I když je v Maďarsku v kurzu silné národní cítění, netýká se to národní měny. Většina obyvatelstva i samospráv je zadlužena v zahraničních měnách, hlavně ve švýcarském franku, který v poslední době posiluje na rekordní hodnoty.
Maďaři dávali v minulosti přednost cizím měnám hlavně kvůli vysokým úrokovým sazbám, které drží maďarská národní banka. Například kolem roku 2000 se úvěry ve forintech úročily více než dvaceti procenty, zatímco půjčka ve francích byla k mání pouze za čtyři procenta.
Většina z 1,25 milionu maďarských občanů, kteří jsou zadluženi v devizách, si půjčila ještě před vypuknutím světové ekonomické krize, kdy frank stál mezi 145 a 170 forinty. Začátkem tohoto měsíce ale kurz alpské měny překročil ani v katastrofických scénářích nepředvídatelnou hranici 250 forintů.
Podle scénáře maďarské centrální banky při kurzu 230 až 240 forintů za frank nastává hromadná neschopnost placení měsíčních splátek. Není divu, vždyť za tři roky se průměrná měsíční splátka osmimilionového úvěru nominovaného ve francích zvýšila z 60 tisíc forintů na současných 110 tisíc forintů.
Poslední oficiální údaje z konce prvního čtvrtletí uvádějí podíl nesplácených úvěrů u obyvatel 13,9 procenta, konkrétně u hypoték to bylo jedenáct procent. Nutno však dodat, že v té době se kurz pohyboval kolem úrovně 200 až 210 forintů. Jak poznamenal ekonomický deník Napi Gazdaság, současný vývoj vyvolá vážné sociální problémy. Podle čerstvé zprávy maďarského statistického úřadu žije v desetimilionové zemi až 3,7 milionu lidí na hranici nebo pod hranicí životního minima.
Vláda sice od poloviny srpna nabízí spolu s bankami tříletou fixaci kurzu na úrovni 180 forintů/CHF (po uplynutí lhůty se ale naakumulovaný kurzový rozdíl musí splatit), pro mnohé už ale nejspíš bude pozdě. Neúnosné měsíční splátky samozřejmě brzdí i maloobchodní obrat a mohou také o několik desetin procent zpomalit už tak chabý ekonomický růst Maďarska.
