Na plátna kin se vrací osobitý slovenský režisér Martin Šulík, (dva České lvy za film Záhrada). Sluneční stát vzešel ze spolupráce sehraného týmu Šulík - Leščák – Štrba a lehce ironický podtitul Hrdinové dělnické třídy odkazuje k současnému příběhu party dělníků, kterým vyhazov z fabriky převrátil život naruby. Těžké téma ze současné Ostravy však neodrazuje, spíše naopak. Koprodukční snímek z dílny producenta Čestmíra Kopeckého si zachovává humorný nadhled a vyniká svéráznou poezií.
Martin Šulík staví na hlavu filmová klišé a s neobvyklou lehkostí nahlíží do života čtyř nešťastníků: Tomáš, kterého excelentně ztvárnil slovenský herec Ivan Martinka, si vylévá existenční nejistotu na manželce. Jeho kamarád Vinco (Luboš Kostelný) za ním stojí, ale sám má problémy s milenkami a vlastní svobodomyslností. Zásadovému Milanovi (Igor Bareš) přerůstá přes hlavu lajdácký syn i exmanželka, která má plnou peněženku růžových vizitek. Téměř uklidňujícím dojmem působí život čtyřnásobného otce Karla (Oldřich Navrátil), kterého brzdí v legráckách a dětinském hraní snad jen chronický nedostatek peněz. Partičce zdatně sekundují Petra Špalková, Anna Šišková, Lucie Žáčková, Anna Cónová nebo Csongor Kassai. Herci dodali celkovému vyznění nevídanou uvěřitelnost.
Ač je děj v podstatě jednoduchý, klasické schéma je mu naštěstí cizí. Hrdinové filmu odkoupí od továrny nákladní automobil a rozjedou naivní podnikání, které končí fiaskem. Poté, co několikrát dostanou „přes papulu“, se jejich cesty rozcházejí. Konec se však opět nese v duchu pravého chlapského přátelství. Zásadním vývojem prochází nevypočitatelná postava Tomáše - v podstatě kolem ní se otáčí dramatická osa příběhu.
Události jsou vyšperkovány obratně napsanými dialogy, hloubku nepostrádají ani vedlejší postavy. Včetně taxikářů. Většina scén se odehrává v prostředí „ostravského Bronxu“, jak se přezdívá centru industriálního města.
„Pro mě představuje Sluneční stát především historicky první pokus natočit obyčejný, civilní příběh, který vypadá jako živá současnost. Poprvé jsem se vzdal metafor i stylizace. Výsledkem je černá komedie o čtyřech kamarádech, kteří se pokoušejí vyrovnat s momentální fází našeho kapitalismu,“ vysvětluje Martin Šulík.
Pod drobnohledem samozřejmě ve filmu naleznete i několik chyb. Mezi negativa se řadí chvílemi nedostatečná interpunkce, která znesnadňuje orientaci v čase. Černý puntík zaslouží také pár slabších momentů kameramana. U Slunečního státu je však odvážné hodnotit jednotlivé složky díla. Filmu totiž nelze upřít, že nemá hluché místo a funguje až do výstižného konce víceméně perfektně.
Navíc vyniká obdivuhodnou vlastností: vede s divákem dialog. Není to arogantní ani plochý komerční produkt, a tak doufejme, že výrazně promluví do udělování výročních filmových cen, což by mohlo uspíšit realizaci dalšího projektu. Při čekání na novou „šulíkovinku“ totiž plyne čas proklatě pomalu.
Sluneční stát (režie Martin Šulík)
premiéra: 19. dubna Ostrava, 21. dubna Praha
