Zveřejnění daní na internetu učinilo z Italů inspektory daňových přestupků
Poslední den v dubnu propukla v Itálii panika. Italské ministerstvo financí zveřejnilo na internetu zřejmě téměř kompletní fiskální data osob a institucí za rok 2005. Krátce poté, co se zpráva rozšířila, server daňového úřadu ministerstva financí neodolal náporu a zhroutil se. Načež zveřejnění dat zablokovala italská obdoba českého Úřadu pro ochranu osobních údajů. Úřad také doporučil tisku, aby až do uzavření případu a dokud nebude jasné, zda ministerstvo porušilo, či neporušilo právní normy, nepublikoval zveřejněná data či části z nich. Tomuto doporučení se většina italských deníků podřídila.
Co bylo vlastně zveřejněno? Jména a příjmení lidí, jejich příjem, příslušná daň a údaj o typu zaměstnání - zaměstnanec, podnikatel a podobně. Údajně o všech Italech a italských společnostech, již podali daňové přiznání.
Snadno dostupná data
Ačkoli Úřad pro ochranu osobních údajů data po několika hodinách zablokoval, byla již zveřejněná a dnes je lze nalézt na internetu v podstatě bez problémů s pomocí standardních mechanismů buď vcelku o velikosti asi jednoho gigabitu, nebo po malých částech dle radnic příslušných obvodů. K jejich vyhledání na internetu tedy stačí vědět, jak se italsky píše daňové přiznání. Jinou otázkou je věrohodnost takto bez záruky publikovaných dat. Skutečnost, že data si na internetu žijí vlastním životem, bude pro některé italské politiky tvrdým oříškem a dalším důvodem ke stížnostem. Italský e-government je relativně pokročilý a v době předsednictví země EU v něm měla Itálie prvenství. Nikoli však italští politici ve znalosti internetu. Někteří z nich by chtěli pod různými záminkami internet cenzurovat. Navíc se v Itálii připravuje kontroverzní zákon, podle něhož by každý poskytovatel informací - tedy i kdejaký bloger - musel být registrován a mít povolení.
Jde o demokracii
Za zveřejnění dat je zodpovědný dnes již bývalý ředitel daňového úřadu Massimo Romano. „Jde o otázku transparentnosti a demokracie,“ tvrdil odcházející náměstek ministra financí Vincenzo Visco, „nevidím v tom žádný problém. Funguje to tak všude na světě. Stačí se podívat na jakýkoli americký film. Zveřejnění bylo připraveno na leden, abychom se však kvůli předvolební kampani vyhnuli diskusím, požádal jsem o pozdější publikování.“ Takové zveřejňování dat však v USA neexistuje a v Evropě je uzákoněno jen v některých zemích (například ve Švédsku). Jinou skutečností však je, že v Itálii pro takovou transparentnost existují historické důvody: Rudé brigády, mafie a italský národní sport - daňový únik.
Bývalý náměstek Visco však měl před nedávnem opačný problém, neboť odmítl zveřejnit jména italských majitelů účtů v Lichtenštejnsku. Byl obviňován z toho, že chce údaje využít v předvolebním boji. Visco však dle zákona údaje zveřejnit nemohl, přestože se někteří majitelé těchto účtů dopustili daňového úniku.
Bouřlivá diskuse
Zveřejnění dat okamžitě rozproudilo bouřlivou diskusi. Zatímco daňoví účetní hovořili znechuceně o fiskálním voyerství a rizikách pro plátce, obhájci tohoto činu otevřenost chválili, protože v něm viděli precedent - například pro zveřejňování dat lidí, kteří zastávají veřejné funkce. V případě ostatních o nich podávat informace, jen když žadatel poskytne své osobní údaje. K problému se vyjádřila i sdružení spotřebitelů - některá se zveřejněním souhlasila, jiná byla proti. A politici napříč politickým spektrem také zastávali odlišné názory. Někteří nepovažovali zveřejnění dat za nic špatného, protože si mohou přečíst vlastní údaje a svých příbuzných každoročně v tisku, čerstvého římského starostu Gianniho Alemanna to však značně rozhořčilo. Kdo se ke zveřejnění nevyjádřil, jako by nebyl.
Nejvíce se rozčiloval známý a velmi populární komik Beppe Grillo, který kritizuje italské politické prostředí. Nezamlouvalo se mu, že se veřejnost seznámila s finančními výsledky jeho tažení proti italským politikům v roce 2005. A nešlo o malou částku. „Lepší je být souzen za daňový unik než dostat nožem nebo být vyloupen,“ nechal se slyšet s tím, že ministerstvo ho vydalo do rukou mafie a zločinců. Stefano Rodota, bývalý šéf Úřadu pro osobní údaje, ho krotil: „Vždycky jsem byl pro transparentnost příjmů. Mými zásadami jsou rovnost a průhlednost. To, že údaje mohou sloužit zločincům, je starý argument. Transparentnost je důležitá sama o sobě a navíc se ze zkušenosti ví, že zločinci dokáží bez problémů získat tyto údaje i jiným způsobem.“ Proti Beppovi Grillovi se postavilo i jeho věrné publikum a dobrovolní (a neplacení) spolupracovníci. Poukazovali na to, že komik vždy požadoval transparentnost, a že to považoval za zásadní věc. Čtenáři online verze středového deníku La Republica a pravicového listu Corriere della Sera hlasovali většinou a překvapivě pro transparentnost fiskálních údajů: 84, respektive 54 procent respondentů. Ve shodě s míněním daňového experta Maurizia Lea, který prohlásil, že zveřejnění dat je legitimní.
S tím však nesouhlasili jiní daňoví odborníci, kteří se odvolávali na odlišné zákony. Dle nich by zveřejnění údajů bylo trestné, kdyby bylo provedeno kvůli zisku nebo způsobilo nějakou újmu.
Dle zákona jsou údaje mnoho let dostupné veřejnosti na všech radnicích. A banky a různé finanční společnosti je mnoho let používají ke komerčním účelům. Běžný občan však ke kompletním datům nebo k jejich části, pokud nešlo o jednotlivá konkrétní jména, dosud přístup neměl kvůli vysokým nákladům a časové náročnosti.
Vyšetřování
Římský prokurátor Franco Ionta se rozhodl otevřít případ zveřejnění daňových údajů a policie zahájila výslechy. Vyšetřuje se, zda a kdo porušil zákony. Zveřejnění dat totiž neodsouhlasil Úřad pro ochranu osobních údajů (ministerstvo financí sice zpočátku tvrdilo opak, ale úřad to popřel). Dále bylo porušeno pravidlo, že data smějí být veřejná jen jeden rok, protože byla stažena a kolují. A dalším problémem je, že jsou přístupná v zahraničí.
Má se také vyšetřit, kdo nese za zveřejnění dat zodpovědnost. Přestože formálně to je pouze Massimo Romano - podpis náměstka Visca totiž neexistuje -, bude se vyšetřovat, zda fakticky s tímto krokem souhlasil. Dle dochovaných údajů měla být data publikována již 5. března, ale na přímý zásah tehdejšího premiéra Romana Prodiho, který se nechtěl vystavit nebezpečí, že bude obviněn z ovlivňování volební kampaně, se to nestalo.
Lidová zábava
Zákon o daních z roku 1973 považuje příjmy a daně Italů za veřejné, a dokonce předepisuje, že mají být publikované ve formě seznamu přístupného po dobu jednoho roku. Dle výkladu zákona však seznamy mají být k dispozici na jednotlivých radnicích a předložené, jen když žadatel přinese potvrzení, že žije na příslušném území.
Vyšlo také najevo, že podobná situace nastala před rokem, kdy některá místní periodika v Bologni publikovala online seznam daní boloňských občanů. A že již dříve, v roce 1976, publikoval tisk seznam v malé obci Pero u Milána.
Podnikavci prodávají kompletní seznam za několik eur. A byl dokonce zaznamenán pokus prodat jej s pomocí eBay, hlavního internetového nástroje pro dražby a prodeje. Byl však zmařen dříve, než přišla nějaká nabídka.
Zveřejnění seznamu s daňovými údaji učinilo z Italů armádu amatérských inspektorů daňových přestupků. Každý hledá ve svém okolí daňové podvodníky, a protože je daňový unik v Itálii lidovým sportem, nalézá je.
Souvislosti
Zákon o daních z roku 1973 považuje příjmy a daně Italů za veřejné.
Předepisuje, že mají být publikované ve formě seznamu přístupného po dobu jednoho roku.
Seznamy mají být k dispozici na jednotlivých radnicích.
Mohou být předloženy, jen když žadatel přinese potvrzení, že žije na příslušném území.
Běžný občan ke kompletním datům nebo k jejich části dosud přístup neměl kvůli vysokým nákladům a časové náročnosti.
To se změnilo 30. dubna, kdy italské ministerstvo financí zveřejnilo na internetu zřejmě téměř kompletní fiskální data osob a institucí za rok 2005.
Lze v něm najít, že česká modelka a herečka Alena Šeredová měla v tomto roce příjem 14,486 tisíce eur a odvedla daň 3331 eur.
Fotbalový trenér českého původu Zdeněk Zeman dostal 755,675 tisíce eur a zaplatil na daních 315,812 tisíce eur.
Současný italský premiér Silvio Berlusconi měl příjem 28,033122 milionu eur a odvedl daň 12,038818 milionu eur.
