Transparentnost s malými trhlinami

Stát o prodeji akcií podniku ČEZ informuje nedostatečně

Prodej sedmi procent akcií ČEZ z balíku drženého státem měl být nejtransparentnější privatizací v historii České republiky. Vláda Mirka Topolánka pravděpodobně i proto, aby se odlišila od přímých prodejů organizovaných minulými vládami, zvolila v tuzemsku dosud nepoužívanou metodu prodeje přes kapitálový trh. Zamýšlená a vyzdvihovaná transparentnost však dostala na konci dubna trhliny. Většina informací o transakci včetně jmen prodejců akcií i způsobu a době prodeje bude podle slov Miroslava Kalouska tajná. „Vláda projedná prodej ČEZ na vyhrazeném zasedání. Informace zveřejníme až poté, co celý proces skončí,“ uvedl ministr financí. Ministerstvo tento postup obhajuje tím, že chce zamezit zakolísání cen akcií. Stát rovněž nevypíše tendr na prodejce akcií. Kalouskovo ministerstvo již oslovilo brokery, aby předložili nabídky. Ti požadují za své služby shodně 1,9 milionu korun, tedy méně, než zákon pro vypsání tendru vyžaduje. Výrazně transparentněji se chová ČEZ, který má zájem své akcie, maximálně 59,2 milionu kusů, na burze nakoupit. Nabyté vlastní akcie může ČEZ použít ke snížení základního kapitálu či ke splnění závazku vyplývajícího z akciových opčních programů (do výše pěti milionů kusů). Na základě doporučení právních poradců z kanceláře Brzobohatý, Brož & Honsa bude při transakci postupováno v souladu s příslušnou legislativou ČR a právem Evropské unie. Firma minulý pátek zveřejnila jména brokerských společností, které budou akcie na trhu nakupovat. Pověření dostali dva brokeři: Wood & Company a Patria Finance. ===== Stát svého brokera tají. =====
Kromě zájmu státu prodat sedm procent akcií a chuti ČEZ, potvrzené valnou hromadou, nakoupit vlastní akcie až do deseti procent základního kapitálu zatím není formálně jistého vůbec nic. Stát si naopak pro prodej podle informací týdeníku EURO zvolí Českou spořitelnu. Zvažována je však také varianta, že přizve i Komerční banku. Volba dvou brokerů, Wood & Company a Patria Finance, je logická, protože jsou na trhu největší. Navíc oběma stranám vyhovují i z jiných důvodů. Jak tvrdí jeden ze zdrojů týdeníku EURO, ČEZ nechtěl dát zakázku velkým bankám vlastněným zahraničním kapitálem, a proto jeho volba padla na Wood & Company, kterou vlastní čtyři fyzické osoby. Obecnou a nepříliš logickou podmínku, aby nešlo o cizí banku, formálně splňuje také Patria Finance, byť je jejím akcionářem stejně jako v případě ČSOB belgická skupina KBC. Zájem Patrie působit na straně ČEZ je kromě vzájemné dlouhodobé spolupráce umocněn i tím, že v případě tohoto obchodníka nepřipadá v úvahu, že by uspěl na straně státu. Zdroje týdeníku EURO to vysvětlují neláskou ministra financí Kalouska k ČSOB a jejímu akcionáři od dob, kdy tato banka převzala před sedmi roky IPB. ===== Opce nebudou. ===== Nabídky brokerů státu si jsou všechny velmi podobné. Kromě shodné ceny 1,9 milionu korun výrazně pod běžnými tržními sazbami navrhují akcie prodat v rámci obchodního systému SPAD v průběhu minimálně čtyřiceti dní. Státem prodávaných 41,5 milionu kusů akcií přitom odpovídá zhruba dvacetinásobku průměrného denního objemu obchodů v roce 2006. Brokeři proto varují před dopadem rychlého prodeje tak velkého balíku akcií na kurz a navrhují různá schémata, jak se před hrozbou pádu ceny zajistit. Například Komerční banka ve své prezentaci na konci března, kdy se kurz akcie na burze pohyboval lehce nad úrovní 900 korun za kus, navrhovala, aby se ministerstvo financí zajistilo put opcí. Ta by zaručila, že v případě poklesu kurzu pod 830 korun za akci, tedy oproti tomu aktuálnímu v době prezentace o necelých deset procent, by stát měl právo prodat milion akcií denně za cenu 830 korun. Aby byla ve výsledku opční transakce pro stát beznákladová, navrhuje Komerční banka, aby byla pomocí call opce na cenu o deset procent převyšující aktuální cenu tržní zajištěna i horní cena prodeje. „V případě, že by cena vzrostla nad 1020 korun za kus, by ministerstvo financí mělo povinnost prodat milion kusů akcií denně po 1020 korunách (Komerční bance - pozn. red.),“ stojí v prezentaci. Stát by v případě přijetí tohoto schématu, které Komerční banka nazývá Zero Cost Collar, inkasoval minimálně 34,4 miliardy korun při ceně 830 korun za akcii a maximálně 42,3 miliardy korun při ceně 1020 korun za ni. Dalším problémem opčních schémat, která v různých variantách navrhovali i další brokeři, je nemožnost transakci předčasně ukončit. „Zatímco v případě skutečného prodeje přes trh může stát kdykoli, například při prudké korekci trhů, prodej dočasně přerušit, v případě, že by transakce byla zajištěna opcemi, nebylo by pro stát úniku. Prodat by musel tak jako tak,“ řekl týdeníku EURO šéf jednoho z velkých brokerských domů. Schéma však ztrácí na atraktivitě i proto, že se ceny za poslední měsíc výrazně posunuly a ČEZ již v závěru dubna uzavíral na burze suverénně nad tisícikorunovou hranicí. „Myslíme, že se nabídky brokerů pohybovaly příliš u zdi a jejich navrhované prodejní pásmo nebylo vzhledem k tomu, jak dlouho se budou akcie prodávat, příliš atraktivní. Jediný, kdo by na něm vydělal, by byl prodávající obchodník s cennými papíry,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký dozorčí radě ČEZ. ===== Velmi široký mandát.

„Dělejte, co chcete. Věříme vám.“ Tak by se dalo charakterizovat rozhodnutí přijaté na valné hromadě ČEZ v pondělí 23. dubna. Firma podle něj může nabývat své akcie až do výše deseti procent základního kapitálu společnosti v cenovém pásmu 300 až 2000 korun za akcii. „Ten mandát je příliš široký, bude-li existovat nějaké jeho konkrétnější upřesnění, není vyloučeno, že bude docházet k jeho zneužívání a insider tradingu,“ řekl týdeníku EURO jeden z velkých institucionálních investorů do akcií ČEZ.

Brokeři, kteří budou pro ČEZ vlastní akcie nakupovat, ale nebudou mít lehkou práci ani při takto širokém cenovém pásmu. Pravidla Evropské unie totiž říkají, že firma smí v případě nákupu svých akcií získat každý den jen čtvrtinu průměrného denního počtu akcií zobchodovaných v uplynulých třiceti dnech. Podle odhadů by proto ČEZ mohl celý balík 59,2 milionu kusů akcií nakoupit při nejrychlejší variantě během čtyř měsíců. Vzhledem k tomuto omezení a zároveň k rychlosti, s jakou chce stát akcie prodat, je zřejmé, že obě transakce rozhodně nebudou postavené proti sobě tak, že to, co každý den brokeři státu nabídnou na trhu, brokeři ČEZ nakoupí.

Prodej státního balíku se proto velmi pravděpodobně projeví v ceně. Zvlášť když zvolený způsob prodeje na rozdíl od poradcem organizované metody zrychleného úpisu akcií jen těžko přiláká nové velké institucionální investory. „Nevěřím, že představy státu jsou konečné. Až ministři pochopí, že opravdu nelze prostřednictvím burzy převést akcie ze státu na ČEZ, možná se znovu na stole objeví i varianta zrychleného úpisu akcií,“ řekl týdeníku EURO již zmiňovaný institucionální investor.