Nový český zákon o daních z příjmů lze uvítat, měl by však více odrážet realitu EU
V dubnu 2008 otevřelo Ministerstvo financí ČR veřejnou diskusi k návrhům druhé fáze daňové reformy. Návrhy a náměty v ní obsažené by měly platit od roku 2010. Za hlavní cíl reformy daňového systému od roku 2010 ministerstvo financí deklaruje snížení administrativní zátěže pro poplatníky a státní správu. Tento cíl je také především specifikován jako maximální zjednodušování legislativy. V reformním balíčku se mimo jiné navrhuje nahrazení současného zákona o daních z příjmů novým, který by měl logičtěji strukturovaný text a byl přehlednější a srozumitelnější. Je však tento na první pohled pozitivní návrh ministerstva financí optimálním řešením pro českou podnikatelskou sféru?
Návrh Evropské komise
Každý nový daňový zákon nastavuje pravidla na relativně dlouhou dobu. Současný zákon o daních z příjmů platí od 1. ledna 1993. Pokud nový zákon nabude účinnosti od 1. ledna 2010, je třeba předpokládat, že by měl být používán minimálně dalších sedmnáct let. Kdyby daň z příjmů byla nadále ryze českou záležitostí, je třeba projekt nového zákona podpořit. Již v roce 2004 však začaly práce na evropském projektu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB). Ke konci roku 2007 začal tento projekt získávat jasnější obrysy. Evropská komise publikovala tři pracovní materiály, které konkrétně zpracovávají návrh CCCTB a obsahují obdobné detaily jako věcný návrh nového zákona o daních z příjmů publikovaný Ministerstvem financí ČR. Dle pracovního programu Evropské komise na rok 2008 by měl být ve třetím čtvrtletí 2008 (pravděpodobně v září) předložen zpracovaný legislativní návrh k CCCTB ve formě konceptu směrnice Evropského společenství (ES). A přibližně ve stejné době by mělo ministerstvo financí dokončit paragrafové znění nového zákona o daních z příjmů. Očekává se, že legislativní návrh k CCCTB bude projednáván jeden až dva roky. A mimo jiné bude jedním ze stěžejních témat českého předsednictví Evropské unii. Dokončení projektu se plánuje zhruba v roce 2011. To znamená, že například od roku 2012 by mohla směrnice ES k CCCTB platit. Dnes není zcela jasné, zda a které státy návrh Evropské komise podpoří. Je však jisté, že projekt je již ve fázi, kdy dříve či později budeme mít novou evropskou směrnici k CCCTB. Ta bude v podstatě představovat evropský zákon o daních z příjmů právnických osob upravující i procesní ustanovení vážící se k CCCTB. Také tento evropský projekt si klade za hlavní cíl zjednodušení daňových předpisů a snížení administrativních nákladů na plnění daňových povinností a správu daně.
Bez návaznosti
Na základě bohulibého cíle snižování administrativní zátěže a zjednodušování legislativy může tedy v České republice začátkem druhého desetiletí 21. století nastat situace, za níž budeme mít nový český zákon o daních z příjmů a jejich novou evropskou úpravu (a novou českou a evropskou procesní úpravu). Obě normy se mohou výrazně lišit a zvýšit náročnost zjišťování daňového hospodářského výsledku. Může například nastat situace, za níž bude český daňový systém nadále pracovat s individuálními daňovými odpisy pořízených aktiv a ten evropský bude založen na společném odepisování aktiv v takzvaném poolu. A navíc by oba systémy mohly pracovat s jinou definicí odepisovaného majetku, který nelze okamžitě promítnout do nákladů. Dalším rozdílem může být daňové ošetření nákladů na zaměstnance (evropský systém předpokládá jejich plnou daňovou uznatelnost včetně odměn členů statutárních orgánů, pokud představují zdanitelný příjem zaměstnance dle národní legislativy) či na reprezentaci (evropský sytém předpokládá daňovou uznatelnost 50 procent nákladů na ni) a podobně. Oba legislativní počiny budou sledovat stejný cíl snížení administrativní zátěže poplatníků a daňové správy. Přesto je téměř jisté, že dvoje nová pravidla budou výrazně více zatěžovat poplatníky i daňovou správu než současný zákon o daních z příjmů. V návrhu věcného řešení nové úpravy daně z příjmů ministerstvo financí sice konstatuje, že při přípravě nového zákona o daních z příjmů bude pozorně sledovat vývoj harmonizačních snah ES v oblasti přímých daní, ale nenavrhuje žádnou návaznost na evropskou úpravu.
Otázka načasování
Je třeba si klást otázku, zda za uvedených okolností jsou práce na novém českém zákonu o daních z příjmů a související procesní úpravě správně načasovány. Případně, zda by daňové poplatníky méně nezatěžovalo pracovat například o dva roky déle se současným zákonem o daních z příjmů, ale posléze mít jeho českou úpravu, která již vychází z evropské, či ji úplně přebírá.
O projektu CCCTB se předpokládá, že bude normou, kterou si budou moci pro plnění svých daňových povinností poplatníci zvolit. To znamená, že evropské společnosti či jejich skupiny se budou moci dobrovolně přihlásit ke zdanění za použití CCCTB nebo v něm pokračovat dle národní legislativy. Mnoho evropských expertů nesouhlasí s touto možností dobrovolné volby zdanění dle CCCTB či národní legislativy. Pokud v konečné verzi směrnice k CCCTB bude tato dobrovolnost zachována, lze předpokládat, že půjde o dočasné opatření pro určité přechodné období. Již v roce 2007 Evropská komise publikovala materiál (CCCTB/WP/053), ve kterém konstatuje, že experti se spíše kloní k názoru, že by zdaňování dle CCCTB mělo být povinné pro všechny společnosti či specificky definovaný jejich okruh v rámci EU. Evropská komise zatím navrhuje dobrovolnost zdanění dle CCCTB. Připouští však také, že členské státy mohou rozšířit začlenění CCCTB i na národní úroveň. To předpokládá zrušení domácí legislativy v oblasti daně z příjmů právnických osob.
Vyšší zátěž
Podnikatelé v EU obecně podporují projekt CCCTB. Uvědomují si však zátěž, kterou v počátečním anebo v přechodném období bude znamenat vypořádání se se dvěma daňovými systémy v každé zemi (investice do IT systému, paralelní výpočty daní dle CCCTB a domácích pravidel, vedení dvojího daňového účetnictví, náklady na školení zaměstnanců a externí konzultanty a podobně). Také daňová správa si uvědomuje vyšší náklady na dva paralelně platné daňové systémy - dvojí metodické vedení, jazyková bariéra, vzdělávání pracovníků a tak dále. Lze tedy předpokládat, že kvůli masivním administrativním nákladům vyvolaným dvěma systémy daní budou podnikatelé i daňové správy směřovat ke společnému řešení. Tím objektivně může být pouze větší provázanost evropské a národní legislativy v oblasti daně z příjmů. Dobrovolná volba domácích či CCCTB pravidel proto bude zřejmě pouze dočasná a minimálně musí nastat výrazné sjednocení obou systémů. Pokud přímo nebude úplně nahrazen domácí systém zdanění právnických osob CCCTB.
S ohledem na uvedené je tedy iniciativa ministerstva financí v oblasti nového zákona o daních z příjmů sice chvályhodná, ale měla by více odrážet evropskou realitu. A věnovat se ve větší míře vzájemnému propojování návrhů české a evropské legislativy v oblasti daní z příjmů. Diskutovat by se také mělo o možnosti převzetí evropské legislativy zdanění příjmů právnických osob do českého daňového systému.
Souvislosti
Nový český zákon o daních z příjmů nabude účinnosti od 1. ledna 2010.
Hlavním cílem reformy daňového systému od roku 2010 je snížení administrativní zátěže pro poplatníky a státní správu.
V roce 2004 začaly práce na evropském projektu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB).
Ke konci roku 2007 začal tento projekt získávat jasnější obrysy.
Evropská komise publikovala tři pracovní materiály, které konkrétně zpracovávají návrh CCCTB.
Obsahují obdobné detaily jako věcný návrh nového českého zákona o daních z příjmů.
Dle pracovního programu Evropské komise na rok 2008 by měl být ve třetím čtvrtletí 2008 předložen zpracovaný legislativní návrh k CCCTB.
Přibližně ve stejné době by mělo Ministerstvo financí ČR dokončit paragrafové znění nového zákona o daních z příjmů.
Legislativní návrh k CCCTB by měl být projednáván jeden až dva roky.
Dokončení projektu se plánuje zhruba v roce 2011.
Situace
Může nastat, že budeme mít nový český zákon o daních z příjmů a jejich novou evropskou úpravu.
Oba legislativní počiny budou sledovat stejný cíl snížení administrativní zátěže poplatníků a daňové správy.
Je téměř jisté, že dvoje nová pravidla budou výrazně více zatěžovat poplatníky i daňovou správu než současný zákon o daních z příjmů.
Je třeba si klást otázku, zda jsou práce na novém českém zákonu o daních z příjmů a související procesní úpravě správně načasovány.
Ministerstvo financí by mělo věnovat větší pozornost vzájemnému propojování návrhů české a evropské legislativy v oblasti daní z příjmů.
