Uhnout požadavkům autodopravců by nebylo perspektivní
Zdánlivě okrajový problém odstavení těžkých kamionů v nejhorší páteční dopravní špičce vehnal premiéra Mirka Topolánka do úzké soutěsky. Na její jedné straně se tyčí koaliční smlouva, která slibuje omezení jízd kamionů ve víkendových špičkách. Na druhé pak vozová hradba z kamionů, jejichž blokádou silnic a dálnic pohrozili autodopravci. Topolánek obratným manévrováním tuto hrozbu dvakrát odvrátil, posílil však naděje autodopravců, že nakonec bude po jejich. Silnou zbraní odchodu z kolice na podporu smlouvy však pohrozil i ministr životního prostředí Martin Bursík.
Uměním uklidnit a zároveň nic neslíbit se Topolánek blýskl i po poslední schůzce s autodopravci, když prohlásil: „Nedohodli jsme se na tom, že by vláda přestala pracovat na návrhu, pro který dala ministru Řebíčkovi mandát.“ Ministr dopravy Aleš Řebíček by proto měl dál připravovat víkendová omezení, která na své schůzi vzala na vědomí vláda. Autodopravcům to v této podobě nepřipadlo natolik horké. A přišli s návrhem, že místo předpokládaného povinného odstavení vozidel v pátek mezi patnáctou a osmnáctou hodinou přestanou předjíždět. Narazili však opět na Bursíka, který je nekompromisní: „Omezení jízdy kamionů o víkendech znamená, že nebudou jezdit, nikoli že nebudou předjíždět.“
Zkušební let
Topolánkovi v nezáviděníhodné situaci nevědomky podala ruku napůl odtržená zelená poslankyně Věra Jakubková. Ta totiž pro nadcházející sněmovní jednání připravila samostatnou verzi víkendového řešení odstávek kamionů. Opírá se o starší návrh, nalezený kdesi v archivech ministerstva dopravy – není to tedy žádný produkt zeleného radikalismu. Za stále se vyhrocující situace však už takto může působit. Topolánek si se svým rozhodnutím jistě rád počká, jak bude sólový let Jakubkové ve sněmovně přijat. A dle toho si bude moci namixovat recept, jak ze svízelné situace.
Nicméně jistý příslib už přepravcům dal: zavedení takzvaných množstevních slev na mýtném. Dle představ generálního tajemníka sdružení ČESMAD Bohemia Martina Špryňara by to byl způsob, jak podpořit české autodopravce v tvrdé zahraniční konkurenci. Nárok na slevu by samozřejmě museli mít všichni přepravci. U domácích by však byla mnohem větší naděje, že překročí limit, od něhož by se slevy poskytovaly. Autodopravci však nechtějí ani slyšet o tom, že by za slevu na mýtném prodali páteční přestávku, proti níž usilovně bojují.
Krize systému
Autodopravcům lze věřit, že jim současný ekonomický vývoj včetně tvrdé ceny za pohonné hmoty způsobil problémy. Změkčování podmínek, které může být pro některé z malých autodopravců jedinou nadějí na záchranu, však může zahnat do úzkých celý systém.
Už teď panuje na trhu velká nerovnováha, protože dopravce na silnici zaplatí za použití infrastruktury jedenapůlkrát méně než při přepravě stejného množství na železnici. Přitom v současné době je zpoplatněno pouze 1200 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, což činí méně než dvě procenta silniční sítě. Přitom vlaky platí za každý z 9600 kilometrů železničních tratí. Stejně nespravedlivý je poměr státních výdajů dvě ku jedné ve prospěch silnic vůči železnici.
Za přetížené silnice tedy nemohou autodopravci, ale nastavený systém. Uhýbat autodopravcům, kteří mají problémy, by však znamenalo krizi systému dále prohlubovat.
Rukojmími jsou občané
Pře o páteční odpoledne má své kořeny v nerovnováze mezi využíváním železniční a silniční sítě. Občané vyjíždějící na víkendy by neměli být rukojmími za špatná předchozí rozhodnutí politiků. V současnosti se dá neúnosná situace v pátečních špičkách řešit jen restrikcí. Do budoucna lepším rozvrstvením dopravy mezi silnici a železnici a zejména důrazem na lepší využívání zdrojů v místě, které nepotřebuje dopravu na dlouhé vzdálenosti.
Zůstat v pátek odpoledne nadále rukojmími kamionů si dle průzkumu STEM nepřeje 84 procent občanů. Autodopravci argumentují velkým počtem problémů, které jim tříhodinovou přestávkou vzniknou. Všechny jsou řešitelné. Pravidelný páteční dopravní kolaps není řešitelný jinak než omezením. Pokud se při něm leckdy doprava na dlouhé minuty zastaví, platí to pro všechny – lidi spěchající z práce, víkendové chalupáře i kamiony.
Souvislosti
Za přepravu stejného množství zboží na železnici vybere stát jedenapůlkrát víc než na silnici.
Zpoplatněny jsou pouhá dvě procenta silniční sítě.
Na železnici se vybírá za každý z 9600 kilometrů tratí.
Státní výdaje jsou v poměru dvě ku jedné ve prospěch silnice
