Ve výrobě hodinek bylo odnepaměti nejlepší Švýcarsko. Alespoň dle pověsti, kterou si tato alpská země v minulosti ve světě vydobyla. Faktem ovšem je, že také my, Češi, patříme v tomto ohledu k naprosté špičce. Dokládá to jak dlouhá tradice sahající až do 19. století, tak i počet tuzemských firem, jež v daném oboru působí.
Jednou z těch nejmladších je malý novoměstský výrobce Bohematic, který v roce 2018 založil podnikatel Josef Zajíček. Jeho jméno je důvěrně známé, byť je pravdou, že mnoho lidí si jej nejspíš automaticky spojí s poněkud jiným odvětvím, a sice sektorem automotive. Devětačtyřicetiletý Zajíček je vlastníkem mosteckého autodromu a zakladatelem společnosti Benet, předního evropského dodavatele exteriérových automobilových dílů. V ní už nepůsobí, zato má dvě jiné firmy zabývající se podobným byznysem. To mu nicméně tak úplně nestačilo.
„Řadu let jsem se snažil vybudovat takový ucelený řetězec – od designu přes prototypovou dílnu, výrobu plastů, konstrukci, lakování až po montáž -, abych měl vše po jednou střechou,“ vypráví Zajíček. „Jenže právě to v sektoru automotive dost dobře nejde. Vždycky totiž budete jen takovým „otrokem“ automobilek, malým subdodavatelem, který jim má vyrobit super kvalitní součástky za málo peněz a který se musí zdržet jakéhokoliv komentáře.“
Firma má aktuálně v nabídce tři modely hodinek. Díky vysoké míře kustomizace si však zákazník může jejich návrh přizpůsobit tak, jak se zamlouvá jemu. Zdroj: BohematicAby naplnil své dávné předsevzetí, rozhodl se vrhnout do zcela jiného odvětví. Nejprve však musel přijít na to do jakého. „Firma Bohematic vznikla vlastně tak trochu náhodou,“ pokračuje. „Považuji se za patriota, a tak jsem přemýšlel, co hezkého a tradičního se u nás vyrábí a co by mě zajímalo. A když mi pak žena jednou k Vánocům koupila hodinky značky Prim, které se po půlroce paradoxně rozbily, začal jsem se o tu firmu trochu více zajímat.“ Následně Zajíček zjistil, že je známý novoměstský výrobce shodou okolností na prodej, a tak se jej rozhodl koupit. Na poslední chvíli ovšem z obchodu sešlo.
Že by jeho „námluvy“ se zástupci společnosti Elton hodinářská, která za značkou Prim stojí, přišly kompletně vniveč, se každopádně říct nedá: „Během našeho jednání jsem se seznámil s jejich designérem Michalem Froňkem, který mi po čase zavolal s tím, že z Primu odchází řada klíčových lidí, jelikož se neztotožňovali s novým vedením. No a tak jsme se s nimi sešli a po půldenní debatě vznikl nápad, že bychom mohli společně založit zbrusu novou hodinářskou firmu.“
Nové Město nad Metují jako Mekka českého hodinářství
Značka Bohematic začala svoji historii psát v roce 2018. Zajímavá na tom všem je především skutečnost, že se firma usídlila jen několik set málo metrů vzdušnou čarou od Eltonu, jehož fabrika se nachází na druhé straně desetitisícového Nového Města nad Metují. Tím tak stvrdila jeho pověst jakési Mekky českého hodinářského průmyslu, neboť kromě těchto dvou společností zde působí například i rodinná firma JVD a pár dalších výrobců.
Prvních šest měsíců existence jejich nového podniku využili Zajíček a spol. ke shánění potřebné techniky a rekonstrukci zakoupených prostor. První náramkové hodinky pyšnící se logotypem Bohematic pak světu představili loni v červnu, tedy v době, která podobným aktivitám příliš nenahrávala.
„Faktem je, že nám covid způsobil celkem velké problémy. Neměli jsme žádnou kamennou prodejnu ani prostředníky, náš byznys plán byl postaven na tom, že – když to trochu přeženu – musíme klepat lidem na dveře a osobně jim ukazovat pravé české hodinky. Musíme lidem vysvětlit, kdo jsme. Musíme jim povědět náš příběh, říct jim, proč jsme vznikli, jak se ty hodinky vyrábějí a proč by za ně měli utratit tolik peněz,“ vypráví.
Firemní eventy a veletrhy, na kterých se novoměstská hodinářská značka chtěla prezentovat, se konat nemohly, a tak muselo vedení Bohematicu navázat spolupráci s několika tuzemskými prodejci, kteří se stali prostředníkem mezi firmou a koncovým zákazníkem. Od listopadu pak bude mít Zajíčkova firma dokonce svůj vlastní kamenný obchod, a sice v samém centru Prahy v Maiselově ulici.
Covid jejich podnikání ovlivnil ale i jinak. Zatímco dříve trvalo dodání nových součástek zpravidla jen několik málo dní, po vypuknutí koronakrize chodily třeba i s dvouměsíčním zpožděním. Ne všechny totiž pocházejí výhradně z Česka - ačkoliv značka, například už jen svým názvem, klade na tuzemský průmysl obrovský důraz, faktem je, že samotné strojky jsou švýcarské. To však rozhodně není, čistě z kvalitativního pohledu, nijak na škodu.
Dokládá to ostatně i cena. Hodinky Bohematic začínají na sto tisících korun, přičemž pokud se zákazník vydá cestou kustomizace, kterou firma ráda nabízí, snadno se vyšplhá ještě o dost výš: „Míra individualizace se může celkem dost lišit. Naprostá většina lidí tuto možnost využívá a chce do výrobního procesu nějak zasáhnout. Může jít o nějaké základní úpravy – ať už co se týče barvy nebo konkrétních doplňků -, které si mohou zvolit prostřednictvím formuláře na našem webu, či úpravy speciální, více sofistikované. Nedávno jsme tu například měli zákazníka, který si vyžádal hodinky z damaškové oceli. Jejich výroba nám kvůli covidu trvala asi čtyři až pět měsíců.“
Obvykle to však v Bohematicu stíhají dřív. V případě základních úprav jsou hodinky hotovy za měsíc s tím, že zhruba dva týdny zabere jejich výroba a dalších 14 dní následné testování. Žádné zařízení totiž neopustí fabriku, dokud se pracovníci nepřesvědčí, že vše funguje přesně tak, jak by mělo.
Letos by zde chtěli vyrobit zhruba 200 až 250 kusů, příští rok mají v plánu atakovat hranici čtyř set. „Jedná se o množství, které se v České republice dá bez problému prodat. Je každopádně potřeba, abychom naši značku dostali k lidem co možná nejvíce. Když si před rokem někdo řekl, že chce pravé české manufakturní hodinky, automaticky šel po „primkách“. My se teď snažíme o to, aby začal uvažovat i o značce Bohematic,“ míní Zajíček.
Zachování stoleté tradice
Než se jeho firma na trhu pevně usadí, ještě nějaký čas uběhne. Toho si je Zajíček velmi dobře vědom. Stejné to bude i z hlediska finančních, respektive ekonomických výsledků podniku: „Nebýt covidu, dostali bychom se do zisku během tří let, teď se ale jako realističtější jeví, že budeme ziskoví o dva roky později. Počáteční investice do výrobního zařízení a marketingu byly poměrně velké, každopádně věřím, že za rok za dva se nám to začne pomalu vracet.“
Pomoci by měla hlasitá propagace, ke které se značka v posledních měsících uchyluje. S hodinkami Bohematic se mohli lidé seznámit například na pražském Designbloku, jenž probíhal během října. K vidění jsou ale dokonce i na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji. Novoměstská firma se na ní prezentuje speciálně navrženými hodinkami, které jsou pozlacené a jejichž logo zdobí sokol, národní symbol Spojených arabských emirátů. Rozšíření působnosti do zahraničí nicméně zatím není na pořadu dne.
„S kolegy jsme se shodli na tom, že minimálně první dva roky se budeme soustředit výhradně na Česko, pak připadá v úvahu expanze na Slovensko a teprve pak budeme přemýšlet o tom, co podnikneme dále,“ říká majitel Bohematicu s tím, že nejdřív je nutné disponovat dostatečně širokým portfoliem.
Když značka vloni vstoupila na trh, nabízela pouze jediný model, a sice hodinky Minor. Ty mají být poctou slavnému československému automobilu Aero Minor Sport a jezdcům, kteří s ním v roce 1949 vyhráli ve své třídě čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans. Nyní už mají tři, přičemž za hranice tuzemska se chtějí vydat ve chvíli, kdy se budou moci pochlubit pěti základními modely.
„Ke všem našim hodinkám se váže určitý příběh, který pojednává o něčem, co se nám v minulosti v naší zemi povedlo, a který se my snažíme do jeho návrhu zakomponovat,“ objasňuje původní myšlenku, jež stojí za vznikem značky Bohematic, Zajíček.
Aktuálně stihnou v Bohematic vyrobit mezi 200 až 250 kusy hodinek ročně. V budoucnu by se však chtěli dostat až na čtyři stovky. Zdroj: BohematicSamotné hodinky nejsou každopádně jedinou věcí, pomocí které se firma snaží zdůrazňovat historický odkaz českého průmyslnictví. Také jejich výroba připomíná časy a způsoby, od nichž se řada ostatních podniků – zejména těch sázejících na sériovou produkci – již dávno odklonila.
„Výroba našich hodinek vypadá tak, že nakoupíme polotovar, který ručně vložíme do svěráku, a následně jej začneme pilníkem začišťovat a ostřit jeho hrany. Postupujeme tak proto, že samotná fréza by si s tím neporadila. Některé postupy jsou tedy stejné jako před sto lety,“ uzavírá zakladatel Bohematicu.
