Počet zkrachovalých velkých firem se loni v největší evropské ekonomice ztrojnásobil
Rok 2009 vejde do historie jako dvanáct měsíců plných krachů tradičních německých firem, z nichž mnohé se chlubily i více než stoletou historií. Podle údajů společnosti Creditreform sledující platební morálku se počet insolvencí v největší evropské ekonomice loni zvýšil o šestnáct procent na více než 34 tisíc případů. Přitom velmi rychle narostl zejména počet krachů podniků s obratem přesahujícím padesát milionů eur, který se meziročně dokonce ztrojnásobil. V obtížných ekonomických podmínkách se přitom potopily i velmi zavedené podniky jako nákupní domy Karstadt, prodejce módy Escada, porcelánka Rosenthal, výrobce spodního prádla Schiesser či největší evropský výrobce modelů železničních vláčků Märklin.
Napříč odvětvími Ekonomická recese přitom neušetřila žádné odvětví. Krachy postihly podniky z tradičních i moderních oborů i společnosti výrobní či z oblasti služeb, firmy velké i malé. Návrh na zahájení insolvenčního řízení tak musel podat producent čipů Qimonda, který jen v Německu zaměstnával přes pět tisíc lidí, či Karstadt s téměř třiceti tisíci zaměstnanci. K nejvíce postiženým patří společnosti z oblasti automobilového průmyslu, kde zkrachoval například výrobce posuvných střech pro automobily Edscha (5800 zaměstnanců), známý producent kabrioletů Karmann (3500 zaměstnanců) nebo výrobce brzdových destiček TMD Friction s téměř čtyřmi tisícovkami pracovníků. Další velmi postiženou branží jsou maloobchodníci – kromě zmíněného Karstadtu skončil i zásilkový prodejce Quelle, obchodní domy Hertie a německá pobočka britského řetězce Woolworth, která v zemi působila od roku 1926 a donedávna zde měla 323 poboček s jedenácti tisíci zaměstnanci. Krachovaly ale i menší firmy se stovkami zaměstnanců ze specifických odvětví, mimo zmíněný Märklin to byl i výrobce zahradní techniky Wolf či tradiční producent klavírů Schimmel.
Zlepšení v nedohlednu Loni nedošlo jen ke zvýšení počtu zbankrotovaných podniků, ale i ke zvětšení objemu jimi zanechaných pohledávek, které meziročně právě následkem krachů větších společností raketově vzrostly. Například jen do září dosáhla suma neuhrazených závazků hodnoty 42,6 miliardy eur, což je zhruba patnáctinásobek stavu ze září 2008. Přitom je otázkou, zda se situace v letošním roce zlepší. Přes návrat německé ekonomiky k růstu, který se odhaduje na 1,2 procenta, se do konkurzu mohou propadnout i další firmy. S obtížemi se potýkají totiž i firmy, které nyní procházejí tvrdou restrukturalizací a musejí se vyrovnávat s vysokými dluhy nashromážděnými během překotné expanze v předchozích letech. Mezi ně patří například výrobce valivých ložisek Schaeffler Gruppe či některé firmy z impéria loni v lednu tragicky zesnulého podnikatele Adolfa Merckleho, jako je největší německý výrobce stavebních hmot HeidelbergCement. Loňská vlna krachů tradičních německých výrobců nebyla překvapením – první signály začaly přicházet již předloni, kdy o vyhlášení platební neschopnosti musely požádat jiné známé firmy jako saský výrobce motorek MZ, producent šicích strojů Pfaff či výrobce hodinek Junghans. Tato firma je ukázkovým příkladem úpadku tradičního německého výrobce. Společnost Junghans vznikla ve Schrambergu ve Schwarzwaldu roku 1861 a na přelomu 19. a 20. století byla s přibližně třemi tisíci zaměstnanci a roční produkcí tři miliony hodinek největším světovým výrobcem tohoto zboží. Když byla firma nucena požádat v srpnu 2008 o vyhlášení insolvence, zaměstnávala již jen 115 lidí.
BOXY Karstadt Síť obchodních domů Karstadt, jejichž historie se začala psát již v roce 1881, nyní čítá 91 obchodních domů a dalších třicet specializovaných obchodů se sportovním zbožím. Karstadt skončil v konkurzu spolu s mateřským koncernem Arcandor v červnu a nyní bojuje o přežití. Firma musí uzavřít třináct filiálek a propustit 1200 zaměstnanců, zbylé obchodní domy s více než 25 tisíci pracovníky projdou restrukturalizací a následně budou nabídnuty k prodeji. Jedním z kupců má být i konkurenční firma Metro provozující obchodní domy Kauhof, která signalizovala zájem o 60 filiálek Karstadtu ještě před zahájením insolvenčního řízení. Součástí sítě Karstadt je i největší německý a druhý největší evropský obchodní dům KaDeWe (Kaufhaus des Westens – Obchodní dům Západu) v Berlíně s prodejní plochou 60 tisíc metrů čtverečních.
Rosenthal Porcelánku založil v roce 1879 Philipp Rosenthal v bavorském Selbu, kde firma sídlí dodnes. Od roku 1997 většinu jejích akcií vlastnila britsko-irská společnost Waterford Wedgwood, která se dostala do potíží s likviditou, což následně vedlo k odstřižení Rosenthalu od provozního financování a loni v lednu ke krachu firmy. Rosenthal, který ke konci roku 2008 zaměstnával 1100 lidí a dosáhl obratu 130 milionů eur, je největším německým výrobcem kvalitního porcelánového a skleněného nádobí. Po zahájení insolvenčního řízení došlo k propuštění několika stovek zaměstnanců a firmu v červenci převzal italský výrobce příborů Sambonet Paderno.
Märklin Největší evropský výrobce modelů železničních vláčků nese jméno svého zakladatele Theodora Märklina, který roku 1859 začal s výrobou kuchyněk pro panenky. Jeho synové sortiment firmy obohatili o modely lodí, káč, kolotočů, mašinek a vagonků. Ve vlastnictví rodiny Märklinových a dalších dvou propojených rodin firma vydržela až do roku 2006, kdy ji po několikaletém poklesu obratů a s tím spojených ztrát převzala britská finanční skupina Kingsbridge Capital. Ta začala za pomoci banky Goldman Sachs se sanací podniku a do skupiny Märklin navíc přikoupila několik dalších společností. V roce 2008 Märklin dosáhl obratu 128 milionů eur a zaměstnával zhruba tisícovku pracovníků. Loni v únoru se firmě nepodařilo dojednat prodloužení úvěrů, a tak musela požádat o zahájení insolvenčního řízení. Mezitím poklesl počet zaměstnanců na 650 a konkurzní správce hledá pro firmu se stopadesátiletou tradicí kupce, který bude ochoten zaplatit 60 až 70 milionů eur.
Escada Společnost Escada, výrobce luxusního dámského oblečení, ale také doplňků jako kabelky či boty, založili v Mnichově roku 1976 manželé Leyovi. Firma, která v roce 2008 zaměstnávala přes čtyři tisíce pracovníků a dosáhla obratu 582 milionů eur, skončila v konkurzu poté, co jí loni v létě věřitelé odmítli odpustit dluhy ve výši sto milionů eur. Escadu v listopadu 2009 koupila Megha Mittalová, snacha indického ocelářského magnáta Lakšmího Mittala. Nyní společnost čeká modernizace – má se méně zaměřovat na luxusní zboží a možná zavede i pánské oblečení.
Schiesser Největší německý výrobce spodního prádla založený v roce 1875 švýcarským průmyslníkem Jacquesem Schiesserem musel 9. února 2009 požádat o vyhlášení insolvence kvůli problémům s financováním. Firma se sídlem v Radolfzellu na břehu Bodamského jezera se s problémy potýkala již řadu let. Zatímco v roce 1996 měla přibližně sedm tisíc zaměstnanců, ke konci roku 2008 to bylo již jen 2300 pracovníků. Jejich úbytek souvisel zejména s převedením většiny výroby z Německa do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu, především do Česka a Řecka. S počtem zaměstnanců klesal společnosti i obrat. Ještě ve zmíněném roce 1996 činil 555 milionů marek (přibližně 284 milionů eur), v roce 2008 to bylo již pouze 175 milionů eur. Přesto se zdá, že veškeré problémy firma přežije – loni v květnu sdělil konkurzní správce, že Schiesser je schopný dále fungovat, a nyní se o firmu, která potřebuje kapitálovou injekci 70 milionů eur, zajímají investoři včetně módního návrháře Wolfganga Joopa.
Quelle Firma založená roku 1927 v bavorském Fürthu skončila v konkurzu spolu s mateřským maloobchodním koncernem Arcandor loni v červenci. Následně společnost dokonce získala státní úvěr ve výši 50 milionů eur na vytištění katalogů a financování činnosti do konce loňského roku. Konkurznímu správci Quelle se však nepodařilo najít investora, proto v říjnu ohlásil likvidaci firmy a její rozprodej po částech. Značka Quelle však nezanikne, práva na její užívání v Německu a zemích střední Evropy si v listopadu zajistil německý konkurent Otto Versand, který zároveň převzal ruskou dceru Quelle. Za úpadkem společnosti, která svého času byla druhým největším evropským zásilkovým obchodem, stálo pozdní pochopení významu internetu.
Karmann Celosvětová krize automobilového průmyslu přináší velké problémy také dodavatelům automobilek. Mezi ně patří známý výrobce kabrioletů a střešních systémů Karmann. Firma, která vznikla v roce 1901 z továrny na výrobu kočárů, se proslavila zejména sportovním vozem Karmann-Ghia postaveným na podvozku legendárního modelu Volkswagen Brouk. Ke krachu automobilku strhla špatná odbytová situace, která vedla k neschopnosti financovat dohodnuté sociální plány. Firmu však zřejmě zachrání Volkswagen (VW), který by dle německých médií měl převzít její pozemky i továrny. Ty pak má následně vložit do nové dceřiné společnosti VW pověřené vývojem modelu Golf Cabrio, jenž by se měl začít v továrně Karmannu v Osnabrücku začít vyrábět v roce 2011.
Wadan Yards Světová krize těžce dolehla i na zaměstnance severoněmeckých loděnic ve Wismaru a Warnemünde u Rostocku, které jsou spojené ve společnosti Wadan Yards, jež je největším výrobcem lodí na východoněmeckém pobřeží s více než tisícovkou zaměstnanců. Po podání žádosti o vyhlášení konkurzu loni v červnu se o podnik začali zajímat investoři. Nakonec je získala společnost Nordic Yards Vitalije Jusufova, syna někdejšího ruského ministra energetiky a člena dozorčí rady Gazpromu Igora Jusufova, za 40,5 milionu eur. Vedle Wadanu musely vyhlásit bankrot tři další německé loděnice.
Wolf-Garten Jeden z největších evropských výrobců zahradní techniky založený roku 1922 Augustem Wolfem a jeho dvěma syny dodává své výrobky do více než třiceti zemí světa včetně Česka. Firma nyní zaměstnává necelých pět set lidí, přičemž ještě v roce 2001 měla 770 zaměstnanců. V prosinci 2008 se firma dostala do platební neschopnosti a loni v lednu s ní bylo zahájeno insolvenční řízení. Zachráncem tradiční německé značky se stal výrobce motorizované zahradnické techniky MTD z amerického Ohia.
Qimonda Silný propad cen a rostoucí konkurence z Dálného Východu vehnala do insolvence bavorského výrobce paměťových čipů Qimondu, který ještě v roce 2007 měl 13,5 tisíce zaměstnanců (z toho přes pět tisíc v Německu) a obrat 3,6 miliardy eur. S úspornými opatřeními se začalo již v polovině roku 2008, kdy firma ohlásila propuštění tří tisíc pracovníků a většinový vlastník Qimondy – německý technologický koncern Infineon – začal hledat pro svou silně ztrátovou dceru investory. Loni v lednu ale firma požádala o vyhlášení insolvence, potřebovala totiž přinejmenším 300 milionů čerstvého kapitálu, a tuto částku nebyl žádný z potenciálních kupců ochoten poskytnout. Proto firma postupně zavírala jednotlivé závody v Německu, Velké Británii, Portugalsku a USA. Dnes má firma v Německu pouze 270 zaměstnanců, kteří dohlížejí na prodej zbylého majetku Qimondy.
