Lepší politika a zmenšující se obchodní deficit...
Celý podtitul:
Lepší politika a zmenšující se obchodní deficit – plus záchytné body z historie – mluví pro umírněný optimismus
Předpovídání vývoje akciového trhu je riskantní hra. V říjnu 2008, když akciový index Standard & Poor’s 500 byl na hodnotě 940 bodů, jsem na svém blogu Economics Unbound oznámil, že některé své peníze přesouvám zpátky do cenných papírů. Tehdy jsem napsal: „Dokonce i když ekonomika bude ještě chvíli (včetně dneška!) klesat, připadá mi, že toto je vhodný čas k investování.“ Po tomto nešťastném prohlášení šel trh do vývrtky a 9. března skončil na pouhých 677 bodech. Ceny akcií, upravené s ohledem na inflaci, spadly na úrovně roku 1995, čímž se smazaly výnosy za téměř patnáct let. Mnozí investoři si říkali, proč si s tím vůbec lámali hlavu. Avšak teď, když jsou ceny akcií 20 procent nad minimem, jsem ochotný si tipnout, že bylo dosaženo dna. Důvody pro umírněný optimismus: lepší politika, drobné příznaky hospodářského oživení a pocit, že už jsme ztlumili ránu historických proporcí. Vadou je vytrvale vysoká nezaměstnanost. Jaké jsou argumenty pro to, že toto zotavení nevyjde brzy do ztracena? Od dosažení nejnižší úrovně Federální rezervní systém a ministerstvo financí oznámily plány nasypat do finančních trhů nejméně dva biliony dolarů. To je hodně i na tak velkou ekonomiku, jako je americká. „Nemyslím, že někdo vyskakuje do výšky a říká ,mise splněna‘,“ prohlašuje Ethan Harris, který ve společnosti Barclays Capital spolušéfuje divizi pro americkou ekonomiku. „Hlavní rozdíl je ale v tom, že politika zasáhla plnou silou.“
MENŠÍ ZRANITELNOST
Mezitím se v ekonomice objevily nesmělé signály, že se vrací k životu. Například 25. března statistický úřad oznámil, že nové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, například počítačů, vzrostly v únoru o 3,4 procenta, což je první přírůstek za sedm měsíců. Stejně významné je to, že se obchodní deficit v lednu snížil na roční míru 430 miliard dolarů, tedy tři procenta hrubého domácího produktu. To je o dvě procenta méně než před rokem. Protože se obchodní deficit snižuje, USA si na financování dovozu musejí půjčovat méně od Číny i odjinud. To na druhé straně znamená, že se finanční trhy Ameriky stávají méně zranitelnými vůči zmatku v jiných částech světa.
Dějiny rovněž nabízejí záchytné body pro budoucnost. Dobrá zpráva: podle ekonomů Carmen M. Reinhartové z Marylandské univerzity a Kennetha S. Rogoffa z Harvardovy univerzity měla průměrná finanční krize za následek reálný pokles cen akcií o 55 procent. Kdyby se teď propad cen amerických akcií zastavil, je to téměř přesně ta úroveň, kam bychom klesli, což by odpovídalo zkušenosti. Špatná zpráva z dějin: propad amerických akcií trvá jen 17 měsíců, kdežto většina poklesů cen akcií spuštěných finančními krizemi trvá tři roky nebo déle. „Nemyslím, že bychom mohli čerpat přílišné povzbuzení z faktu, že index S&P 500 dosáhl typického pádu 55 procent tak rychle,“ tvrdí Rogoff.
Hodně věcí by se pořád ještě mohlo pokazit. Náhlá insolventnost několika vlád ve východní Evropě či jinde by mohla zadusit optimismus investorů. Problémem je rovněž nezaměstnanost v USA. Podle Reinhartové a Rogoffa typická finanční krize zvedne nezaměstnanost během pěti let zhruba o sedm procentních bodů. Bude-li pro USA platit tento vzor tentokrát, míra nezaměstnanosti by se zvyšovala až do roku 2012 a nakonec by dosáhla dvanácti procent. Kdyby bylo tolik lidí bez práce, firmy by se obtížně snažily dosahovat slušných zisků.
Akcie by určitě mohlo postihnout další zhoupnutí dolů. Avšak navzdory kolapsu, který máme za sebou, a nepopiratelným problémům, jež máme před sebou, toto by mohla být ta chvíle, kdy trh zahájí svůj další nepřerušovaný vzestup.
***
/popisek pod foto na s. 26 vlevo/
MANDEL O EKONOMICE
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl
