Tristní situace na poli mezinárodní přepravy, jež by se dala označit za krizi, se dotýká i hračkářského průmyslu. Velká část hraček se totiž vyrábí v Číně, odkud putuje po moři do zbytku světa. To se však nyní kvůli astronomickým cenám za dopravu ukazuje být jako poměrně zásadní problém.
„Přeprava běžného kontejneru, v němž se vozí právě i hračky, na trase mezi Šanghají a Rotterdamem vyjde podle agentury Bloomberg na 10 522 dolarů, což je o 547 procent víc, než kolik činí průměr pro tuto část roku za uplynulých pět let,“ vypočítává hlavní ekonom společnosti Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.
Aktuální stav je natolik vážný, že někteří prodejci museli přikročit až k pozastavení jejich importu: „Zkušení profesionálové hračkářského byznysu za posledních 40 let podle svých slov nepamatují tak náročnou situaci, jaké branže čelí právě teď. Například britský hračkářský obchod The Entertainer už musel zastavit dovoz velkých plyšových medvědů z Číny jednoduše proto, že přeprava enormně zdražila. Za dvojnásobek dřívější ceny by velcí „teddy bearové“ byli prakticky neprodejní.“
Kontejnery počínaje, nedostatkem námořníků konče
Prvotní příčina současné krize v mezinárodní přepravě je zřejmá, rozhodně ale není tou jedinou. Existují i další faktory, častokrát na ni navázané, které přispěly k takto neúměrně vysokým cenám za námořní kontejnery.
Například dobrá výkonnost čínského exportu ve druhé polovině loňského roku, jenž zemi dopomohl k tomu, že se jako jediná z vyspělých ekonomik dočkala růstu právě i v covidovém roce 2020. Ten podle dřívějších odhadů dosáhl hranice 2,6 procenta. Vyšší zájem o čínský export současně znamenal i vyšší poptávku tamních vývozců po námořních kontejnerech, což šlo přirozeně ruku v ruce s nárůstem jejich ceny. Vše se navíc odehrálo jen chvíli poté, co světoví producenti kontejnerů utlumili jejich výrobu, neboť se domnívali, že počáteční útlum v globální přepravě bude mít o něco delšího trvání.
Svoji roli ale sehrává také nedostatek lodí a kvalifikovaného personálu, respektive námořníků. Ti byli nejprve nuceni trávit na moři dlouhé měsíce nad rámec své „pracovní doby“ kvůli tomu, že jim zkrátka téměř žádný přístav nechtěl z obav o další šíření nákazy umožnit vylodění na pevninu. Nyní se námořníci vylodit smějí, ovšem v mnoha případech pouze tací, kteří již byli očkováni. Což je další problém – neboť v podstatě polovina pracovníků rejdařského průmyslu pochází z rozvojových zemí, kde je přístup k vakcínám stále omezený.
Tunel, který nekončí
Aby toho nebylo málo, některé čínské přístavy musely opětovně omezit kapacitu, jelikož se v jejich okolí začal virus znovu rychle šířit. Týká se to i Yantianu, který se nachází jen kousek od bezmála 13milionového Šen-čenu.
„Jeden z největších přístavů v Číně se v podstatě na téměř tři měsíce uzavřel,“ sdělil serveru BBC Nils Haupt, šéf komunikace známé rejdařské společnosti Hapag-Lloyd. „Pár kotvišť je v provozu, to však ani zdaleka nestačí.“
Některé společnosti začaly, respektive byly nuceny začít na místo Yantianu využívat jiné přístavy v okolí – mimo jiné i nedaleký Hongkong. Protože ale takový nápad dostalo až příliš mnoho z nich, tvoří se nyní fronty i tam.
Návrat k normálu, který byl pozdržen třeba i březnovou blokádou Suezského průplavu, v jehož důsledku se spousta přepravců rovněž dostala do značného skluzu, se tak opět odkládá: „Už jsme začínali vidět světlo na konci tunelu. Pak jsme se ale bohužel dostali do této nelichotivé situace v Yantianu.“
V hračkářství online netáhne
Najde se ale přinejmenším ještě jeden důvod, kvůli němuž budou muset rodiče v příštích týdnech a měsících sáhnout hlouběji do kapsy, pokud budou chtít udělat svým ratolestem radost z něčeho na hraní. Může za to povaha celého hračkářského průmyslu.
„Lidé po celém světě jsou nyní, když se kamenné obchody otevřely, ochotni utrácet více. To v případě hraček platí dvojnásob, neboť při nákupu hračky hraje zásadní roli návštěva hračkářství s dítětem, které si často vybírá hračku přímo v obchodě. Internetový prodej dítěti takový zážitek pochopitelně zprostředkovat nemůže, takže online prodej hraček v uplynulém pandemickém roce a čtvrt ani vzdáleně nekompenzoval propad tržeb z kamenného prodeje,“ vysvětlil Kovanda, podle kterého Češi každoročně za hračky utratí 10 miliard korun.
„Loni však byla celková útrata výrazně slabší. A letos se to tuzemští kupující snaží dohnat – podobně jako lidé v jiných zemích,“ uzavřel ekonom s tím, že tlak na zdražování hraček v Česku „jen tak neodezní“.
