Schwarzenberg stále nepřivedl americký think tank, TOP 09 zakládá vlastní „mozkovnu“ Topaz
Je to právě rok, co ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg avizoval příchod amerického think tanku do Prahy. „Otevření pobočky v Česku se blíží. Potřebujeme tu přednášející osobnosti ze zahraničí, ne se jen bavit mezi sebou, s nadhledem, který jde od Bílých Karpat k Šumavě,“ prohlašoval loni v listopadu. S omezeným nadhledem si ale v Česku zřejmě budeme muset dál vystačit. TOP 09 se vydává vlastní cestou a zakládá nový think tank Topaz. Název není odvozený od minerálu, který v tvrdosti předčí už jen korund a diamant. Má se číst jako TOP od A do Z.
„Topaz je reakce na to, že nic konkrétnějšího se dosud nepodařilo vymyslet,“ vysvětluje místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Na nedávném stranickém sněmu představil Topaz jako realističtější cestu než napojení na institut se zvučným jménem. Předběžná jednání TOP 09 s americkým Aspen Institute, která proběhla už před rokem, totiž nevyústila v dohodu. „Spolupráce s americkým think tankem není nastavená. Po dvou letech činnosti TOP 09 jsme chtěli představit něco, co jsme schopni udělat sami,“ říká Ženíšek. Předpokládá, že občanské sdružení Topaz vznikne s příchodem Nového roku.
Chytřejší straníci za cizí peníze
Čas nečeká. V příštím roce budou krajské a senátní volby a Topaz jako ideová platforma strany, nápomocná vzdělávání straníků, má na ně kandidáty „topky“ dobře připravit. Letos strana na duchovní rozvoj svých členů věnuje dva miliony korun. „Stejnou částku vzhledem k volbám plánujeme také na příští rok,“ uvádí místopředseda Ženíšek. Cílem ovšem je, aby sdružení Topaz bylo finančně soběstačné a nezatěžovalo rozpočet TOP 09. „Další zdroje systému vzdělávání by měly přicházet ze soukromé sféry, z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, chceme spolupracovat s nadacemi a využívat norské fondy,“ vyjmenovává Ženíšek vyhlédnuté donátory.
Školení stranických kádrů tedy budou hradit daňoví poplatníci? „Pokud jsem zmínil ministerstvo školství, je to jeden z možných zdrojů, kde se můžeme zaměřit na programy vybízející ke vzdělání jako takovému,“ tvrdí Ženíšek. Jak dodává, aktuální to bude tehdy, až Topaz bude jakousi továrnou na myšlenky, akademií pro koncepční debatu o celospolečenských tématech svázanou s TOP 09. „Nedokážu odhadnout, jaká bude podoba Topazu. To se ukáže v příštím roce, až se ustanoví,“ řekl místopředseda „topky“ v rozhovoru pro týdeník Euro. V projevu na královéhradeckém sněmu jasně prohlásil, že jádrem činnosti nového občanského sdružení bude pokračování současných vzdělávacích aktivit. Semináře pro straníky si nyní TOP 09 objednává takzvaně na klíč a jejich účastníci musejí určitou částku zaplatit.
Z Norska moc nekápne
Při zamýšleném financování Topazu z různých zdrojů se Ženíšek odvolává na jiné akademie, které využívají veřejných zdrojů. Je to skutečně běžné? Na ministerstvu školství vědí pouze o dvou případech. O podporu se přihlásily Masarykova demokratická akademie ovládaná ČSSD a „dítě“ Ivana Langra CEVRO. Masarykova akademie předložila projekt nazvaný Bez občanů stát skomírá: Kompetentní a angažovaný občan jako záruka demokracie. „Hodnocení zatím neproběhlo, tudíž není rozhodnuto, zda dotaci dostanou,“ uvádí Hynek Jordán z tiskového oddělení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Připomíná, že o dotace z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost může požádat jakýkoli vzdělávací subjekt, o dotace na další nebo celoživotní vzdělávání občanů se mohou ucházet také občanská sdružení.
Druhý zájemce CEVRO se hlásilo o eurodotace z takzvaných globálních grantů nasměrovaných do jednotlivých regionů. „Peníze rozdělují příslušným vzdělávacím zařízením kraje. CEVRO se přihlásilo se třemi projekty, ale neuspělo ani v jednom případě,“ upřesňuje mluvčí MŠMT. S nepochopením se Langrovo sdružení setkalo v Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji.
Jaké šance má Topaz u takzvaných norských fondů, kde se chce o peníze rovněž ucházet? První místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek na rozdíl od svého stranického kolegy tuší, že minimální. „Je snaha zamezit duplicitě se strukturálními fondy Evropské unie, které oblast vzdělávání významně podporují. Čili z norských fondů to spíše nebývá,“ uvádí Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí, které je v Česku garantem norských fondů. Připomíná, že pro období 2004 až 2009 jsou peníze vyčerpané a další etapa na roky 2009 až 2014 se stále připravuje. „Počítá se s programem pro nevládní neziskové organizace, nicméně se obávám, že vzdělávání straníků podporované nebude,“ poznamenává Jakob. Granty půjdou například na projekty zaměřené na snižování nebezpečných látek v ovzduší, rovné příležitosti žen a mužů, spolupráci ve výzkumu či rekonstrukci kulturních památek.
Sobotkova všemu otevřená Cesta
Alternativy k důchodové, daňové a zdravotnické reformě i k boji proti korupci chce v příštích dnech představit levicovější Cesta – Centrum pro sociálně tržní ekonomiku a otevřenou demokracii. Think tank, za nímž stojí předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a politolog Jiří Pehe, vznikl letos v lednu. V jeho poradním sboru je filozof Václav Bělohradský, politolog Karel Barša, sociologové Tereza Stöckelová a Jan Keller. Cesta má podle Sobotky oslovit každého, kdo se obává, že neregulovaný globální kapitalismus může zásadně ohrozit západní demokracii. Tato obava zatím ovšem neoslovila moc sponzorů.
„Organizace se teprve rozjíždí. Máme ideu, jak se obrátit na grantové instituce doma i v zahraničí, ale jsem na všechno sám,“ říká jediný zaměstnanec Vít Klepárník. Cesta na svém webu poukazuje na neprůhlednost či sporné financování většiny domácích pravicových think tanků a za sebe slibuje transparentnost. „Začátkem roku budeme mít finanční zprávu,“ slibuje Klepárník. Prozatím prozradil, že vstupní dar dvě stě tisíc korun poskytl europoslanec Libor Rouček (ČSSD). Asi deset tisíc korun věnoval novému institutu blíže nejmenovaný podnikatel, který má blízko k levici. Říjnovou konferenci Cesty o financování politických stran sponzorovalo šest firem – Agel, Agrofert, Eurovia, PPF, Skanska a Veolia. „Už se na nás snesla kritika, že naše ideové cíle jsou v konfliktu s chováním těchto firem. Adresně jsme přitom peníze použili na určitou akci,“ brání se výtkám Klepárník.
Klausův CEP bez dotací
Zatímco liberálně-levicová Cesta a konzervativní Topaz se při svém financování nechtějí vyhýbat veřejným prostředkům, pro CEP – Centrum pro ekonomiku a politiku, které v roce 1998 založil Václav Klaus, jsou nepřijatelné. „Snažíme se šířit myšlenky liberální, co nejmenšího státu a co nejmenších státních zásahů a daní. Systematicky se tudíž bráníme využívat veřejné prostředky a nehlásíme se do různých grantových systémů,“ tvrdí ředitel CEP Jan Skopeček. Institut žije z předplatného a darů od občanů. „Zdráháme se říct, kdo jsou naši donátoři, aby nám je naši konkurenti nepřebrali,“ vysvětluje Skopeček. CEP zdaleka není sám, kdo nezveřejňuje údaje o svém hospodaření. Poslední výroční zpráva na jeho webu je z roku 2008, kdy příjmy tvořily necelé tři miliony korun. Výdaje byly zhruba o sedm set tisíc vyšší. Majetek se tedy snížil na 11,8 milionu korun. „Struktura příjmů a výdajů se rok od roku příliš neliší,“ poznamenává ředitel CEP.
Liberálně-konzervativní akademie CEVRO původně vznikla pro vzdělávání občanských demokratů. Pátý rok už nabízí také vysokoškolské studium u své dcery CEVRO Institut. Dlouhodobými partnery občanského sdružení, jehož správní radě předsedá Ivan Langer, jsou dvě německé nadace. Brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury ve výroční zprávě z roku 2006 (čerstvější nezveřejnilo) přiznává příjmy jedenáct milionů korun, z toho sedm milionů tvořily dotace. Činnost podpořily mimo jiné ministerstva kultury a zahraničních věcí, město Brno a Jihomoravský kraj. Masarykova demokratická akademie sídlící v Lidovém domě mluví o přeměně na moderní think tank. Plány ovšem brzdí nedostatek finančních prostředků.
Co má živit Topaz
- soukromé zdroje
- ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- nadace
- norské fondy
