Ve Svobodných Hamrech se pohřbívalo
Ne každý turnaj je míněný jako vážná soutěž. Memoriál filmového režiséra Jana Bonaventury aneb Bóňův šlajs, který se koná od roku 2000 vždy na sklonku sezony ve Svobodných Hamrech, je toho důkazem.
Dobrá nálada je na Bóňově šlajsu důležitější než odevzdané výsledky. Turnaj obvykle mívá specifickou choreografii, zúčastnění hráči musí dodržet předepsaná oblečení. Letošní ročník byl laděn do morbidna, vše se odehrávalo v pohřebních róbách.
Na cestu od klubovny k prvnímu odpališti hrála golfistům do pochodu funebrácká kapela. Úvodní drive byl zkomplikován podmínkou odehrání rány s rozběhem na délku dvou holí. Nešťastníci, kteří měli v bagu dlouhá lovítka na utopené míčky, se museli rozbíhat na délku dvou roztažených lovítek, což se dalo málem kvalifikovat jako vytrvalostní běh. Dále se již pokračovalo poklidně ve dvojicích systémem Texas scramble, z každé rány si dvojice vybrala výhodněji ležící míč, z tohoto místa hráči hráli další rány, opět si vybrali lepší míč a takto pokračovali až do jamky.
Nejnižším výsledkem devítijamkového turnaje byly tři rány nad par. O ceny se ovšem losovalo, takže umístění nemělo na nic vliv. Na závěr obdržel každý účastník úmrtní list Bóňova šlajsu 2003 a svůj smutek nad právě zesnulým turnajem mohl zapít černým pivem.
