Insolvenčnímu zákonu nejvíc škodí to, že je nový, říká advokát Vít Berka
Vlna úpadků, hojně rozebíraná v českých médiích? Ale kdeže, zatím neprobíhá. Nárůst sice nastal, ten zásadní nás ale čeká, říká podobně jako jiní odborníci advokát Vít Berka z advokátní kanceláře Vyroubal Krajhanzl Školout.
Jeho příjmení a fakt, že se specializuje na konkurzy, prý někdy u klientů s ohledem na známou kauzu severočeského soudce a takzvané konkurzní mafie vzbuzují pobavené reakce.
„Obvykle se mě ptají, jak se má můj strýc. My ale příbuzní nejsme,“ říká s úsměvem.
Z návrhu protikrizové novely insolvenčního zákona, kterou v květnu schválila Poslanecká sněmovna a nyní ji má projednat Senát, poslanecké výbory nakonec vypustily změnu úvěrového financování, s níž původně přišla vláda. Tou by se zjednodušeně řečeno zvýhodnili konkurzní věřitelé, kteří by firmě ve finančních problémech poskytly prostředky na další fungování. Podobný systém existuje dnes v reorganizaci, a novela by tak přinesla sjednocení pro oba způsoby řešení úpadku. To, že k tomu nakonec nedošlo, považuje Vít Berka za chybu, byť jde podle něj o komplikovaný problém. Jak dodává, nepočítá-li aktivitu výborů, v tomto směru ve sněmovně prakticky neexistovala debata. „Jde o ryze odbornou věc a je otázka, jestli by k tomu měli jednotliví poslanci co říct,“ podotýká. Vzhledem k tomu, že je mezi nimi řada právníků a ekonomů, pravděpodobně ano. „Považuji to proto spíš za signál, že pro poslance asi není nejdůležitější reagovat na krizi podstatnými ekonomicko-technickými opatřeními. Vidí spíš prioritu ve vystupování tam, kde je to pro média atraktivní,“ kritizuje Berka zákonodárce.
Obilí ve stodole, výhoda pro věřitele Novela ale přinesla změnu týkající se zemědělců. Pokud zákon projde, nebude na ně možné vyhlásit konkurz v období od jara do podzimu, tedy v době úrody. Tím se chrání nejen zemědělci, ale hlavně jejich věřitelé. Sklizenou úrodu je totiž možné lépe prodat, a výtěžek z majetku je větší, než když jsou plodiny stále na poli. Ačkoli je myšlenka logická a podobnou úpravu znalo Československo už za první republiky, kritizuje Berka způsob, jakým byla věc do zákona vložena. „Bylo to přidáno až na plénu, bez jakékoli rozpravy či připomínkového řízení. Jde o zásah do systematiky zákona, který se potenciálně může týkat velké skupiny osob,“ vysvětluje. Není podle něj například jasné, jak by soud s návrhem na prohlášení konkurzu naložil, když konkurz nemůže být vyhlášen, a jaký vliv budou mít závazně stanovené lhůty. „Tohle je klasický způsob, jak by se legislativa tvořit neměla,“ konstatuje. Dle advokáta je nový insolvenční zákon – nyní účinný rok a půl – jednoznačně lepší než předchozí předpis. „Ten umožňoval různé neprůhledné konkurzy, až mafiánské praktiky.“ Podobné věci jsou nyní díky transparentnosti a insolvenčnímu rejstříku, v němž se podstatné údaje zveřejňují téměř okamžitě, prakticky vyloučené. „Zákulisní dohoda správce se soudcem i některými věřiteli ke škodě ostatních věřitelů je dnes v podstatě nemožná,“ dodává. Domnívá se ale, že zákonu paradoxně nejvíc uškodila jeho relativní novost. „Předešlý zákon byl novelizován už od svého vzniku na začátku devadesátých let. Přitom všichni věděli, že není dobrý a dílčí novely to nemohou napravit.“ Současný předpis mohl být podle Berky přijat už před pěti lety. Zmizely by tak výkladové problémy a všichni zúčastnění by byli nyní, kdy počet insolvenčních řízení stoupá, lépe připraveni. „Setkal jsem se s tím, že právnicky vzdělaný zaměstnanec soudu nevěděl, kdy podle tohoto zákona začne běžet odvolací lhůta. V tom opravdu vidím problém,“ říká.
*
BOX (někam k foto)
Vít Berka (1978)**
Vystudoval Právnickou fakultu UK a absolvoval roční pobyt na univerzitě v Německu. Působí jako advokát advokátní kanceláře Vyroubal Krajhanzl Školout. Kromě insolvence a restrukturalizací podniků se zabývá zejména zastupováním v obchodních sporech, bankovním právem a právními aspekty finančního zprostředkování.
