Klienti banky budou mít v osobě Pavla Kysilky svého ombudsmana
DO KONCE ROKU 2002 plánuje Česká spořitelna zvýšit objem svých příjmů o šestnáct procent a snížit náklady o 20 procent. Ukazatel návratnosti kapitálu ROE, který je dnes na třech procentech, by měl v této době činit osmnáct procent, poměr nákladů a výnosů pak 70 procent (při započtení nákladů na transformaci je to nyní 90 procent). Počet pracovníků chce Česká spořitelna z 15 500 lidí, které zaměstnávala na konci loňského roku, snížit do letošního 31. prosince na 14 200. V dalších dvou letech má ve spořitelně ubýt dalších deset až patnáct procent pracovníků ročně. Takové je finanční vyjádření procesu transformace České spořitelny, který minulý týden představil její generální ředitel a předseda představenstva Jack Stack. Poměrně velmi ambiciózně stanovila spořitelna časový plán transformace, která by měla proběhnout za osmnáct měsíců. Sám Stack připustil, že délku transformace si stanovili manažeři spořitelny především s ohledem na odhadovaný vývoj konkurenčních bank. „Bojím se, že pokud nebudeme postupovat rychle, tak uvízneme, zapleteme se do problému, uvedl Stack. Dodal, že sází 60 ku 40, že se časový plán podaří splnit. „Pracovníci spořitelny jsou ochotni ke změnám a čekají na ně, prohlásil. Transformace by měla stát zhruba pět miliard korun, z toho třetina bude investována letos. Stack tvrdí, že jejím cílem je vytvořit ze spořitelny nejlepší retailovou banku v České republice. Ne pro hodně bohaté. Celý osmnáctiměsíční projekt transformace nese název „Naše spořitelna a měl by používat pouze osvědčené modely Erste Bank a ostatních bank Evropské unie a Spojených států. Pracuje na něm tři sta lidí ze spořitelny i Erste Bank. Jeho řídící výbor je složen z osmi členů představenstva a dozorčí rady banky. Šéf transformačního týmu Petr Hlaváček uvedl, že lidé z transformačního týmu v současné době ukončili svá šetření a přešli do fáze uskutečňování hlavních projektů transformace banky. Základní strategie, tedy orientace na retail, se nemění. Stack zdůrazňuje, že banka chce poskytovat služby masovému trhu, tedy především drobným a středním klientům v oblasti fyzických osob i podniků. „Nejsme bankou pro velice bohaté lidi, prohlásil. „Budeme ochotni poskytovat úvěry hlavně malým a středním podnikům, dodal. Česká spořitelna plánuje zrychlit proces poskytování úvěrů, nicméně zatím chce provádět velmi uvážlivé úvěrování, s větší úvěrovou expanzí počítá až po roce 2002. V příštím roce plánuje nárůst půjček o 9,3 procenta, tedy o 7,8 miliardy korun, v roce 2002 o 11,1 procenta, tedy o 11,8 miliardy korun. Za své hlavní cíle považuje Česká spořitelna zřízení vícečetných distribučních kanálů, tedy vedle poboček i kontakt s bankou přes telefon a internet a provedení takzvaného cross–sellingu produktů v rámci celé finanční skupiny. To znamená, že všechny produkty skupiny včetně poradenství by měly být dostupné na všech distribučních kanálech, standardní by mělo být nabízení balíčků produktů. Přestože jí roste konkurence, plánuje spořitelna zvýšit svůj tržní podíl. Projekt transformace zahrnuje celkem devět oblastí, vedle drobného bankovnictví a lidských zdrojů jde například o informační technologie, řízení úvěrových rizik, firemní kulturu (podrobnosti znázorňuje graf). Věrnost 24 hodin denně. Velký skok chce banka udělat v procesu poskytování rychlých a kvalitních služeb klientům. Každý pracovník spořitelny by měl projít školením a nově by měl být odměňován v závislosti na prodeji produktů a úrovni poskytovaných služeb. Spořitelna zavede telefonní centrum s nonstop provozem. Člen představenstva spořitelny Martin Škopek tvrdí, že do konce letošního roku by měli mít pražští klienti možnost zjistit stav na svém běžném účtu prostřednictvím internetu, ostatní zákazníci do poloviny příštího roku. Letos v listopadu plánuje spořitelna zřídit centrální pracoviště, díky kterému by měli mít její klienti možnost získat spotřebitelský úvěr přímo u prodejce zboží, tedy bez toho, že by museli navštívit pobočku. Škopek dodává, že výše úvěru je limitována 80 tisíci korunami, jeho délka činí maximálně čtyři roky. Tento produkt je určen především pro současné klienty banky. Úrokové sazby budou na úrovni třinácti procent, což Škopek označuje za nejlevnější na adekvátním trhu, a to jak bank, tak splátkových firem. Pro majitele platebních karet chystá spořitelna věrnostní program. V současné době má zhruba 3,3 milionu klientů a kolem 2,7 milionu sporožirových účtů, takže má komu nabízet. Ombudsman bude. Pro řešení sporných otázek plánuje Česká spořitelna vytvořit institut ombudsmana. Stack říká, že by tato instituce měla začít fungovat od 1. ledna 2001. Měla by mít tři až šest pracovníků, v čele bude Pavel Kysilka. Stížnosti by měl ombudsman vyřizovat po telefonu a písemně. Banka již ani nepočítá s velkou redukcí svých poboček. Uzavírány budou jenom filiálky, které poskytují služby jen po několik hodin pouze pár dní v týdnu. Z šestadevadesáti filiálek jich bude uzavřeno zhruba osmdesát, naopak patnáct z nich bude přebudováno na pobočky. Nové pobočky Česká spořitelna buduje ve velkých supermarketech. Konsolidovaně každý měsíc. Nově zveřejnila Česká spořitelna svoje pololetní výsledky konsolidovaně, tedy za celou finanční skupinu. Místopředseda představenstva Dušan Baran tvrdí, že tak hodlá pokračovat pravidelně každý měsíc. Tím se sice sladí s metodami Erste Bank, ale bude chybět srovnávací základna, protože dosud vykazovala spořitelna hospodářské výsledky konsolidovaně pouze za celý rok. Za první letošní pololetí vytvořila skupina České spořitelny zisk ve výši 347 milionů korun. Za pozitivní označil Baran růst podílů neúrokových výnosů na celkových provozních výnosech, jež činí 51 procent (jejich zdrojem je především zisk z finančních operací a poplatky a provize). Primární vklady spořitelně po dlouhé době narostly, a to o 5,2 procenta na 334 miliardy korun. Díky tomu se zvedla i bilanční suma o 6,2 procenta na 401 miliard korun. Objem klasifikovaných úvěrů banky činí stále přes 41 procent, což je necelých 47 miliard korun. Je tomu tak proto, že úvěry, od nichž byla spořitelna očištěna – 33 miliard v nominálu, nadále v rámci ring fensingu spravuje, a tudíž vede i v účetnictví.
