Totální výprodej

23. 7. 2002

Na skladě je atraktivní zboží za příjemné ceny

Přesně takové počty má John C. Malone rád. Britská kabelová společnost Telewest Communications se zmítá v dluzích, takže se americký kabelový magnát velkoryse nabídl, že její dluhy odkoupí - po 40 centech za dolar. Stav evropského mediálního trhu je takový, že někteří majitelé obligací Maloneovu nabídku zvažují. Naposledy chtěla jeho Liberty Media ke svým jedenácti procentům obligací firmy Telewest přikoupit dalších dvacet. Proč? Aby je Malone mohl převést na akcie a přidat k pětadvaceti procentům, které už v Telewestu vlastní. Firmu by tak ovládl. Malone doufá, že potom se mu podaří donutit NTL, dalšího churavějícího britského kabelového operátora, aby se s Telewestem sloučil. Tím by vytvořil mocnějšího soupeře pro skupinu British Sky Broadcasting, kterou má pod křídly Rupert Murdoch.
Malone ovšem rozhodně není jediným supem, který číhá na evropském mediálním trhu na svou příležitost. Na rozprodej nebo převzetí je zralý nevídaný počet vysílacích a kabelových společností i placených televizí. A některá z těchto aktiv jsou obzvlášť atraktivní. Mnohé kabelové společnosti - zejména v Británii a v Německu - investovaly miliardy dolarů do zdokonalení systémů, aby mohly svým zákazníkům poskytovat vedle televizních také telefonní a datové služby. Ovšem příliš se při tom zadlužily a teď se tyto firmy nebo jejich věřitelé zoufale snaží prodávat aktiva téměř za jakoukoli cenu. “Pro ty, kdo nakupují levně a prodávají draho, je právě teď situace ideální,” říká Wolfgang Bock, ředitel mediální sekce pro Evropu v Mercer Management Consulting. Jeho tvrzení je možná příliš optimistické. Některé z transakcí by mohly být z rozličných důvodů ošemetné. Avšak hráči s plnou kapsou a odvahou riskovat mají nespočet příležitostí.
V Paříži by mohly akutní finanční potíže přinutit Vivendi Universal k prodeji mediálních aktiv, jako je například největší provozovatel placené televize na evropském kontinentu Canal+. Vivendi, která usiluje o snížení devatenáctimiliardového dluhu, už prodala svou skandinávskou placenou televizi norské telekomunikační firmě Telenor. Prodělečného podnikání v pay-TV se pokouší zbavit rovněž Itálii, kde chce prodat Murdochovi televizní stanice Telepiù. V Mnichově zase krach KirchMedia uvolnil filmotéku ovládanou magnátem Leem Kirchem i jeho televizní skupinu ProSiebenSat.1 Media, která společně s Bertelsmannovou RTL dominuje německému trhu komerčních televizí. Očekává se rovněž, že Bertelsmann prodá své vydavatelství odborných a vědeckých knih a časopisů BertelsmannSpringer.
Zájemci se již řadí do fronty. O trosky rozpadlého Kirchova impéria už projevilo zájem přes padesát firem. Vyskytují se mezi nimi především menší regionální hráči, jako například německý vydavatel novin a časopisů Axel Springer. Je však nepravděpodobné, že by menší společnosti dokázaly v krátké době sehnat potřebné finance. Takže volné pole mají ti, kteří to dokážou - tedy zejména Malone a Murdoch. Je sice pravda, že Malone už utopil přes dvě miliardy dolarů v problémových firmách, jako je například nizozemský provozovatel kabelové televize United Pan-Europe Communications. Podobně i Murdochova BSkyB nedávno odepsala investice ve výši 1,4 miliardy dolarů, které proudily do Kirchovy placené televize. Ovšem kapsy těchto magnátů jsou dostatečně hluboké, aby takové ztráty ustáli. Navíc jsou oba známi tím, že si na svou kořist umí trpělivě počkat. “Jsme dlouhodobí investoři,” nechal se Malone nedávno slyšet na konferenci investorů Liberty Media. “A co se zdálo být levné, bude ještě levnější - tím víc, čím déle si počkáme.” Malone disponuje téměř třemi miliardami dolarů v hotovosti a další miliardy má v obligacích.
Pro Murdocha je největším lákadlem ProSieben, která by ho konečně dostala do silné pozice na německém trhu. Transakce by mohla být uzavřena během několika týdnů. KirchMedia procházejí restrukturalizací a věřitelé se urputně snaží najít kupce, než mediální společnost dále ztratí na hodnotě. “Očekáváme rozsáhlou konsolidaci,” říká Tarak Ben-Ammar, který sídlí v Paříži a zastupuje Murdocha v kontinentální Evropě.
Ve Velké Británii se věci rozhýbaly v květnu se zavedením nové legislativy, jež umožnila cizincům vstup do soukromých britských televizních společností. Nejpravděpodobnějšími terči jsou pro ně zřejmě Granada Media a menší Carlton Communications. Oba podniky jsou relativně zdravé, ale jsou považovány za příliš malé, aby mohly dál existovat samostatně. Kdyby došlo k jejich fúzi, získaly by kontrolní balík v největší britské komerční vysílací síti ITV. Proto v půlce června přiletěl do Londýna prezident americké mediální společnosti Viacom. Chtěl se seznámit s potenciálními akvizicemi, i když zasvěcené zdroje tvrdí, že se Viacom nerozhýbe k jednání dříve než v příštím roce.
Pokud je konsolidace nevyhnutelná, ještě to neznamená, že proběhne rychle. Jelikož se mnohé ze subjektů na prodej nacházejí v tíživé situaci, jsou potenciální kupci obezřetní. Například Murdochova News Corporation prý snižuje svoji původní jedenapůlmiliardovou nabídku za Telepiù, protože měla potíže se získáním podpory pro takovou transakci. Murdoch chce Telepiù spojit s další prodělečnou italskou skupinou působící v oblasti placené televize, Stream, kde má padesátiprocentní podíl. Ovšem chtěl by, aby polovinu fúzované společnosti financovali externí investoři.
Podobně se jako překážka ukázalo zamotané účetnictví skupiny Kirch. Tým poradců, účetních a zaměstnanců firmy se společnými silami snaží udělat z chaosu pořádek. Jeden ze členů týmu se však vyjádřil, že je nemožné odhalit všechny problémy. “Nedostatek transparentnosti byl zkrátka příliš velký.”
Strach ze skrytých závazků už odradil i takové zájemce, jako je Bertelsmann. Německý mediální gigant touží po expanzi a může si ji i dovolit. Ale Bertelsmann už zvážil a zamítl koupi KirchPayTV, jediné významné placené televize v Německu. Zdroje blízké vrcholovému vedení uvádějí, že firmu nezajímají ani aktiva Vivendi. Jejich struktura je příliš spletitá, a navíc si Bertelsmann myslí, že Vivendi by mělo jít s cenou ještě o něco níže.
Další potenciální kupci musí udržet při životě své vlastní mediální operace. “V současné situaci spousta z nich jednoduše nemá volné finanční prostředky, které by ke koupi dalšího majetku potřebovali,” říká Adam Bird, který stojí v čele evropské sekce mediálního poradenství v Booz, Allen & Hamilton. Vezměme si například AOL Time Warner, který kdysi doufal, že se stane významným hráčem na evropském kabelovém trhu. Je zatížen dluhy ve výši 30 miliard dolarů a jeho akcie letos klesly o 59 procent. Nedávno vydal sedm miliard dolarů, aby od Bertelsmanna odkoupil zpět padesátiprocentní podíl v AOL Europe, žádné další větší evropské akvizice si už nemůže dovolit. Bude se tedy muset spokojit s nákupy zaměřenými na specifické segmenty trhu, jak to nedávno udělal v případě kontrolního balíku německé televizní stanice Viva Media. Převod tohoto hudebního kanálu v hodnotě 50 milionů dolarů nyní čeká na schválení regulátorů.
Problémem zůstává také nacionalismus. Ačkoli většina evropských vlád uvolnila omezení na zahraniční vlastnictví, některé si své hranice stále pečlivě střeží. Například ve Francii může podíl zahraničního vlastnictví v televizní stanici dosahovat maximálně dvaceti procent. “Francie bude až ta poslední, nejposlednější země, kde budou kdy cizinci vítáni,” lamentuje Murdochův agent Ben-Ammar. Ovšem velcí hráči, jako Malone a Murdoch, mohou lovit exkluzivní mediální majetek i v jiných vodách. “Mají peníze, schopnosti i vysoké ambice,” říká Bock z Merceru. Nebude to poprvé, kdy se giganti zřejmě ještě více rozrostou.