M z d y
Česká národní banka tvrdě pracuje na prosazení své představy, že průměrná hrubá měsíční mzda by se v příštím roce neměla reálně zvýšit. Jejími prvními spojenci se stali podnikatelé.
Ve svém optimálním scénáři vývoje ekonomiky v roce 1999 centrální banka počítá s dalším poklesem úrokové míry, vzestupem investic a exportu a jen s velmi mírným růstem nominální mzdy, který by neměl překročit odhadovanou asi sedmiprocentní inflaci. Pokud by se tyto představy naplnily, obnova hospodářského růstu by neměla prohlubovat deficit zahraničního obchodu, jak jsme toho byli svědky v letech 1995 až 1996. Stabilnější hospodářská situace by zároveň podle představ ČNB přilákala tolik potřebné zahraniční investice.
K navrženému státnímu rozpočtu na rok 1999 zaujala ČNB navenek shovívavý postoj, ale ve skutečnosti s ním spokojena být nemůže. Návrh totiž vychází z makroekonomického rámce, v němž se počítá se zvýšením objemu mezd a platů o asi 8,3 procenta, s průměrnou roční mírou inflace kolem 6,9 procenta a s poklesem zaměstnanosti, což v souhrnném výsledku nutně dává znatelný růst průměrné mzdy v národním hospodářství. Zaměstnanci v rozpočtové a příspěvkové sféře ostatně již mají závazný slib nárůs-tu průměrné nominální mzdy o 12,4 procenta, což vysoce přesahuje uvažovanou inflaci.
Obavy měnového strážce však formálně vzbuzují především požadavky odborů, které operují s vyšším odhadem inflace a počátkem podzimu se upnuly na jedenáctiprocentní nárůst mezd. Ostatně proč ne, když odbory z rozpočtové a příspěvkové sféry si vysoký mzdový přírůstek vymohly. Protože sociálnědemokratická vláda ve své funkci člena tripartity zatím selhává a nesnaží se vyjednat se zaměstnavateli a zaměstnanci mírnější mzdový vývoj, chopil se iniciativy guvernér ČNB Josef Tošovský a sám vyslal k odborářům doporučení, aby se mírnili.
Nezůstal však pouze u tohoto kroku. Minulý týden se mu podařilo získat pro svou mzdovou vizi podnikatelské kruhy. Na schůzce s prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Somrem se obě strany shodly na nutnosti jen mírného mzdového vzestupu. „Dobrou variantou je nulový reálný nárůst, který by kopíroval inflaci, řekl po jednáních Zdeněk Somr. Ze schůzky vzešlo i smírčí gesto vůči odborům, když podnikatelé ústy Somra prohlásili, že nebudou usilovat o pevné ukotvení mezd na nějakém inflačním odhadu a že jsou ochotni jednat v závislosti na reálném vývoji v příštím roce o případném přehodnocení kolektivních smluv jak směrem k vyšším, tak ale i k nižším mzdám.
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve třetím čtvrtletí letošního roku 11 482 korun, a byla tak o 962 korun, respektive o 9,2 procenta vyšší než ve stejném období loni. Mzdový nárůst přitom byl výrazně větší v podnikatelské (o 10,9 procenta na 11 962 korun) než v nepodnikatelské sféře (o tři procenta na 9844 korun). V důsledku meziročního zvýšení spotřebitelských cen v prvním až třetím čtvrtletí o průměrných 11,8 procenta se však reálná mzda propadla v tomto období celkově o 2,5 procenta, z toho v podnikatelské o mírných 0,3 a v nepodnikatelské sféře o výrazných 10,6 procenta.
Kdybychom vzali za základ letošní průměrnou mzdu ve třetím čtvrtletí a doporučený mzdový přírůstek pro příští rok ze strany ČNB o maximálně sedm procent, dosáhla by průměrná mzda ve třetím čtvrtletí příštího roku přibližně 12 300 korun. Při inflaci odhadované centrální bankou rovněž na sedm procent by se však reálná mzda v zásadě nezměnila.
