Menu Zavřít

Tradiční souboje by české politice prospěly

26. 5. 2006
Autor: Euro.cz

Manažeři by urážku od Ratha řešili jinak než Macek

FIN25

Kdybyste byli na místě Miroslava Macka, řešili byste urážku od Davida Ratha stejným způsobem?

  • ano 24,4 %
  • ne 68, 5 %
  • nevím, nemám názor 7,1 %

Sobota 20. května vstoupila do dějin české politiky a do dějin České stomatologické komory. Někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek, jenž moderoval sněm zubařů, se rozhodl, že si musí vyřídit „soukromou věc“ s ministrem zdravotnictví Davidem Rathem.. Ten v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že se Macek oženil jen pro peníze. Macek mu prostřednictvím médií vzkázal, že si to s ním při nejbližší příležitosti vyřídí. A tou bylo právě jednání stomatologů, na němž Macek Rathovi uštědřil pohlavek. Řešili by účastníci Manažerského barometru danou situaci stejně? Více než 68 procent respondentů pravidelné ankety by jako Miroslav Macek nepostupovali. Reakce první v řadě upozorňuje, jak nešťastná je celá kauza: „Stomatologové se asi zbláznili, když si tam Macka pozvali. Jednak tím umožnili ten incident, jednak dali za pravdu Rathovi, že jsou peleší odeesáckou, což je před volbami mimořádně hloupé. A protože za obojím stojí evidentně Macek, vyvozuji, že i on je mimořádně hloupý.“ Pokud by Macek postupoval v souladu s českým právem, ničeho by se nedočkal: „Chápu formu, kterou Macek zvolil. Trestní oznámení by při kvalitě našich vyšetřovatelů a soudů vzbudilo jen posměch a s tím Rath zcela jistě počítal. Facka sama o sobě je úsměvnější a méně hrubá než častá arogantní a lživá osočování jednotlivých politiků navzájem (všech politických stran bez rozdílu). Uvedené řešení osobního sporu by ale mělo zůstat originálem bez kopií.“ Měly by být pro tyto příležitosti povoleny souboje: „Navrhuji obnovit tradici soubojů. Je to rychlé a chlapské. Jak nádherné by bylo, kdyby pod dozorem sekundantů a televizních kamer Rath a Macek odkráčeli svých deset kroků od soupeře, na povel se otočili a vystřelili. Problém by byl důstojně vyřešen, a navíc by bylo o jednoho politika méně. Co víc si český národ může přát?“ Tento dotazovaný je přesvědčen, že aktéři české politické scény si zaslouží pár facek bez rozdílu: „Mám pro Mackův akt svým způsobem pochopení. Nikoliv proto, že ho vykonal on, nikoliv proto, že ho vykonal zrovna na Rathovi, a nikoliv proto, že se jednalo o akt pomsty za výrok, jenž mohl, ale také nemusel, být urážkou … leč proto, že se jednalo o akt principiálně správný. Vstoupí-li člověk do Strakovy akademie, Poslanecké sněmovny či Senátu a namátkou udeří, nemůže se dopustit křivdy. Škoda facky, která tam padne vedle.“ Za špatnou považuje autor následující odpovědi skutečnost, že je možné pohlavek považovat za napadení zezadu: „Kdyby fungovaly soudy a za urážku na cti by Rath neprodleně šel třeba na dvacet hodin zametat, tak by pohlavek nebyl zapotřebí. V současnosti je ale rána pěstí nejrychlejší cestou k tomu, aby si političtí hulváti začali trochu vidět do pusy. Škoda jen, že si Macek nepočkal na Ratha někde na chodbě. Takhle dal zbytečně možnost mlžit o napadení zezadu.“ I další reakce je zaměřena k tomu, jak facka padla: „Již dříve jsem přemýšlel, že rána pěstí by Rathovi možná upravila jeho nehorázně drzou a samolibou povahu. Každopádně bych ale volil útok zepředu a bez překvapení. Bohužel musím souhlasit s většinou lidí, že Macek je z tohoto důvodu srab. Obchodovat bych s ním určitě nechtěl.“ Bohužel tento případ jistě ovlivní tuzemskou politiku: „Na hrubý pytel se nedá našít hrubá záplata způsobem, který si Macek zvolil. A už vůbec ne pár týdnů před volbami, protože 'ryze soukromá záležitost' má ryze politické důsledky. Obávám se, že ozvěna hlasitého plesknutí pohlavku může být slyšitelná až ve volebních místnostech.“ Tohoto respondenta mrzí jen to, že se příběh zvrhl v politickou kauzu: „Kdyby toto někdo řekl o mně a mé ženě, dám mu přes hubu bez ohledu na to, zda za to budu souzen. Ani bych si na to nikoho nenajal. Takové žvásty se nevypouštějí z pusy, pokud ano, musí dotyčný vědět, že přes ní dostane. Rath by ode mě dostal, ale nedělal bych to na veřejnosti. Soukromé věci nepatří na obrazovku a do pléna . Kdybych byl politikem, jednal bych jinak. Připravil bych dort nazvaný „Rathova žumpa“. Ten bych mu posléze šetrně vmetl do tváře. Je třeba ale odsoudit nejen Ratha a jeho drzost a prostořekost, důležitější je, aby se z toho nedělalo politikum. To, co předvedl Paroubek, hraničí s parazitováním a kanibalismem a je to stejně odporné jako Mackova facka.“ Není to jen o Rathovi, celá kampaň ČSSD má podobnou úroveň: „Nevím, jestli si všichni uvědomují, jak těžké je dát ministrovi facku. Pohybuje se stále s ochrankou a udeřit ho je mimořádně obtížné. Jsem ale rád, že se znovu probírá, jaký je Rath hulvát a jakou sprostou a podpásovou kampaň vede ČSSD. Jestli český národ těmhle lidem uvěří jejich sliby, že po osmi letech skandálů prohlédli a budou vše dělat jinak, tak kampaň ČSSD by je měla ujistit, že ČSSD je pořád stejná. Kdo kydá špínu, je sám špinavý. Kampaň ČSSD je jen o pomluvách, skandálech, špíně a planých slibech. Odpovídalo 127 manažerů

  • Našli jste v článku chybu?