Ministerstvo chce rozšířit těžbu hnědého uhlí
Nový ministr průmyslu a obchodu = nová aktualizace státní energetické koncepce. Pravidlo, které se v resortu průmyslu a obchodu dodržuje již několik ministerských cyklů, platí i dnes.
Šéf úřadu Vladimír Tošovský představil minulý týden vlastní energetickou koncepci. Ta by měla udat vývoj v sektoru až do roku 2050 a kromě jiného zachovat Česko jako nezávislého producenta elektřiny i v dalších desetiletích. Překvapivé není, z jakých zdrojů chce ministerstvo své plány naplnit. Stejně jako v předchozích dokumentech se i v tom novém hovoří o zachování českého vyváženého energetického mixu. Toho lze dosáhnout především maximálním využitím tuzemských zdrojů hnědého i černého uhlí a uranu, investicemi do úspor a podporou obnovitelných zdrojů, jako třeba spalování biomasy.
Jenže na rozdíl od svých předchůdců je Tošovský mnohem odvážnější, když natvrdo navrhuje prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí, které platí od roku 1991. V předchozích koncepcích jejich autoři sice tvrdili, že využití zásob hnědého uhlí je pro českou energetiku životně důležité, tím ale jejich odvaha vypořádat se s problémem prolomení limitů, které zaměstnávají laickou i odbornou veřejnost několik let, skončila. Většinou se zodpovědnosti nad rozřešením tohoto problému zbavili nic neříkajícím doporučením: zahájit na téma prolomení limitů vážnou odbornou diskusi.
Ministr Tošovský chce návrh na zrušení limitů předložit v nejbližších týdnech vládě. Limity doposud udávají, kam až se může nerost dobývat. Jenže v příštích letech měl začít objem vytěženého uhlí klesat, velká část dolů by se pak utlumila kolem roku 2020. Prolomení limitů by však otevřelo těžbě cestu, a to hlavně společnosti Czech Coal, která vlastní doly na Mostecku. Ta má za hranicemi limitů 750 milionů tun hnědého uhlí. Problém je, že část zásob je pod obcemi Horní Jiřetín a Černice. Vedení obcí proti Tošovského koncepci ostře vystoupilo a považuje ji za nesmyslnou. Proti zrušení limitů je i ministerstvo životního prostředí a ekologické organizace. Jenže, jak vyplývá z koncepce, pokud se limity nezruší, mohou za pár let nastat velké problémy s nedostatkem hnědého uhlí. Především u tepláren, které zásobují miliony domácností. I proto koncepce navrhuje, aby na vytěžené hnědé uhlí měli přednostně právo právě teplárny.
Patrně kvůli diskusi o zrušení územních limitů poněkud zapadly další body energetické koncepce. Ta totiž počítá s tím, že podíl jaderné energetiky na celkové výrobě proudu vzroste ze současných patnácti na 25 procent v roce 2050. To znamená nejen výstavbu dvou nových bloků v Temelíně, ale i dalších jaderných zdrojů. „S ohledem na postupný nárůst podílu jaderné energetiky ve výrobě elektřiny je žádoucí zvrátit poklesový trend domácí produkce uranového koncentrátu. V rámci zajištění dlouhodobého pokračování těžby uranu je zapotřebí provést rozsáhlý geologický průzkum a důkladné posouzení ekonomické výhodnosti, respektive reálnosti těžby v případě investic ze strany státu,“ uvádí se v materiálu. Jinými slovy, pokud to podmínky dovolí, rozšíříme těžbu uranu. Koncepce rovněž navrhuje zvážit, zda se Česku nevyplatí postavit závod na výrobu jaderného paliva. Za zmínku stojí i to, že dokument obsahuje požadavek, aby všechny nové plynové elektrárny měly buď svůj zásobník, nebo potřebnou zásobu u někoho smluvně dohodnutou. Což by mělo posílit energetickou bezpečnost země pro případ, že by se opakovalo přerušení dodávek plynu z Ruska jako letos v lednu.
Ještě než začne koncepce platit, musí ji schválit úřednická vláda premiéra Fischera, včetně již zmíněného zrušení územních limitů. Zda tak učiní v době, kdy se musí zabývat akutnějšími problémy, jako jsou třeba bortící se státní finance, není jisté. Za několik měsíců jsou navíc v Česku parlamentní volby, po kterých do čela resortu průmyslu a obchodu usedne nový ministr, který může mít na vývoj české energetiky jiný názor. Tudíž připraví i novou energetickou koncepci. Otázkou zůstává, zda na českou energetiku, kde panují tržní podmínky, má podobná koncepce, připomínající spíše plánování pětiletek před rokem 1989, nějaký zásadní vliv.
