Pionýrský projekt těžby ropy v Arktidě postihl sled problémů už během necelého půlroku existence. Výpadky proudu, úniky plynu či pracovní úrazy vyvolávají pochybnosti, zda těžba z ložiska Goliat v Barentsově moři, což je nejseverněji položená lokalita, kde se ropa těží, není až příliš ambiciózní.
Ropné pole Goliat zahájilo těžbu letos v březnu po dvou letech zpoždění. Od té doby se objevila hned celá řada problémů. Naposledy před dvěma týdny, kdy došlo k výpadku elektrického proudu a desítky pracovníků musely být evakuovány.
Produkce ropy, kterou zajišťuje italský gigant Eni, od té doby stojí. Za poslední tři měsíce je to již podruhé. Goliat, který se nachází asi 85 kilometrů severozápadně od norského města Hammerfest, postihlo od března 13 různých incidentů a nehod, uvádí server Newsinenglish.no. „Průběžně se objevují znepokojivé informace o opakovaných chybách a mnoha incidentech na Goliatu,“ potvrzuje deníku Wall Street Journal norská ministryně práce Anniken Hauglieová.
Na plošině několikrát unikal plyn, nedávný výpadek proudu nebyl prvním, z generátoru elektrické energie dokonce vycházel kouř. Na konci června zase došlo k vážnému zranění pracovníka, kterého zasáhlo ocelové lano. Odbory si již předtím stěžovaly, že bezpečnost pracovníků na Goliatu není dostatečná. Norské úřady nyní požadují po Eni, aby problémy s bezpečností vyřešila, jinak se těžba z Goliatu neobnoví. A někteří zaměstnanci po nedávné evakuaci hrozí, že se na plošinu již nevrátí.
„Od prvního dne je celý projekt skandální,“ lamentoval agentuře Bloomberg Owe Ingemann Waltherzoee, sekretář odborové organizace v ropném průmyslu. „Arktické oblasti jsou zranitelné. Potřebujeme zde dobré a příkladné projekty. Doufal jsem, že takovým projektem je Goliat. To se bohužel nenaplnilo.“
V Severním moři těžba ropy upadá. Číňané po ní přesto prahnou. Čtěte:
Čína vládne těžbě ropy v Severním moři
„Není neobvyklé, že v počátcích se objevují problémy,“ oponuje Andreas Wulff, mluvčí Eni Norway, která má dosud podporu norské vlády. „Problémy nesouvisí se zvláštními podmínkami v Barentsově moři,“ odmítá Wulff názor, že situace na Goliatu ukazuje na vysokou obtížnost těžby v arktických oblastech.
Goliat není žádný trpaslík – ze všech norských polí v červenci vyprodukoval čtvrté největší množství ropy. Je z 65 procent vlastněn Eni, zbylý podíl patří norskému státnímu podniku Statoil. Celkový objem zásob ložiska se odhaduje na 180 milionů barelů, zahájení těžby si vyžádalo náklady ve výši 47 miliard norských korun (137 miliard korun). Aby zařízení snížilo emise škodlivých plynů, čerpá elektrickou energii z norských hydroelektráren. Energie je přiváděna podmořským kabelem.
Norsko zkoumá možnosti další těžby, která by nahradila upadající produkci v Severním moři, a arktická oblast je jednou z nich. Statoil nebo švédská společnost Lundin Petroleum hledají v oblasti další ložiska, což stěží naruší problémy na Goliatu, které jsou dle odborníků spíše specifické pro daný projekt. Norská vláda nicméně nedávno po tlaku ekologů zrušila projekty u Lofotských ostrovů, jižněji pod Barentsovým mořem, jenž je podle Statoilu klíčovou oblastí pro budoucnost norského ropného sektoru.
Čtěte dále:
Co zmůže Aljaška bez ropy? Záchranu mají přinést technologie
Ani Venezuela, ani Arábie. Nejvíce ropy se má nacházet v USA
OECD: Nejlépe se žije v Norsku, Česko na 21. místě
