Když se v rámci nedávného odtajnění spisů Paradise Papers objevila spojitost mezi daňovými ráji a Buckinghamským palácem, bylo zaděláno na pořádný skandál. Pověst všeobecně respektované instituce se rázem ocitla v ohrožení. Bližší pohled na celou kauzu však naznačuje, že spíše než o promyšlený plán z dílny Jejího Veličenstva jde jen o nedostatek soudnosti na straně několika investičních poradců.
Zveřejnění důvěrných finančních dokumentů Paradise Papers vzbudilo počátkem listopadu velký rozruch. Odhalení více než 13,4 milionu spisů odkrylo offshorová aktiva v držení více než 120 tisíc korporací a prominentních jedinců. Vedle velkých nadnárodních firem, světových celebrit a úspěšných byznysmenů se však v dokumentech objevily stopy vedoucí k osobě, již by do spojitosti s daňovými ráji dával málokdo – k britské královně Alžbětě II.
Malá domů
Pozornost se stočila na severoanglické vévodství Lancaster, jež je již po staletí soukromým majetkem vévody z Lancasteru. A protože nositelem titulu vévoda z Lancasteru je samotný britský panovník, patří v současnosti celé vévodství přímo královně Alžbětě II. Odtajněné dokumenty, pro něž se již vžilo označení Paradise Papers (Dokumenty z ráje), totiž odhalily, že vévodství, jehož výnosy tvoří podstatnou část královniných příjmů, drží investice v daňových rájích. Konkrétně jde o aktiva v hodnotě zhruba 10 milionů liber (288 milionů korun), jež byla vložena do dvojice fondů na Kajmanských ostrovech a Bermudách, tedy na územích, která spadají pod Britskou korunu a jsou obecně považována za daňové ráje.
Přestože investice do fondů v daňových rájích samy o sobě nejsou ničím nelegálním, v podání královské rodiny, jež tolik dbá na svou image a snaží se jít společnosti příkladem, jde o poněkud trapnou záležitost. „Spravujeme mnoho investic a je pravda, že některé z nich i v zámoří,“ potvrdil opatrně nálezy Paradise Papers mluvčí vévodství. „Všechny naše investice jsou však legální a podléhají pravidelnému auditu,“ žehlil poté obraz instituce pro BBC a dodal, že královna navíc z těchto příjmů zcela dobrovolně odvádí daň, přestože se na ni povinnost daně z příjmu ze zákona nevztahuje. Myšlenku, že by vévodství cíleně investovalo do fondů v daňových rájích s motivem daňové optimalizace, rázně odmítl.
| Vévodství Lancaster |
|---|
 Lancasterské vévodství tvoří soubor více než 18 tisíc hektarů půdy, rezidenčních, komerčních i zemědělských staveb a dalších aktiv, včetně historických práv na těžbu nerostů či pobřežní rybolov. Celková hodnota portfolia ke konci března 2017 byla vyčíslena na 519 milionů liber (15 miliard korun). Finanční výnosy vévodství, jež v posledním finančním roce přesáhly 19 milionů liber (548 milionů korun), slouží královské rodině zejména k financování potřeb, jež nejsou kryty ze státního rozpočtu (např. výdaje dalších členů královské rodiny či královské ceremonie). Majetkem britského monarchy je vévodství již od roku 1399. |
Průšviháři
Kontroverzi však nevyvolal pouze fakt, že aktiva královské rodiny jsou (byť nepřímo) investována srze daňové ráje, nýbrž také výběr konečných investičních cílů, do nichž fondy svěřené prostředky alokovaly. Zde se jedná zejména o fond Dover Street VI Cayman Fund LP, registrovaný na Kajmanských ostrovech, do něhož vévodství v roce 2005 vložilo 7,5 milionu dolarů (tehdy 184,4 miliony korun). Tento karibský fond, tradičně zaměřený na investice v sektoru technologií a medicíny, se totiž později zapojil do projektu, jehož součástí byla částečná akvizice dvou dnes již nechvalně známých britských firem – maloobchodního řetězce BrightHouse a prodejce nápojů Threshers.
Přečtěte si, jak plánovaná reforma Donalda Trumpa (ne)zatočí s offshorovým businessem:
Více peněz do rájů a bohatnoucí elita: Trumpova lidumilná reforma má velké trhliny
O společnost BrightHouse, jež se zaměřuje na splátkový prodej elektroniky a nábytku lidem s nízkými příjmy, se úřady začaly vážně zajímat v roce 2015. Tehdy vyšlo najevo, že BrightHouse svým klientům – především lidem, kteří nedosáhnou na klasické úvěry – nabízí financování s ročními sazbami blížícími se 100 procent. Letos v říjnu pak britský regulátor firmu nařkl z „neodpovědného půjčování“ a jako odškodnění pro téměř čtvrt milionu zákazníků přikázal vyplatit sumu 14,8 milionu liber (427 milionů korun). Řetězec s alkoholickými nápoji Threshers pak vešel ve známost předlužením a následným krachem, po němž zůstalo 6 tisíc lidí bez práce a neuspokojené daňové pohledávky dosáhly 17,5 milionu liber (487 milionů korun).
„Naše investiční strategie vychází výhradně z rad a doporučení profesionálních investičních poradců,“ uvedl Chris Addock, jenž má v Lancasterském vévodství na starosti oblast financí s tím, že o konkrétních firmách, do nichž fondy skrze další prostředníky investovaly svěřené vklady, nemělo vévodství tušení. Nutno dodat, že celková hodnota podílu Lancasterů ve firmě BrightHouse činí pouhých 3208 liber (93 tisíc korun), tedy 0,0006 procenta celkové hodnoty aktiv ve správě vévodství.
Druhým karibským fondem, jehož využití pro účely zhodnocení královského majetku se stalo terčem kritiky, je Jubilee Absolute Return Fund Limited registrovaný na Bermudách. Do něj vložilo vévodství v roce 2004 celkem 5 milionů liber (tehdy 216 milionů korun), avšak nyní už v něm žádná aktiva nevlastní, neboť investice vypršela již v roce 2010.
Karty na stůl!
S tvrzením, že představitelé vévodství, natož pak samotná královská rodina, neměli o konkrétních konečných příjemcích jejich investic tušení, souhlasí i odborníci. V podobných případech je zcela běžné, že investoři svěřují své prostředky do rukou správců, na rozhodování uvnitř fondu se nijak nepodílí, a další pohyb svých peněz tak ani detailně nemonitorují.
David Pitt Watson působící na London Business School použil pro celou situaci paralelu s běžným člověkem, který „svěří své peníze penzijnímu fondu, ale pak už se nezajímá detailně o to, kam přesně fond tyto prostředky investuje.“ Shodně se však odborníci pozastavují také nad tím, jak je možné, že oni profesionální poradci, jimž správci Lancasterského majetku naslouchají, mohli považovat alokaci královských zdrojů do fondů v daňových rájích za vhodnou.
Přestože nejde o nic nelegálního, ba snad ani v principu nesprávného (to nechť si každý posoudí sám), je krajně nevhodné, aby majetek někoho, jehož reputace tolik záleží na schopnosti jít ostatním příkladem, byl dáván do spojitosti s něčím tak negativně vnímaným, jako jsou daňové ráje. „Spravujete-li peníze monarchy, je přeci naprosto zřejmé, že se tomu nevábnému světu daňových úniků, praní špinavých peněz a pochybného nabytí majetku nesmíte ani zdaleka přiblížit. Být jen čistý nestačí,“ nechala se slyšet labouristická poslankyně a bývalá předsedkyně parlamentního výboru pro veřejné účty Margaret Hodgeová.
| Paradise Papers |
|---|
| Paradise Papers jsou souborem zhruba 13,4 milionu důvěrných finančních dokumentů z let 1950 až 2016 uniklých zejména z přední světové firmy pro offshore podnikání Appleby. Mezi dokumenty, jež byly předány německému listu Süddeutsche Zeitung a poté zpracovány mezinárodní skupinou investigativních novinářů ICIJ, jsou také rozsáhlé firemní registry, které odkrývají finanční aktivity globálních korporací, politiků, celebrit či sportovců v celkem 19 daňových rájích. |
| Ve spárech Paradise Papers takto uvízli mimo jiné ukrajinský prezident Petro Porošenko, jeho kolumbijský protějšek Juan Manuel Santos, miliardáři Carlos Slim Helú a George Soros, pilot Formule 1 Lewis Hamilton, zpěváci Bono či Justin Timberlake, Madonna a mnozí další. Z řad korporací se dokumenty dotýkají například společností Facebook, Twitter, Amazon, Apple, Nike, Uber, Deutsche Bank, Siemens či Yahoo!. |
Z celé kauzy se tak nakonec zcela oprávněně žádný skandál královské rodiny nezrodil. Koneckonců samo Mezinárodní centrum pro investigativní žurnalistiku (ICIJ), jež stojí za zveřejněním jak Paradise Papers, tak i dřívějších Panama Papers, na svém webu uvádí, že „pro využívání offshorových společností a trustů existují zcela legitimní důvody,“ a nemíní tak žádné z entit, jejichž jména se v seznamech objevila, obviňovat z jakékoliv nevhodné či dokonce nelegální činnosti. Přestože jde tak nakonec spíše jen o trapnou příhodu zaviněnou amaterismem a nedostatkem soudnosti několika jedinců, zdvižený prst je na místě. Celá kauza totiž vyvolala diskuzi o tom, jaká míra transparentnosti má být vyžadována v nakládání s majetkem královské rodiny.
Sílícího tlaku na vyšší transparentnost v hospodaření Lancasterského vévodství, jež ani zdaleka nepodléhá tak přísné kontrole jako jiné vládní a veřejné instituce, si všímá novinář Dave McClure, autor úspěšné knihy odhalující majetkové poměry královské rodiny. „Řešením této situace by mohlo být úplné odkrytí investičních procedur v rámci vévodství,“ nastínil McClure kroky, jimiž by se mohl královský aparát vydat v zájmu zachování tolik žádoucí důvěry a respektu.
Čtěte také:
