkoušeli jsme využít naše pivo Rodenbach jako základ pro ovocně ochucené pivo, ale nesetkalo se to s pochopením. V posledních letech se ale pokles výstavu zastavil, naopak můžeme pozorovat zlepšení. Navíc máme pro letošní rok připraveny nové etikety a balení. Prezentace, které jsme udělali v našem městě pro mládež, měly fantastický ohlas.“ Nezbývá než doufat, že pivo, které Michael Jackson řadí mezi Top 10 piv na světě, čeká jen lepší a lepší budoucnost. Byla by škoda, kdyby takovýto klenot světového pivovarnictví zmizel z jeho mapy.
XX Bitter
Někdy být nejlepší neznamená být nutně největší. Stačí mít odhodlání, chuť tvrdě pracovat a to, co dělám, dělat s láskou. To je případ dvou dlouholetých kamarádů na život a na smrt z malého městečka Wevelgem. Guido Devos a Nino Bacelle se znají od dětství, chutnají jim podobná piva a snad i na život mají podobný názor. A když se vezme v potaz, že bratr Nina vlastní velkoobchod s nápoji, kde oba tráví spoustu času degustací piv a následnou diskusí, není se co divit, že zbývá jen kousek k tomu, aby začali společně pivo i vařit.
Vaří sice jen dva víkendy v měsíci, víc jim rodinné a pracovní záležitosti nedovolí (a to ještě v pronajatém, archaicky vypadajícím pivovárku), ale to jim nebrání, aby ročně navařili 600 hektolitrů pěti druhů piv. Dá se říci, že všechna jsou všeobecně dobře pitelná. Jedno je ale přeci jen o několik tříd výše: pivo XX Bitter.
Jak už samotné jméno naznačuje, jedná se o pivo výrazné hořkosti. A to takové, že jen při prvním setkání tohoto piva a vašich čichových buněk vás napadne, že musíte zezelenat. Velice výrazné, ale stále příjemné chmelové aroma, které se line z nalité sklenice, dozajista vyvolá zájem. Hořkost, která dosahuje 65 jednotek IBU (mezinárodní jednotka hořkosti; plzeňský typ piva jich má v průměru kolem třiceti), pochází ze dvou druhů chmele: Brewers Gold, který se používá na začátku chmelovaru, a Hallertau, který se přidává na konci. Používají se zásadně celé chmelové šišky.
Pivo XX Bitter patří obsahem alkoholu 6,2 % ke spíše silnějším. Je to nefiltrovaný a nepasterovaný živý produkt, druhé kvašení probíhá v lahvi. Trvanlivost je báječných pět let! Takže není kam spěchat. Najděte si na něj chvilku, ono na vás rádo počká. A ještě vám dopřeje nezapomenutelný zážitek.
