TRANSAKCE STOLETÍ V POKLUSU

Vláda chce o dodávkách letadel rozhodnout ještě před volbami

Náměstek polského ministra obrany Romuald Szeremetiew přiznal, že se mu po otevření obálek s nabídkami producentů víceúčelových letadel podlomila kolena. Jak řekl později, uvědomil si, že po letech úvah a diskusí se blíží finále transakce století, jak se koupě šedesáti moderních letadel pro potřeby vojenského letectva označuje, ve výši 2,5 až 3,5 miliardy dolarů. Vláda spěchá. Typ nového vojenského letounu pro armádu by měl být vybrán už 10. září, tedy v rekordně krátké době. Ministr obrany Bronislaw Komorowski chce dokonce ještě v září, pár dnů před parlamentními volbami (konají se 23. září), smlouvu podepsat. To může souviset i s tím, že dosavadní pravicová koaliční vláda téměř s jistotou utrpí výraznou porážku. Poslední průzkumy veřejného mínění z poloviny června jasně ukazují, že předvolební levicová koalice Svaz demokratické levice a Unie práce si udržuje silné postavení, dokonce by mohla získat přes 50 procent hlasů, tedy i nadpoloviční většinu mandátů, a mohla by sestavit „jednobarevnou vládu (z SDL pochází i prezident Alexander Kwasniewski, který byl v loňském roce zvolen na druhé funkční období). Již v komisi hodnotící nabídky na víceúčelová letadla figurují jako pozorovatelé i zástupci opozičních parlamentních stran a pozorovatelé z prezidentské kanceláře. Experti ale tvrdí, že je nereálné, aby Buzkova vláda přijala rozhodnutí v tak rekordně krátké době. „Během několika týdnů to prakticky ani nejde, spíše to všechno spadne na příští vládu, komentuje záměr ministra obrany Wojciech Luczak, šéfredaktor odborného vojenského měsíčníku Raport. Nic proti alianci. Varšava oficiálně obdržela nabídky producentů letadel F16, Mirage a Gripen. Po protestech producentů letadel z USA, Švédska i Francie komise odvolala původní podmínku ministerstva obrany odevzdat veškerou dokumentaci v polském jazyce. Nikdo Varšavě nenavrhl, aby výběrové řízení zrušila. O odkladu nákupu tedy Varšava neuvažuje, pro vládu i opozici je modernizace vojenského letectva prioritním úkolem. „Vůbec nepřichází v úvahu, aby polský vzdušný prostor chránil někdo jiný. Proto chceme mít moderní letectvo. A jediným způsobem, jak ho mít, je nákup nových letadel, říká ministr obrany Komorowski. Současně rezolutně odmítá jakoukoliv možnost změny závazků, které Polsko přijalo při vstupu do NATO. Jde mimo jiné o závazek mít ve výzbroji od roku 2002 šestnáct víceúčelových nadzvukových strojů schopných nasazení v rámci jednotek NATO. Dalších 44 obdobných letadel by mělo Polsko koupit do roku 2006. Opozice chce také slávu. S nutností nákupu moderních letadel souhlasí opozice i nezávislí experti. „Máme patnáctileté migy 29, pokud chceme, aby Polsko mělo v roce 2003 nová letadla, a splnilo tak sliby, které alianci dalo, o nových strojích se musí rozhodnout letos, říká například šéfredaktor odborného časopisu Nová vojenská technika. „Ano, všichni máme stejný názor, víme, že nové stroje armáda potřebuje, přiznává stínový ministr obrany Jerzy Szmajdziński ze Svazu demokratické levice. „Nedovedeme si představit, že bychom měli od nákupu ustoupit a souhlasit, aby nás chránil někdo jiný, tvrdí. Výhrady ovšem má k termínu. „Vládní termín je nereálný, nechceme, aby bylo rozhodnutí unáhlené. V každém případě 60 stíhaček kupovat budeme a rozhodnout se musí ještě letos, konstatuje Szmajdziński, který je tipován za příštího ministra obrany v levicové vládě. Opoziční postkomunistická levice evidentně nestojí o to, aby se pod transakcí století podepsala současná vláda Jerzyho Buzka. „Nechceme, aby se nákup stíhaček stal součástí volební kampaně, říká Szmajdziński. Ve skutečnosti by ale chtěla levice nákup letadel označit za jeden ze svých prvních úspěšných kroků po volbách v září letošního roku. Navíc část pozorovatelů soudí, že by mohla příští vláda možná nastolit jiný směr. Aktivní Gripen. V kuloárech totiž převládá názor, že Buzkův kabinet chce prosadit amerického výrobce. Tomu odpovídá i fakt, že Komorowski veřejně prohlásil, že F16 je „jediným letadlem, které má tak široké možnosti a tolik bojových zkušeností . Levicová opozice prý chce naopak evropské stroje. Nákup letadel F 16 by údajně mohl příznivě ovlivnit jednání s Evropskou unií. Politici ze Svazu demokratické levice se nejednou nechali slyšet, že nejlepším dodavatelem by mohl být výrobce letadel JAS 39 – Gripen. Právě BAE Systems nabízející letadla Gripen je v posledních týdnech velmi aktivní. Přišla i s nabídkou, že po případném úspěchu v tendru by letadla mohla být v převážné míře skládána v Polských leteckých závodech (PZL) v Mielci. V dubnu byla podepsána smlouva mezi BAE Systems a PZL o výrobě osmnácti souprav křídel ročně pro letouny RJ/RJX. Švédská armáda je připravena půjčit Polsku šestnáct nedávno vyrobených strojů Gripen a vyškolit polské piloty. Podobně ale reagují i producenti z USA a Francie. O koupi rozhodnou nejen technické parametry či cena, ale i offsetové programy. Zákon stanoví, že návratnost musí být nejméně sto procent. „Nehovoříme o jiných procentech, držíme se zákona, říká jasně, kolik producenti musejí do našeho průmyslu investovat, prohlásil Komorowski. „My zajíce nehoníme, my ho chytáme, a to je rozdíl, podotkl nedávno v narážce na nutnost vyšší návratnosti, s níž přišla před nedávnem Praha. Nutná modernizace. Páteří současného polského vojenského letectva je 114 starých ruských stíhaček MiG 21, o nichž se piloti vyjadřují, že se už hodí jen do šrotu. Maximálně patnáct let ještě vydrží 22 stíhaček MiG 29, z nichž deset polská armáda získala od české armády výměnou za vrtulníky Sokol. Ale jen polovina těchto strojů je modernizována natolik, aby mohla působit v rámci sil NATO. Kromě toho je v letectvu ještě 99 strojů SU 22. Starých letadel se polská armáda ale vzdát nechce. „Modernizace zajistí, aby tato letadla létala až do roku 2015, kdy je zcela nahradí nové víceúčelové stroje, říká armádní generál Andrej Duleba, velitel letectva a protivzdušné obrany státu. Šedesát moderních stíhaček by polská armáda měla mít do konce roku 2006, zaplaceny by měly být do rolu 2015. Roční splátky by neměly překročit 0,05 procenta hrubého domácího produktu. Rozhodující část by měla být splacena po roce 2009, kdy Polsko splatí své finanční závazky ze sedmdesátých let.